Při pořizování vlastního bydlení je úplně první otázkou: novostavba, nebo rekonstrukce? Když se řekne rekonstrukce, může se jednat o drobné úpravy interiéru nebo i kompletní renovaci celého domu. Stodola stará 150 let se stala schránkou pro zcela nový, na své starší kolegyni nezávislý dům. Více v článku Rekonstrukce staré stodoly svépomocí
I neobyčejný dům může vypadat na první pohled zcela obyčejně, důležité je místo, kde stojí, charakter pozemku, vnitřní uspořádání a také to, zda splňuje přání a představy svých obyvatel. Dům pro čtyřčlennou rodinu, jehož autorkou je architektka Lucia Kocmanová, je umístěn v mírně svažité zahradě se starými stromy, obklopené lesem a pastvinami. A vymyšlený je vskutku do detailu. Venku i uvnitř.
Když investoři koupili starý rodinný dům se stodolou, plánovali jeho rekonstrukci k bydlení, stodola byla jakýmsi bonusem navíc, nakonec se však ukázala jako nejdůležitější objekt. Samotný původní rodinný dům totiž nejenže neodpovídal dnešním požadavkům na bydlení, byl navíc v tak špatném stavu, že by jeho rekonstrukce byla neúměrně nákladná, a tedy neekonomická.
Designérské studio z Brooklynu WORKSTEAD před pár dny dokončilo rekonstrukci historického domu s rozlohou 186 metrů čtverečních. Odhalené stavební materiály, šikovná řemeslná práce Claye Richardsona, absolutně přeměněná kuchyň, která naplno a efektivně využívá prostor – to jsou základní prvky renovace historického domu.
Degradace dřeva může být způsobena jak biotickými tak abiotickými činiteli. Profesionální a spolehlivá ochrana dřeva v podobě impregnace vhodnými chemickými přípravky předchází možným komplikacím a nákladům spojeným s následnou sanací napadeného dřeva, které mohou i mnohonásobně převýšit náklady na prevenci.
Příjemný rodinný dům spojuje pozitiva dřevodomu a některých prvků architektury, charakteristických pro lokalitu, s moderními potřebami mladé rodiny. Jednopodlažní dům s obytným podkrovím si pro svou rodinu postavil architekt Václav Kocián. Jednou ze specialit tohoto domu je dojem vznášení se nad zemí.
Na první pohled se může zdát, že se budova do komplexu pardubického závodiště nehodí, pravdou ovšem je, že místo doplňuje vhodněji než jakákoli jiná hranatá budova. Bereme-li v úvahu primární myšlenku autora, že člověk se neskládá z pravých úhlů, tak proč by měl žít v hranatých objektech...
Vybudovat si ekologicky a energeticky šetrné bydlení nestojí mnoho úsilí, když víte, jak na to. Nejefektivnější je kombinace přírodních materiálů s moderními technologiemi, které z klasického bydlení vytvoří samostatný a pohodlný domov.
Vyhlídková věž má tvar válce o výšce 25,5 m, s úrovní nejvyšší vyhlídkové plošiny v úrovni 21 m nad zemí. Hlavní obvodové sloupy jsou tvořeny hranoly z GLT. Sloupy jsou mezi sebou navzájem provázány vložkami z ocelových trubek a táhly z oceli. Opláštění je navrženo z radiálně kladených lamel z modřínového řeziva.
Češi, národ chalupářů, jak si někdy říkáme, jsou mistři improvizace a kutilství považují za přednost. Na tom, že výsledek je někdy diskutabilní, už pak ne vždy záleží. Malé „chaty“ ale mohou vypadat i jinak a jedním takovým příkladem je bouda Černá Voda v Horní Malé Úpě, kterou navrhlo studio ADR ve spolupráci s mar.s architects.
Říká se, že každá věc má svého kupce, ale stejně tak může platit, že každý stavební pozemek najde svůj dům. Jen je třeba více času a energie k hledání nejen kupce, ale následně i vhodné koncepce stavby. A výsledek pak většinou stojí za to.
Předlohou této unikátní věže, která šla ruku v ruce s umístěním objektu, byl kaktus. Není to přitom nápad vůbec nahodilý – vychází z jisté metonymie. Kaktusy rozkvétají věncem krásných, bohatých květů, které i přes houževnatost, odhodlanost a ježatost sukulentu jsou svým způsobem něžné. Tyto vlastnosti, jak se tvůrci objektu shodli, vhodně ilustrují povahu Izraelitů. Sami Izraelité, kteří se narodili v nehostinné krajině a dokázali změnit poušť v rozkvetlou zahradu, se přitom nazývají „sebra“, což se dá přeložit právě jako kaktus. Šlo by tedy snad najít příhodnější předlohu pro věž, která má oslavovat Izrael a být umístěna v zahradách „Hansen House“, dříve nemocnice pro nemocné leprou, nyní uměleckého centra?
Osud Tančírny, která se svou rekonstrukcí uspěla jako vítěz veřejného hlasování, je zajímavý a dokonce jej lze označit i za pohnutý. Koncem 19. století v Račím údolí stávala dřevěná pila, která patřila vratislavskému biskupství. Na jejím místě, vlevo od silnice, vznikla začátkem 20. století tančírna s restaurací a hostinskými místnostmi, své jméno „Georgshalle“ převzala od kardinála Georga (Jiřího) Koppa, který se o její stavbu zasloužil.
Soutěžilo se celkem v 8 kategoriích, do kterých bylo možné přihlásit se s dětskými hřišti, dřevěnými konstrukcemi (realizace i návrh), moderními dřevostavbami (realizace i návrh), roubenkami a sruby či s dřevěnými interiéry.
Úchvatné výhledy na Gdaňský záliv ze všech podlaží soukromé rezidence v polské Gdyni navrhli architekti studia Arch-Deco, když využili terasovitý terén pozemku na pobřeží Baltského moře. Mimořádné požadavky na funkčnost domu, výjimečné nápady architektů i sofistikované představy investora pomohly realizovat prosklené automatické posuvné systémy Schüco ASS 77 PD.SI a ASS 70.HI. Ty byly použity na všech třech úrovních domu, aby vytvořily, či spíše zachovaly a ještě znásobily dech beroucí výhledy na záliv.
Sto padesát let starý a desetiletí nepoužívaný prázdný hospodářský objekt chtěl majitel zbourat, do naší doby se prý jaksi nehodil… Ale proč hned bourat, nebylo by lepší vzdát poctu té energii předků, která je tu stále patrná, zachovat genius loci? Architekti ze studia Madritsch PFURTSCHELLER přistoupili k proměně s respektem a úctou.
