Vila Ypsilon, pozoruhodné letní sídlo z autorské dílny architektonického ateliéru LASSA, se nachází v jižní části ostrova Peloponés v blízkosti města Finikounda. Stavba s užitnou plochou 150 m2 nemá zcela běžné proporce – ke svému okolí je více než ohleduplná, nevyčnívá, naopak mírně modeluje terén a kopíruje kopcovitý tvar pozemku.
Rodinné domy
Při pořizování vlastního bydlení je úplně první otázkou: novostavba, nebo rekonstrukce? Když se řekne rekonstrukce, může se jednat o drobné úpravy interiéru nebo i kompletní renovaci celého domu. Stodola stará 150 let se stala schránkou pro zcela nový, na své starší kolegyni nezávislý dům. Více v článku Rekonstrukce staré stodoly svépomocí
Dům, finský srub Honka, stojí jistě, ale pokorně, při vodní hladině, obklopen stromy. Z ulice je téměř nepostřehnutelný. Pod korunami sosen vychutnávají jeho obyvatelé směs lesních zvuků a vůní.
Když se řekne architektura 30. let, často si lidé představí bílé funkcionalistické vily, které stojí v Brně nebo v Praze. Tam stojí dokonce celý soubor, osada Baba, tvořený touto vysoce kvalitní architekturou. Ale nejen podobné stavby vznikaly v dané době a nejen jich si dnes ceníme.
Na pohled úplně jednoduchá dřevostavba s pravidelnou sedlovou střechou je v našich končinách předurčený na úspěch. Tento vytvořili architekti ze studia Innauer-Matt Architekten a stojí v rakouském Bürserbergu. Samotní tvůrci ho nazvali domem ve druhém světě. Víte proč?
V Chráněné krajinné oblasti Jizerských hor stála stará zchátralá stavba. Na jejím místě v obci Šumburk nad Desnou postavil architekt Stanislav Fiala nový dům. Vznikla Leopoldova bouda, na první pohled možná nenápadná, při tom druhém ale plně poutající pozornost.
Mladá rakouská rodina měla na svůj nový dům dva požadavky. Trvali na tom, aby byl postavený ze dřeva, a zároveň měl mít v rámci tohoto druhu domů co možná nejnižší cenu. Tyto požadavky přijali jako výzvu architekti z ateliéru bogenfeld Architektur. Z ulice je dnes vidět strmou antracitově-šedou střechu vznášející se nad úzkým pruhem fasády na trávníku. Pod touto střechou se ukrývá bohatý rodinný život.
V oblasti vnitřního města Alberta Park vznikl v místě s výhledem na centrum Calgary malebný bungalov, navržený ve stylu midcentury. Šlo o jakýsi architektonický a designový experiment, zasazený do lokality s vyšší hustotou osídlení.
Střecha může mít různou podobu, avšak v případě dřevostavby a ve smyslu souladu s přírodou je velmi přijatelnou kombinací dřevodům se zelenou střechou, na níž rostou rostliny. Zelená střecha však není moderním výmyslem, její historie sahá podstatně hlouběji.
Dům, nazvaný příznačně „Black Box House“, je moderní rezidenční stavbou, navrženou litevskými architekty z ateliéru PAO studio. Bez nadsázky ji lze považovat za skvělý příklad severského minimalismu.
Jednoduchý dům se sedlovou střechou v Chorvatsku těží z výhod, které mu poskytuje místo na pozemku. Je vsazený do mírného svahu, a zatímco z jedné strany působí jako jednopodlažní dům, z opačného pohledu se vynořuje ještě jedno nižší podlaží – suterén, používaný jako skladový prostor. Dalším momentem, z něhož architekt Tomislav Soldo těžil, je vysoký strom – ořech. Tento strom byl nakonec důvodem vzniku samotného domu a bez něj by tento nápad zřejmě ani nevznikl. Proč?
Čistota tvarů, kontrast harmonického dřeva a neomítnutého drsného zdiva, vzdušný světlý interiér a propojení s okolní zahradou díky velkým proskleným plochám – to je několik pozitiv, které můžeme připsat jednopodlažní domu v české obci Buš. Vyšel z dílny architektky Markéty Cajthamlové a Jana Krejčího.
Od roku 2013 pracovali architekti ze studia Mjölk na domě, který měl vyrůst uprostřed lesa. V roce 2017 pak dostavěli objekt, který les respektuje, zarostl do něj a jednou se stane jeho takřka přirozenou součástí. Přestože je výjimečný, umí být zároveň úplně obyčejným.
U architektury Bubbletecture H jsem si vzpomněl na slova rakouského umělce Friedensreicha Hundertwassera, že „rovná čára v přírodě neexistuje“. Podobně uvažoval i autor tohoto projektu – japonský architekt Shuhei Endo, který chtěl vytvořit kontaktní bod člověka s přírodou. Organickou součástí tohoto „kontaktu“ byla se svými výrobky i firma VELUX.
Hlavním motem návrhu rekonstrukce domu typu Okál bylo sjednocení nesourodých prvků domu. Často bývá zmiňováno, že okolí měst jsou zaplavována množstvím barevných typových domů.
Tři dřevěné domky aneb více generací v jednom domě. Možnost trávit volný čas na pobřeží moře nejen o prázdninách či o dovolené, ale v každé volné chvíli, je pro nás Středoevropany a suchozemce velmi romantická představa.