Uplynulý týden na portálu ASB znovu potvrdil, že architektura dnes stojí především na schopnosti proměny. Od velkých infrastrukturních zásahů přes konverze industriálních areálů až po citlivé doplnění historické struktury.
Na severozápadním okraji Prahy vznikla stavba, jež připomíná, že dobrá rozhledna nemusí být monumentálně vysoká. Rozhledna Babylon v Nebušicích (okraj Prahy 6) měří přibližně osm metrů. Přesto dokázala přitáhnout pozornost odborníků i veřejnosti. V únoru letošního roku zvítězila v anketě Rozhledna roku 2025 a potvrdila, že i malý zásah do krajiny může s sebou nést výraznou architektonickou kvalitu.
Architektura dokáže vracet hodnotu místům, jenž byla dlouho přehlížená. Rekonstrukce historického interiéru v centru Prahy, nový domov pro seniory vzniklý díky architektonické soutěži i plánovaná proměna zanedbaného území na Žižkově ukazují různé podoby současné architektonické praxe.
Na západním pobřeží Portugalska se krajina proměňuje jinak než ve Středomoří. Atlantik je syrovější, vítr silnější a světlo ostřejší. Mezi poli, vinicemi a Bohem zapomenutými vesnicemi tu vznikají domy, které nemají potřebu soutěžit s okolím. Spíš se snaží pochopit rytmus místa. Právě do této kategorie patří Casa Plaj, nenápadná, ale mimořádně působivá realizace lisabonského studia extrastudio.
V kampusu České zemědělské univerzity (ČZU) v pražském Suchdole vzniká stavba, která posouvá domácí debatu o využití dřeva ve veřejných budovách. Lesovna Fakulty lesnické a dřevařské (odtud název Lesovna FLD) přinese nové prostory pro výuku a studentský život. Zároveň představí současné možnosti dřevěného konstrukčního inženýrství v plném měřítku.
Uplynulý týden na ASB přinesl několik článků, které spojuje jedno výrazné téma. Architektura se dnes stále častěji neodehrává pouze v rovině jednotlivých staveb, ale ve způsobu, jak města pracují s veřejným prostorem.
Loňský rok byl v českých městech plný výrazných developerských projektů, nových bytových domů, kancelářských komplexů i dopravních staveb. V jejich stínu však často vznikají realizace, které sice nemají stamilionové rozpočty ani ambici proměnit celé čtvrti, přesto mají pro místní obyvatele mimořádnou hodnotu. Jednou z nich je obnova Lesního koupaliště v Liberci, místa, jež má silnou historickou stopu a citovou vazbu napříč generacemi.
Architektura, společenské trendy i regulace, které se dotýkají každodenního života. Tento týden přinesl tři rozdílné, ale výrazné příběhy: ambiciózní vizi nádraží budoucnosti, evropskou změnu, jež zasáhne naše nákupní zvyky, a citlivou obnovu secesní vily. Společně ukazují, jak rychle se proměňuje svět kolem nás.
Statutární město Jablonec nad Nisou se blíží k realizaci projektu, který zásadně promění jeho dopravní infrastrukturu a zároveň upraví jedno z klíčových území v bezprostředním kontaktu s centrem. Nový terminál veřejné osobní dopravy má sjednotit městské i meziměstské autobusy, přiblížit přestupy k nedaleké železniční stanici a stát se koncovým bodem prodloužené tramvajové trati. Ta nyní končí zhruba o necelý kilometr vzdušnou čarou dále.
Minulý týden na ASB spojovaly hned tři zajímavé články jedno téma: jak moc záleží na tom, kde a jak stavíme. Od jednoho z posledních volných míst v historickém centru Prahy přes obrovský brownfield v Jičíně až po obyčejný svah na okraji portugalského města.
Tento týden mě na ASB zaujaly čtyři projekty, které mají společného jmenovatele: místo efektních gest ukazují, jak může vypadat promyšlená práce s prostorem, respektem k měřítku a dobrým zadáním. Ať jde o vesnickou chalupu, letenský byt nebo novou knihovnu, všude se objevuje jeden trend: kvalita nerovná se okázalost.
ASB portál startuje novou rubriku Co týden dal. Výběr toho nejlepšího, nejzajímavějšího a nejdůležitějšího, co minulý týden přinesl.
Bez většího mediálního rozruchu, ale s inženýrskou přesností, se pod hladinou Baltského moře aktuálně odehrává jeden z nejambicióznějších stavebních projektů v Evropě. Tunel mezi Dánskem a Německem bude po svém dokončení nejdelším ponořeným tunelem na světě. Nabídne nejen unikátní technologii výstavby, ale také zcela nové možnosti propojení Skandinávie a severu pevninské Evropy.
Růst obcí v bezprostředním zázemí Prahy je jedním z nejviditelnějších urbanistických trendů posledních dvaceti let. Zatímco hlavní město se dlouhodobě potýká s limity nové bytové výstavby – ať už kvůli komplikovanému schvalovacímu řízení, nedostatku pozemků nebo odporu části veřejnosti – okolní obce se staly útočištěm tisíců domácností hledajících dostupnější a klidnější alternativu.
Pražská doprava se už dávno nerozvíjí podle promyšlené koncepce, ale podle bariér. Radlická radiála je toho učebnicovým příkladem. Komunikace, která měla výrazně zlepšit propojení mezi Městským okruhem a dálnicemi D0 a D5, se více než deset let prakticky nikam neposunula.
Nejčtenější
