Co mají mražené rybí prsty společného s bojem proti změně klimatu? Víc, než si myslíte
Eliška Hřebenářová Spotřebitelské chování se v Evropě mění. Zatímco donedávna byly mražené potraviny vnímány primárně jako praktické řešení pro úsporu času a prodloužení trvanlivosti, nový výzkum ukazuje, že stále větší roli v jejich výběru hraje environmentální hledisko. Průzkum společnosti Nomad Foods, jednoho z největších evropských producentů mražených potravin, odhaluje, že téměř polovina spotřebitelů volí mražené produkty s cílem snížit množství vyhozených potravin.
Každoročně se v Evropské unii vyhodí přibližně 59 milionů tun potravin. Tento odpad nepředstavuje pouze ztrátu samotného jídla, ale i promarnění všech zdrojů, které byly vynaloženy na jeho produkci – od vody a půdy až po energii, práci, obaly či pohonné hmoty. Z hlediska klimatických dopadů pak potravinový odpad významně přispívá k emisím skleníkových plynů, zejména metanu, který vzniká při rozkladu organických zbytků na skládkách.
Mražené potraviny umožňují lepší a delší skladování, přesnější plánování spotřeby, omezují riziko zkažení a pomáhají domácnostem snížit četnost vyhazování potravin. Tento jednoduchý, ale efektivní nástroj zajišťuje vyšší efektivitu v nakládání s potravinovými zdroji a podporuje cirkulárnější přístup v rámci potravinového řetězce.
Mražené potraviny představují cestu ke zdravému stravování. Proces zmrazování přirozeně uzamyká živiny v potravině, což spotřebitelům umožňuje snadný přístup k nutričně bohatým surovinám a pokrmům po celý rok. Studie navíc ukazují, že mražené ovoce a zelenina jsou stejně, a v některých případech dokonce více, bohaté na živiny jako čerstvě skladované produkty. Častokrát jsou mražené produkty i cenově dostupnější než jejich čerstvá alternativa.
Růst uvědomělosti mezi spotřebiteli
Nomad Foods ve své první tematické zprávě Frozen in Focus uvádí, že udržitelnost se stává klíčovým faktorem nákupních rozhodnutí. Podle šetření mezi 7 500 respondenty v pěti evropských zemích se 47 % spotřebitelů rozhoduje pro mražené potraviny právě kvůli snížení plýtvání. V některých státech je tento trend ještě výraznější – ve Spojeném království jde o 60 % populace, v Itálii 50 %, ve Francii 49 %, v Německu 44 % a ve Švédsku 43 %.
Zatímco primární motivací je snížení odpadu, část veřejnosti (v průměru 7–15 % dle země) vnímá mražené potraviny i jako nástroj podpory udržitelnějšího potravinového systému. Tyto hodnoty ukazují na postupné pronikání udržitelných principů do každodenního života evropských domácností.
Energetická efektivita mraženého řetězce
Otázka udržitelnosti se však netýká pouze samotných potravin, ale i jejich uchovávání. Mrazicí zařízení představují významný energetický náklad, neboť pracují v nepřetržitém provozu. Iniciativa Move to -15°C, která vznikla v roce 2023 na konferenci COP28, si klade za cíl přehodnotit standardní teplotu pro skladování mražených potravin, tradičně stanovenou na -18 °C.
Podle výzkumu společnosti Nomad Foods a nezávislého centra Campden BRI by snížení rozdílu teploty o 3 °C – tedy nastavení mrazicích zařízení na -15 °C – mohlo vést ke snížení spotřeby elektrické energie až o 10 %, aniž by to mělo negativní dopad na kvalitu většiny produktů. Tento koncept tzv. „resetu teplotního standardu“ představuje významný potenciál pro úspory napříč dodavatelským řetězcem – od výrobních závodů až po domácí spotřebiče.
Perspektiva do budoucna
Změna klimatu a tlak na efektivní využívání zdrojů nutí potravinářský sektor přehodnocovat zavedené modely. Mražené potraviny, dříve spojované primárně s pohodlím, se dnes profilují jako významný nástroj pro zvýšení potravinové bezpečnosti, snížení emisí a omezení plýtvání. Zmrazování již není jen otázkou prodloužení trvanlivosti. Je to technologie, která umožňuje maximalizovat využití zemědělských a logistických zdrojů, snižovat ztráty a tvořit základ udržitelnějšího potravinového systému.
V kontextu transformace evropského potravinového sektoru se proto mražené potraviny jeví jako stále důležitější prvek nejen v domácí spotřebě, ale i v celkové strategii snižování environmentálních dopadů výroby a distribuce potravin. Z hlediska spotřebitele pak méně vyhozených potravin znamená i úspory pro peněženku a úsporu času stráveného při vaření – celá řada kuchařů a dietologů totiž doporučuje připravit si jídla i přílohy předem a zmrazit je jako rychlou a dostupnou variantu, když přes den zkrátka nemáme na nic čas.
Co uvádí průzkumy?
Výzkumníci z Cornell University a Ohio State University a experti z 210 Analytics – firmy zabývající se průzkumem trhu – se hlouběji zabývali důvody radikálně nižšího plýtvání mraženými potravinami oproti čerstvým a hledali jasnější důvody, které stojí za motivací spotřebitelů, kteří se k této možnosti obracejí. Dle jejich zjištění zájem o mražené potraviny z velké části pramení z pohodlí a flexibility, kterou toto řešení nabízí.
Například v jednom průzkumu 79 % respondentů uvedlo, že mezi nejpádnější důvody patří možnost připravit si přesné porce daného jídla pro konkrétní příležitost – ne více, ne méně, než je skutečně potřeba. 90 % spotřebitelů dále uvedlo, že rádi mají po ruce připravené hotové jídlo – zmražené pokrmy fungují jako předem připravený záložní jídelníček, který je kdykoli k dispozici, aniž by spotřebitel riskoval zkažení potravin anebo zdravotní potíže ze starého jídla.
Zhruba 92 % Američanů pak mrazí potraviny krátce po příchodu z nákupu nebo jakmile je jasné, že uvařili nadbytek. Tomuto trendu nahrává i možnost nakupování určitých produktů ve větším množství, často finančně zvýhodněném oproti množství menšímu. To pak umožňuje dvojnásobnou úsporu – pořízení potraviny je levnější a zmrazení zabrání plýtvání a zbytečnému vyhazování.
