Brno má pořádně našlápnuto, čekají ho velké projekty

Budoucnost centra Brna park na miste stavajiciho kolejiste
Zdroj: KAM Brno

Brno už dávno není zakřiknuté město ve stínu Prahy. Nejen, že se v posledních letech umisťuje na předních postech evropských i světových žebříčků kvality života, je také českou „silicon valley“ v oblasti vědy a výzkumu, a roste zde i nabídka pracovních příležitostí. Není tedy divu, že život v Brně láká stále více lidí. Obě metropole zároveň řeší i stejné problémy, a to je nedostatek bytů nebo jejich vysoké ceny.

Nedostatek nových bytů nebo přetížená doprava, to jsou problémy, které v současnosti trápí Brno. Podle odhadů našich sociálních geografů chybí v Brně kolem 25 tisíc bytů, které by uspokojily poptávku po bydlení za posledních zhruba deset let, například dnes je k nastěhování připraveno pouze necelých 1500 bytů. Vycházíme přitom ze znalosti o vývoji stěhování obyvatel ve městě a z výzkumu bydlení realizovaného městem v loňském roce.

Rozvoj Brna brzdí starý územní plán

Jednou z příčin nedostatku nových bytů je i zastaralý územní plán Brna z roku 1994. Dokument platný přes šestadvacet let brzdí rozvoj města. Právě plochy pro novou výstavbu bytů jsou v něm už prakticky vyčerpané nebo výstavbě brání chybějící infrastruktura a protipovodňová opatření. I to je jeden z důvodů, proč ceny bytů za posledních roky vzrostly takřka dvojnásobně a poptávka dalece převyšuje nabídku. Tato situace vede k tomu, že jsou lidé nuceni stěhovat se mimo město a dojíždět za prací, nebo v Brně nezůstávají vůbec.

V roce 2020 proběhlo veřejné projednání návrhu nového územního plánu a jsme ve fázi vypořádání více než osmi tisíc námitek a připomínek. Letos nás čeká opakované veřejné projednání návrhu. Podobně jako u všech velkých měst ani v Brně není jednoduché najít dohodu mezi rozdílnými zájmovými skupinami – od samosprávy, města a městských částí až po investory nebo občany.

Přesto je naší snahou, aby město nový územní plán vydalo a aby se znovu nastartoval jeho rozvoj. Na podzim proběhla také řada seminářů k tématům nejčastěji diskutovaných veřejností, ať jde o dopravu, zeleň ve městě, modrozelenou infrastrukturu, nebo protipovodňová opatření.

Pohled směrem k dolnímu nádraží na budouci novou jizni ctvrt
Pohled směrem k dolnímu nádraží na budoucí novou jižní čtvrt | Zdroj: KAM Brno

Nechceme město rozšiřovat, ale zahušťovat

Nový územní plán přinese nové plochy pro výstavbu. Uvnitř města je totiž stále dost místa pro vznik nových smíšených čtvrtí, máme tady plochy brownfieldů v širším centru, což je skvělá příležitost pro další rozvoj. Především jde o bývalé průmyslové areály podél řeky Svitavy, to jsou například Šmeralovy závody, Mosilana, Špitálka nebo Nová Zbrojovka. Mohly by zde vzniknout nové čtvrti s bydlením i pracovními příležitostmi až pro třicet tisíc lidí. Navíc to budou čtvrti v blízkosti řeky a historického centra města.

Přeměna brownfieldů je samozřejmě dlouhodobý proces, nejprve je potřeba postavit chybějící infrastrukturu, cesty, kanalizaci a další. Pomoci by měla také dlouho plánovaná ulice zvaná Brněnská třída, která by měla tyto lokality propojit. Výhodou je, že výstavba v brownfieldech má širokou podporu veřejnosti. Nemusíme tady řešit problém „not in my backyard“, jinak řečeno, nikdo si nestěžuje, že mu v sousedství vyrostou nové domy.

Panuje proto všeobecná shoda, že brownfieldy mají pro Brno velký potenciál. Navíc by bylo skvělé, kdyby při jejich přestavbě byly aspoň částečně zachovány i některé existující budovy, které mají nezaměnitelnou hodnotu a atmosféru spojenou s historií průmyslového Brna.

 

Ukazka 1024x726 KAM BRNO
Územní plán KAM BRNO | Zdroj: KAM Brno

Nová čtvrť pro 15 tisíc lidí vyroste na zelené louce

Co se týká rozvoje Brna na dalších deset až patnáct let, nejočekávanějším projektem je nová čtvrť Trnitá, která vyroste společně s novým hlavním nádražím jižně od historického centra. Jde o území o velikosti zhruba 140 hektarů. Nejde přitom o brownfield, ale „greenfield“. Nová čtvrť tady vznikne doslova na „zelené louce“. A mohla by být katalyzátorem rozvoje celého města.

Bude to atraktivní městská čtvrť v docházkové vzdálenosti od historického centra a lemovaná řekou Svratkou. Nabídne bydlení pro deset až patnáct tisíc lidí, pracovní příležitosti, služby i široké možnosti trávení volného času. Jejím centrem povede bulvár s obchody, širokými chodníky, stromořadími, cyklostezkami, stejně jako prostorem pro městskou hromadnou a osobní automobilovou dopravu.

V KAM jsme pro město vloni dokončili aktualizaci územní studie, která je základním dokumentem pro rozvoj tohoto území. Pro nás je prioritou, aby nová čtvrť plynule navázala na okolní zástavbu a stala se přirozenou součástí města, aby měly budovy přiměřené měřítko, aby zde vznikaly kvalitní a živá veřejná prostranství nebo aby se při výstavbě uplatňovaly principy adaptačních opatření města na klimatické změny.

Inspiraci hledáme také u našich sousedů v Rakousku a Německu, kde jsou příklady zcela nových čtvrtí, které jsou úspěšné a živé. Stačí si zajet vlakem do Vídně na nové hlavní nádraží a projít se přilehlou čtvrtí nebo zajít do nové čtvrti Aspern, v Hamburku je zase nová čtvrť HafenCity s Labskou filharmonií. Tyto projekty jsou pro nás zdrojem zkušeností.

 

uzemni plan
Ukázka návrhu nového Územního plánu města Brna – výřez z Hlavního výkresu v části centra města  | Zdroj: KAM Brno

Probíhá velká vlaková soutěž

Nedílnou součástí nové čtvrti bude i stavba nového hlavního nádraží. To vyroste u řeky Svratky na místě dnešního dolního nádraží. Na podobu nádražní budovy připravilo vedení města ve spolupráci se Správou železnic a KAM mezinárodní urbanisticko-dopravně-architektonickou soutěž. Po téměř sto letech diskuzí o poloze nádraží tak konečně přichází šance na jeho realizaci. Jde o největší soutěž na dopravní stavbu tohoto druhu v Česku.

Cílem soutěže je najít to nejlepší řešení jak samotné stavby, včetně vstupní haly nebo nástupišť, tak i přilehlých veřejných prostranství před a za nádražím. K tomu přispěje také odborná porota složená z předních architektů a odborníků. Chceme, aby budova nového nádraží byla jedna z nejlepších ve střední Evropě, aby nabízela kvalitní veřejný prostor i zázemí pro cestující, a zároveň byla důstojnou stavbou, která bude reprezentovat naše město.

Veřejná prostranství jsou základ úspěšného města

Klíčovou součástí nového nádraží, stejně jako nové čtvrti, jsou pro nás veřejná prostranství. Poslední roky totiž ukázaly, že více než samotná architektura, je ukazatelem úspěšného města kvalita jeho veřejných prostranství. Atraktivní a živé ulice a náměstí, které dobře slouží svým obyvatelům a kde lidé rádi tráví svůj čas, jsou základními stavebními kameny při tvorbě nových čtvrtí.

Navrhovat kvalitní veřejná prostranství a zlepšovat jejich stav je i jeden z hlavních úkolů kanceláře městského architekta. V loňském roce jsme proto vydali knihu Principy tvorby veřejných prostranství a tyto principy se snažíme šířit jak mezi zástupce samosprávy, města a městských částí, tak i mezi investory, developery a obyvatele Brna. Celá kniha je také zdarma ke stažení na webu www.kambrno.cz.

Ať už jde o stavbu nového hlavního nádraží, nové jižní čtvrti, nebo vydání nového územního plánu, má Brno pořádně našlápnuto. Připravuje se teď na největší projekty za poslední desítky let. Snahou KAM je, aby i nadále bylo tím nejlepším místem k životu.

 

Michal Sedlacek foto Marieta Malikova KAM
Michal Sedláček | Zdroj: Marieta Malikova KAM
Michal Sedláček
Vystudoval Fakultu architektury VUT v Brně a Školu architektury AVU v Praze. Po studiích odešel do zahraničí, působil v New Yorku, Moskvě, Los Angeles. Pracoval v ateliéru světově uznávaného architekta Franka Gehryho, například na projektech koncertní haly Walta Disneyho, divadla Redcat nebo Muzea tolerance.  V roce 2007 založil v Los Angeles pobočku architektonické firmy Aedas, kterou vedl až do jara 2016, kdy zvítězil ve výběrovém řízení na ředitele Kanceláře architekta města Brna.
TEXT: Michal Sedláček, ředitel Kanceláře architekta města Brna (redakčně aktualizováno)