Partneři sekce:

Městský architekt. Funkce, které mnoha českým obcím citelně schází

2020 Ceska Kamenice019 jpeg 300dpi tisk min
Zdroj: archiv redakce

Jak zařídit, aby města a obce vzkvétaly (nejen) po architektonické stránce? V České republice se nachází na 6 200 měst a obcí, ale služeb městského architekta přitom nevyužívá ani jedno procento z nich. Jaké jsou výhody spolupráce starostů a architektů v těchto oblastech a proč tedy uvažovat nad obsazením funkce obecního či městského architekta?

Pokud bychom se zaměřili na složení obecních úřadů, nalezli bychom tam odborníky na mnohá témata, architekty či urbanisty v jejich řadách však nalézáme pouze v malé míře. Proč je tomu tak? Komu jsou svěřeny tak zásadní úkoly jako např. příprava zpracování územního či regulačního plánu? Kdo by měl rozhodovat o tom, kdo bude navrhovat podobu tělocvičen, škol, veřejných prostranství či dopravních staveb?

Zákon o obcích z roku 2000 umožňuje to, aby všechna města a obce rozhodovaly o zásadních věcech na svém území svéprávně – měly by tedy zajistit například to, aby byly ochráněny a v ideálním případě dále zhodnoceny místní urbanistické a architektonické hodnoty.

Měly by se také snažit vyvážit zájmy ekonomické se zájmy místních obyvatel, zajistit jim příjemné a zdravé prostředí k životu. Žádný zákon těmto celkům neukládá povinnost zaměstnávat městského či obecního architekta, ani tvorbu územních plánů. Nicméně se tato spolupráce může oběma stranám vyplatit.

Městský architekt? Konzultuje a zlepšuje

„Mám zkušenost, že když vstupuje do politiky laik, chápe správu věcí veřejných a rozvoj daného města jako poslání. Mnohokrát jsem zažil, že vítěze voleb vyděsí obrovská zodpovědnost. Každá samospráva, záleží na velikosti sídla, má jakési odborné zázemí, má úřad, ale pro oblast tvorby veřejných prostranství, péči, koncepční plánování nemívá nikoho. To je absurdní, a bohužel jsme si na to tak zvykli, že nám to připadá jako normální. Zodpovědný politik, který vstupuje do role správce města, si uvědomí, že mu chybí odborník a začne ho hledat,“ uvedl Stašek Žerava, dlouholetý městský architekt ve Šlapanicích, na diskusním setkání, které v loňském roce zorganizoval časopis ASB společně s Českou komorou architektů.

Odborník, v tomto případě zkušený architekt či urbanista, se věnuje komplexní přípravě projektů pro dané území, pomáhá s výběrem architektů a dokáže obci či městu poskytnout fundovanou zpětnou vazbu k architektonické kvalitě zamýšlených staveb. Pomáhá také s přípravou architektonických a urbanistických soutěží. Jeho pozice i přes to není legislativně ukotvena.

2020 Ceska Kamenice029 jpeg 300dpi tisk min
Česká Kamenice | Zdroj: archiv redakce

Jaké konkrétní činnosti například vyvíjí městský architekt, jehož náplň práce se charakterizuje jako „poskytování komplexní architektonické služby při rozvoji města či obce“?

  • Konzultuje stavební záměry města i jednotlivců.
  • Zaujímá stanoviska k připravovaným projektům.
  • Podílí se na zadávání a projednávání dokumentů týkajících se koncepce a strategie obce či města – těmi jsou zejména územní a regulační plány.
  • Aktivně iniciuje kroky vedoucí ke zlepšení prostředí obce či města.
  • Připravuje a vypisuje architektonické a urbanistické soutěže.
  • Komunikuje s veřejností, zapojuje ji do diskuse a seznamuje ji s chystanými stavebními a koncepčními úpravami.
  • Nerealizuje vlastní projekční zakázky v oblasti pro soukromé ani veřejné investory.

Zmíněné soutěže obnášejí jisté náklady (organizace soutěže, soutěžní porota, odměny vítězům, skicovné atd.), jsou však podle informací ČKA velmi úspěšné, co se realizování projektů týče – až u 80 % vypsaných soutěží byla podepsána smlouva na projekt (z toho v 95 % s vítězem soutěže). Necelou polovinu těchto soutěží přitom tvoří projekty veřejných prostranství, která se dostávají stále více do středu pozornosti.

16391
Komunitní centrum v Mírové ulici (přihlášeno do soutěže Stavba roku Středočeského kraje 2021) | Zdroj: archiv redakce

V západních zemích typická funkce

Spolupráce s městskými architekty je typická pro Holandsko, Belgii či např. Dánsko, v menší míře je také zastoupena na Slovensku, v Maďarsku či Polsku. Například Německo ke stejným účelům využívá místní komise. U nás městské či obecní architekty najdeme například v Litomyšli, Mnichově Hradišti, Středoklukách, České Kamenici, Kolíně, Dolních Břežanech a na dalších místech, kde pomáhají s rozvojem svěřených oblastí.

Jak tomu již bývá, ani zde není vše černo-bílé a samotná existence městského či obecního architekta nemusí být zárukou dobrých výsledků. Pro ty je nutná intenzivní spolupráce architekta a radnice i jejich vzájemná důvěra a respekt. Architekt by rovněž neměl být vnímán jako politický nástroj. Pouze pokud město či obec spolupracuje s městským architektem dlouhodobě, může jeho či její práce přinést kýžené výsledky.

Od partnerů ASB

zname podobu lavky pres d10
Vítězný návrh lávky přes D10 (Josef Pleskot) | Zdroj: Ateliér Josefa Pleskota

Zpočátku se může jednat i o drobné změny, které se ve výsledku nasčítají a prostředí postupně promění. Mezi problémy nesouvisející s politikou patří adekvátní vymezení úvazku architektů, projekty vyžadující delší čas k přípravě a s tím související dlouhá doba, než „je něco vidět“, či nedostatečná komunikace města či obce s veřejností o plánovaných projektech.

„Když dáte dohromady čtyřleté volební období a délku stavebního řízení, tak pokud chcete realizovat kvalitní projekt, uspořádat architektonickou soutěž a využít dotace, je opravdu těžké stihnout to za čtyři roky. Rozhodně by pomohlo, kdyby volební období bylo delší. Není to jen o starostovi, ale i o dalších zastupitelích,“ okomentoval běžnou praxi Ondřej Lochman, starosta města Mnichovo Hradiště, na diskusním setkání se starosty a architekty.

Kateřina Tobišková