Sanační omítkové systémy jsou osvědčenou doplňkovou metodou sanace vlhkého zdiva. V některých případech jsou dokonce jedinou možnou metodou. Článek pojednává o vlastnostech a složení sanačních omítkových systémů WTA. Uvádí rovněž požadavky směrnice WTA 2-9-04 na vlastnosti povrchových úprav a vysvětluje význam těchto požadavků pro funkčnost sanačního systému.
Omítka musí splňovat celou řadu stavebně-fyzikálních požadavků, a to zejména schopnost tepelné akumulace, regulace vlhkostního režimu v interiéru a pohlcování zvuku. Další podmínky upravují požární normy řady ČSN 73 08. Budete-li se jimi řídit, můžete si být jisti dokonalou malbou na kvalitních omítkách.
Správné používání dřevěných exteriérových obkladů předpokládá znalost podmínek namáhání a specifických vlastností dřeva a materiálů na bázi dřeva.
Vysokotlaké dekorativní lamináty, známé i pod zkratkou HPL, definuje norma EN 438 jako desky, které se vyrábějí na bázi termosetických živic a které jsou určeny do exteriérových i interiérových prostorů. Díky svým vlastnostem mohou velkoformátové desky sloužit k oplášťování lodžií či fasád budov. V současnosti výrobci nabízejí dekorativní lamináty i s bohatým výběrem povrchů.
Moderní architektura vyjadřuje symbiózu funkce, estetiky, techniky a ekonomie. Období střídání věku mechanické výroby věkem informatiky, charakterizované nástupem a rozvojem mikroelektroniky, se odráží i v architektuře. Ta stále více vyžaduje interdisciplinární přístup a integrované koncepce. Cesta k ekonomicky efektivní tepelné ochraně budov vede přes využívání ekologicky čistých, obnovitelných alternativních zdrojů energie. Jedním z nich je sluneční záření, jehož využití vede přes teorii přirozených fyzikálních meziprostorů. K nejrozšířenějším praktickým aplikacím fyzikální teorie meziprostorů v současném období patří dvojitá transparentní fasáda jako jedna z variant nové fasádní techniky budov.
Až do začátku 20. století tvarovaly stavby a usměrňovaly proces jejich výstavby nejen společenské systémy, životní potřeby a způsob práce, ale i dostupné materiály a stavební metody. Ve 20. století se závratnou rychlostí vyvíjely nové technologie, které se aplikovaly v průmyslu, většinou jiném než ve stavebnictví. V současnosti však už nejde ve stavebnictví jen o nejlevnější a nejrychlejší vybudování prostoru.
Na fasádu jsou kladeny zcela zvláštní požadavky. Fasáda plní důležitou úlohu jako ochrana vnější stěny proti povětrnostním vlivům. Zároveň musí splňovat požadavky na odvětrání a odvod vlhkosti směrem ven ze stěn budovy a zajistit tepelnou pohodu v objektu. Jedním z možných řešení je využití cementotřískových desek.
„Horizontální rozměr jsme dobyli – je tu pro nás, ale vertikální rozměr je stále volný.“ I takto je možné parafrázovat průkopníka vertikálních zahrad, francouzského botanika Patricka Blanca. Jeho tvorba je odpovědí na výzvu najít nové, unikátní cesty ochrany kulturního prostředí v éře ohromujících možností lidské aktivity.
Úlohou vnější omítky je především ochrana obvodových stěn budovy před povětrnostními vlivy. Kvalita omítky přímo souvisí s kvalitou a vzhledem konečné povrchové úpravy vnějšího zdiva. Kvalitní omítka na domě má tedy nejen estetickou funkci, ale plní i úlohy v oblasti tepelné a zvukové izolace.Nezanedbatelná je i její difuzní schopnost, vodoodpudivost a dostatečná pevnost.
Koncept trvale udržitelného rozvoje vyvolal mimo jiné hledání nových konstrukčních systémů obvodových plášťů budov. Standardní obvodové pláště všech nízkoenergetických staveb mají propracovanou a sofistikovanou skladbu jednotlivých vrstev, z nichž každá plní specifickou funkci.
Jeden z největších tuzemských grafických projektů na ploše téměř 2 400 m2 je možné vidět v Praze. Vůbec poprvé v České republice investor využil technologii perforované grafické fólie na okna od společnosti 3M. A to na budově Prague Gate v jedenáctém pražském obvodu.
Povrchové úpravy obvodových stěn dotvářejí estetický výraz objektu a zároveň chrání budovu před povětrnostními vlivy. Proto plní několik funkcí současně. Z hlediska technologických procesů můžeme povrchové úpravy obvodových plášťů rozdělit na vnější fasádní omítky a vnější fasádní obklady.
Sklo se objevuje v dnešní architektuře v podstatně větší míře, než tomu bylo kdykoli předtím. Trendem je vnést více světla do interiéru. V naprosté většině použití skla se jedná pouze o výplně otvorů, ale objevují se i realizace, ve kterých sklo působí též jako konstrukční materiál. Jen stěží dnes naleznete novostavbu administrativní budovy či obchodního centra, kde by nebylo sklo dominantou stavby.
Omítky jsou malty určené k povrchové úpravě konstrukcí omítáním.
Hlínu jako stavební materiál používá lidstvo již od pravěku. V různých formách se s ní setkáváme na všech kontinentech. Pro výstavbu nedobytných puebel ji používali američtí Indiáni, setkáme se s ní v Africe, pracovali s ní i naši předkové při stavbě chalup. V současné době prožívá hlína renezanci, nemusí být nutně dominantním materiálem při stavbě domu, ale využitím jejich dobrých vlastností v jednotlivých konstrukcích můžeme pozitivně ovlivnit kvalitu bydlení.