Na západním pobřeží Portugalska se krajina proměňuje jinak než ve Středomoří. Atlantik je syrovější, vítr silnější a světlo ostřejší. Mezi poli, vinicemi a Bohem zapomenutými vesnicemi tu vznikají domy, které nemají potřebu soutěžit s okolím. Spíš se snaží pochopit rytmus místa. Právě do této kategorie patří Casa Plaj, nenápadná, ale mimořádně působivá realizace lisabonského studia extrastudio.
V kampusu České zemědělské univerzity (ČZU) v pražském Suchdole vzniká stavba, která posouvá domácí debatu o využití dřeva ve veřejných budovách. Lesovna Fakulty lesnické a dřevařské (odtud název Lesovna FLD) přinese nové prostory pro výuku a studentský život. Zároveň představí současné možnosti dřevěného konstrukčního inženýrství v plném měřítku.
Uplynulý týden na ASB přinesl několik článků, které spojuje jedno výrazné téma. Architektura se dnes stále častěji neodehrává pouze v rovině jednotlivých staveb, ale ve způsobu, jak města pracují s veřejným prostorem.
Loňský rok byl v českých městech plný výrazných developerských projektů, nových bytových domů, kancelářských komplexů i dopravních staveb. V jejich stínu však často vznikají realizace, které sice nemají stamilionové rozpočty ani ambici proměnit celé čtvrti, přesto mají pro místní obyvatele mimořádnou hodnotu. Jednou z nich je obnova Lesního koupaliště v Liberci, místa, jež má silnou historickou stopu a citovou vazbu napříč generacemi.
Architektura, společenské trendy i regulace, které se dotýkají každodenního života. Tento týden přinesl tři rozdílné, ale výrazné příběhy: ambiciózní vizi nádraží budoucnosti, evropskou změnu, jež zasáhne naše nákupní zvyky, a citlivou obnovu secesní vily. Společně ukazují, jak rychle se proměňuje svět kolem nás.
Statutární město Jablonec nad Nisou se blíží k realizaci projektu, který zásadně promění jeho dopravní infrastrukturu a zároveň upraví jedno z klíčových území v bezprostředním kontaktu s centrem. Nový terminál veřejné osobní dopravy má sjednotit městské i meziměstské autobusy, přiblížit přestupy k nedaleké železniční stanici a stát se koncovým bodem prodloužené tramvajové trati. Ta nyní končí zhruba o necelý kilometr vzdušnou čarou dále.
Minulý týden na ASB spojovaly hned tři zajímavé články jedno téma: jak moc záleží na tom, kde a jak stavíme. Od jednoho z posledních volných míst v historickém centru Prahy přes obrovský brownfield v Jičíně až po obyčejný svah na okraji portugalského města.
Tento týden mě na ASB zaujaly čtyři projekty, které mají společného jmenovatele: místo efektních gest ukazují, jak může vypadat promyšlená práce s prostorem, respektem k měřítku a dobrým zadáním. Ať jde o vesnickou chalupu, letenský byt nebo novou knihovnu, všude se objevuje jeden trend: kvalita nerovná se okázalost.
ASB portál startuje novou rubriku Co týden dal. Výběr toho nejlepšího, nejzajímavějšího a nejdůležitějšího, co minulý týden přinesl.
Bez většího mediálního rozruchu, ale s inženýrskou přesností, se pod hladinou Baltského moře aktuálně odehrává jeden z nejambicióznějších stavebních projektů v Evropě. Tunel mezi Dánskem a Německem bude po svém dokončení nejdelším ponořeným tunelem na světě. Nabídne nejen unikátní technologii výstavby, ale také zcela nové možnosti propojení Skandinávie a severu pevninské Evropy.
Růst obcí v bezprostředním zázemí Prahy je jedním z nejviditelnějších urbanistických trendů posledních dvaceti let. Zatímco hlavní město se dlouhodobě potýká s limity nové bytové výstavby – ať už kvůli komplikovanému schvalovacímu řízení, nedostatku pozemků nebo odporu části veřejnosti – okolní obce se staly útočištěm tisíců domácností hledajících dostupnější a klidnější alternativu.
Pražská doprava se už dávno nerozvíjí podle promyšlené koncepce, ale podle bariér. Radlická radiála je toho učebnicovým příkladem. Komunikace, která měla výrazně zlepšit propojení mezi Městským okruhem a dálnicemi D0 a D5, se více než deset let prakticky nikam neposunula.
Stavět rodinný dům může být dnes výrazně jinou zkušeností, než tomu bylo ještě před několika lety. Rakouská společnost ELK, která patří k evropským lídrům v oblasti dřevostaveb, otevřela v Praze první digitální showroom svého druhu.
Na první pohled působí jako novostavba, ve skutečnosti ale kancelářská budova Isola vzniká rekonstrukcí někdejší výrobní haly ČKD Polovodiče v pražské čtvrti Pankrác. Projekt developerské společnosti Generali Real Estate není výstavbou na tzv. zelené louce, ale efektivním využitím stávající konstrukce. Tento přístup umožňuje výrazné snížení environmentální zátěže a současně zachování části původní urbanistické identity místa.
Když Praha letos v březnu znovu převzala titul Evropské město lesnictví, nebyla to marketingová akce, ale výsledek několika let systematické práce s krajinou. Primátor Bohuslav Svoboda při slavnostním ceremoniálu prohlásil, že „pražské lesy, parky a historické zahrady nejsou dekorace, nýbrž základ zdravého městského ekosystému“. Ředitel Evropského lesnického institutu Robert Mavsar ze Slovinska k tomu dodal, že metropole je dnes učebnicovým příkladem, jak mohou velká evropská města proaktivně čelit oteplování.
