Mezi nominacemi na Stavbu roku Libereckého kraje 2025 se objevila i rekonstrukce objektu, jenž připomíná průmyslové kořeny Jablonce nad Nisou lépe než mnohé nové expozice a pamětní desky. Jiná huť, původně historická sklářská provozovna v Lovecké ulici nedaleko centra okresního města, prošla citlivou obnovou a dnes slouží veřejnosti v nové roli coby komunitní centrum pro obyvatele z celého okolí.
Na pobřeží dánského ostrova Sjælland vznikla realizace, která na první pohled působí tak nějak samozřejmě a některé možná ani nezaujme. Nízká stavba zasazená do otevřené krajiny, bez okázalosti, bez potřeby upoutat. Právě v této zdrženlivosti se ale skrývá její síla.
Uplynulý týden mi při skládání těch nejzásadnějších textů na webu ASB znovu připomněl, jak silně dnes architekturu určuje jediné téma: bydlení. V různých měřítcích, různými přístupy, ale se stejnou otázkou v pozadí. Jak vlastně chceme žít? Jednoduchá otázka, těžká odpověď.
O kvalitní architektuře v Česku se pořád nejčastěji mluví v kontextu Prahy, Brna a několika nejviditelnějších adres. Jenže řada podstatných proměn vzniká jinde. V menších městech, bez velkých gest a bez ambice stát se okamžitě celostátní senzací. Právě tam bývá nejlépe vidět, co architektura opravdu umí, když nejde jen o novou vizuální dominantu, ale o poctivou práci s existující stavbou, s jejím místem a s tím, jak má fungovat dál.
Uplynulý týden na portálu ASB znovu potvrdil, že architektura dnes stojí především na schopnosti proměny. Od velkých infrastrukturních zásahů přes konverze industriálních areálů až po citlivé doplnění historické struktury.
Na severozápadním okraji Prahy vznikla stavba, jež připomíná, že dobrá rozhledna nemusí být monumentálně vysoká. Rozhledna Babylon v Nebušicích (okraj Prahy 6) měří přibližně osm metrů. Přesto dokázala přitáhnout pozornost odborníků i veřejnosti. V únoru letošního roku zvítězila v anketě Rozhledna roku 2025 a potvrdila, že i malý zásah do krajiny může s sebou nést výraznou architektonickou kvalitu.
Architektura dokáže vracet hodnotu místům, jenž byla dlouho přehlížená. Rekonstrukce historického interiéru v centru Prahy, nový domov pro seniory vzniklý díky architektonické soutěži i plánovaná proměna zanedbaného území na Žižkově ukazují různé podoby současné architektonické praxe.
Na západním pobřeží Portugalska se krajina proměňuje jinak než ve Středomoří. Atlantik je syrovější, vítr silnější a světlo ostřejší. Mezi poli, vinicemi a Bohem zapomenutými vesnicemi tu vznikají domy, které nemají potřebu soutěžit s okolím. Spíš se snaží pochopit rytmus místa. Právě do této kategorie patří Casa Plaj, nenápadná, ale mimořádně působivá realizace lisabonského studia extrastudio.
V kampusu České zemědělské univerzity (ČZU) v pražském Suchdole vzniká stavba, která posouvá domácí debatu o využití dřeva ve veřejných budovách. Lesovna Fakulty lesnické a dřevařské (odtud název Lesovna FLD) přinese nové prostory pro výuku a studentský život. Zároveň představí současné možnosti dřevěného konstrukčního inženýrství v plném měřítku.
Uplynulý týden na ASB přinesl několik článků, které spojuje jedno výrazné téma. Architektura se dnes stále častěji neodehrává pouze v rovině jednotlivých staveb, ale ve způsobu, jak města pracují s veřejným prostorem.
Loňský rok byl v českých městech plný výrazných developerských projektů, nových bytových domů, kancelářských komplexů i dopravních staveb. V jejich stínu však často vznikají realizace, které sice nemají stamilionové rozpočty ani ambici proměnit celé čtvrti, přesto mají pro místní obyvatele mimořádnou hodnotu. Jednou z nich je obnova Lesního koupaliště v Liberci, místa, jež má silnou historickou stopu a citovou vazbu napříč generacemi.
Architektura, společenské trendy i regulace, které se dotýkají každodenního života. Tento týden přinesl tři rozdílné, ale výrazné příběhy: ambiciózní vizi nádraží budoucnosti, evropskou změnu, jež zasáhne naše nákupní zvyky, a citlivou obnovu secesní vily. Společně ukazují, jak rychle se proměňuje svět kolem nás.
Statutární město Jablonec nad Nisou se blíží k realizaci projektu, který zásadně promění jeho dopravní infrastrukturu a zároveň upraví jedno z klíčových území v bezprostředním kontaktu s centrem. Nový terminál veřejné osobní dopravy má sjednotit městské i meziměstské autobusy, přiblížit přestupy k nedaleké železniční stanici a stát se koncovým bodem prodloužené tramvajové trati. Ta nyní končí zhruba o necelý kilometr vzdušnou čarou dále.
Minulý týden na ASB spojovaly hned tři zajímavé články jedno téma: jak moc záleží na tom, kde a jak stavíme. Od jednoho z posledních volných míst v historickém centru Prahy přes obrovský brownfield v Jičíně až po obyčejný svah na okraji portugalského města.
Tento týden mě na ASB zaujaly čtyři projekty, které mají společného jmenovatele: místo efektních gest ukazují, jak může vypadat promyšlená práce s prostorem, respektem k měřítku a dobrým zadáním. Ať jde o vesnickou chalupu, letenský byt nebo novou knihovnu, všude se objevuje jeden trend: kvalita nerovná se okázalost.
