Anketa: Městský architekt

Přestože si řada obcí, měst a městských částí v České republice zřizuje městského architekta, převažuje více těch, kteří služeb městského architekta nevyužívají. Proč tomu tak je? Jak může městský architekt pomoci samosprávě? Jakou roli sehrají obecní architekti v době snižování rozpočtů?

Otázka
V čem spatřujete hlavní přínos městského architekta?
Proč nemá více měst zřízenou tuto pozici?
Jak může městský architekt pomoci městu v nadcházející ekonomicky těžké době?
Ondřej Beneš
Ondřej Beneš |

Ondřej Beneš

městský architekt Děčína, architekt Ústeckého kraje, pedagog

Vstupem městského architekta do služeb samosprávy by obec měla získat silného partnera, který jí pomáhá hledat a formulovat vizi, obraz jejího vlastního rozvoje. Spolupracuje a konzultuje nejen politiky a úředníky zamýšlené i rozjeté projekty, ale stejným způsobem konzultuje záměry individuálních stavebníků. Měl by být otevřen všem občanům a velmi důležitá je i jeho osvětová role.

Silnou roli by měl mít při zadávání územních plánů.

Silnou roli by městský architekt měl mít při spolupráci se zadáním i přípravou územních plánů, územních studií. Velmi důležitá je i jeho role v rámci tzv. participačních procesů, při zapojování občanů, při ověřování smysluplnosti různých stavebních záměrů. 

Jedním z důvodů absence této pozice může být i zažitá představa, že architekti a urbanisté jsou něčím zcela zbytečným, nebo že mají drahé nápady odtržené od reality. Zatím nejsilněji jsem se s tímto pohledem setkal i na nejvyšších samosprávných úrovních města Mostu. 

Pro městského architekta ale nemůže být nic vzdálenějšího realitě. Měl by velmi dobře znát „své“ město, jeho potřeby, jeho obyvatele, jeho tužby a očekávání. A s tímto vědomím by pak vždy měl hledat adekvátní uchopení problémů konkrétního místa, lokality, veřejného prostoru, urbanistického nebo architektonického problému, vždy s ohledem k celku, k celkové vizi a směřování města.

Právě městský architekt by měl patřit k těm, kteří dokáží vyhodnocovat a hledat ta nejpřiměřenější a nejpřijatelnější řešení. Tedy smysluplná, jednoduchá, komplexně provázaná. Už jen tímto přístupem „šetří městskou kasu“.

Eva Kovaříková
Eva Kovaříková |

Eva Kováříková

městská architektka Klatov, členka Rady Platformy městských architektů

Pozice městského architekta je založena na komplexní odborné péči o urbanistické, architektonické a estetické hodnoty města či obce. Městský architekt pečuje o kvalitu městského prostředí, pomáhá radnicím definovat a rozvíjet identitu místa. Pro město je odborným konzultantem ve věcech urbanisticko-architektonických, v jistém slova smyslu mediátorem mezi městem, stavebníky a občany. Poskytuje politikům odbornou oporu a argumenty při předložení nových záměrů a stanovení vizí. Právě role „mediátora“ je zde zcela zásadní. Nedílnou náplní práce městského architekta je konzultační a poradenská činnost na úrovni koncepčních, strategických vizí a územně plánovacích podkladů, pomoc s přípravou zadání pro nové záměry. 

Stanovení priorit je úkol pro nadcházející období.

Rozhodnutí o zřízení této funkce je v kompetenci zastupitelů měst a obcí. Žádný zákon městům neukládá povinnost vytvořit tuto funkce. Jedná se čistě o osobní zodpovědnost zastupitelů v přístupu k utváření urbanisticko-architektonických hodnot, k zajištění kvalitního životního prostoru a zachování kvalit území pro generace příští. Nápravu stávajícího stavu vidím v osvětě a v příkladech dobré praxe. 

„Propad“ sdílených daní bezesporu povede města a obce k zavedení jistých opatření. Pozastavení nových investic, obezřetnost je na místě. O to větší váha musí být vynaložena na přípravu a aktualizaci strategických, koncepčních materiálů a územně analytických pokladů. Stanovení priorit, aktualizace záměrů, je úkol pro nadcházející období. Městský architekt musí být účasten těchto diskusí.

Petr Lešek
Petr Lešek |

Petr Lešek

spoluzakladatel ateliéru Projektil architekti, člen představenstva ČKA

Hlavním smyslem městského architekta je iniciace a koordinace veřejných a soukromých investic na území města řízená dlouhodobou vizí kvalitního prostředí. Městský i obecní architekt „vidí“ město nebo obec jako celek, který se dlouhou dobu vyvíjel a doufá, že tomu tak ještě dlouho bude. Upozorňuje na místa, která nejsou dobře využita. Snaží se, aby jedna úprava neznemožnila jiné, které prostředí dále zlepší. Tedy aby vše v prostředí dohromady fungovalo co nejlépe a vyvíjelo se k prospěchu obyvatel.

Sílí zájem vytvářet kvalitní prostředí.

Česká města a obce dlouhou dobu po roce 1989 řešila základní technické problémy. Kanalizace, čistírny, chátrající domy. Jen málokterý starosta si tehdy řekl, že i technické opravy musí koordinovat někdo, kdo vidí budoucí kvalitní prostředí města jako smysl té snahy. Že nejde jen o to, aby město fungovalo technicky, ale aby se v něm také dobře žilo. S dobudováním infrastruktury a generační obměnou mizí ryze technický pohled a sílí zájem vytvořit si kvalitní prostředí pro život, na který budou místní hrdí a budou ve svém městě či obci spokojeni.

Ekonomických přínosů městského architekta je několik. Díky koordinaci záměrů ušetří budoucí předělávání realizovaných staveb. Kontroluje, aby byla výstavba optimální a financemi se neplýtvalo. Díky znalosti jiných měst a inovativních možností nabízí nová a efektivní řešení. Díky znalosti dotačních titulů upozorní na možné zdroje financí. Díky péči o kvalitu prostředí zvýší spokojenost obyvatel, sníží odliv lidí a nové aktivní přitáhne. V dnešní době „souboje měst“ je to zásadní.

František Lukl
František Lukl |

František Lukl

předseda Svazu měst a obcí ČR, starosta města Kyjov

Obce a města působí na svůj urbanistický a architektonický rozvoj a na to, aby mezi dalším rozvojem a dědictvím nedocházelo ke kolizi, aby vše bylo nejen esteticky, ale i funkčně uspořádané. Ke splnění těchto nelehkých úkolů jsou městští architekti nezbytní. Dokáží ve spolupráci s obcemi a městy a často i občany plánovat a realizovat. Architekt vnímá prostor jinak než „nearchitekt“. V posledních letech dochází stále častěji již k prolamování „klasického“ tandemu obec, město a architekt a často jsou vtahováni i tzv. krajináři (krajinářští architekti). To celou spolupráci posouvá mnohem dále. V mých očích tím hlavním přínosem městského architekta je zejména zachování a péče o architektonickou a urbánní historii, budování v přítomnosti, plánování do budoucnosti, a to vše při udržení kontinuálního rozvoje a funkcí daného území s respektem k přírodě.

Od partnerů ASB

Vždy je výhodnější využít odborníků.

Nelze konstatovat, že má málo měst či obcí zřízenou pozici městského architekta. Městský architekt je využíván mnoha způsoby, nejen pravidelně v letité spolupráci, což je nejlepší model, ale i konzultačně ve chvílích, kdy je plánována jakákoliv další investice. 

Dle mého názoru může městský architekt v současné době pomoci mnoha způsoby. Může poradit, co a jak nyní realizovat, v jakém harmonogramu, může napomoci ve výběru, co upřednostnit a co tzv. počká, jaké materiály a jaké způsoby využít, jak využít daného prostoru a možností co nejefektivněji. Vždy je přece výhodnější v každé oblasti našich životů využít odborníků.

TEXT: JOLANA ŘÍHOVÁ
FOTO: ARCHIV RESPONDENTŮ, SHUTTERSTOCK