Rodinné domy

Pojem „pasivní dům“ se u nás usadil v odborné i laické terminologii již před lety. Jeho popularitě napomohla unijní legislativa z roku 2008 s předpisem požadavku poklesu emisí C02 o 20 % a současně zvýšení podílů obnovitelných energií také o 20 %, obojí do roku 2020. Myšlenka pasivního stavitelství díky těmto požadavkům posílila. Jeden z výrobců stavebních materiálů, který má za sebou již více než deset let zkušeností s touto výstavbou, je Xella, výrobce Ytongu, Silky a Multiporu. Jaké jsou možnosti jejich použití u pasivní výstavby?

V historii existovalo mnoho domů, které jsou dnes součástí učebnic a ilustrují nám styl daného tvůrce nebo doby. Tvůrci Ateliéru Kunc Architects za svůj vlastní „manifest“, stavbu, která výstižně symbolizuje jejich tvorbu, považují rodinný dům v Neveklově. Co nám o nich říká?

U městských hradeb ve Slaném krčil se dlouhá léta zchátralý dům, který byl poznamenán nejen destruktivním zubem času, ale také neobratnými snahami několika bývalých majitelů o jeho „vylepšování“. Pak se kormidla chopili architekti Jan Švestka a Martin Beránek, díky jejichž citlivé péči si dům i jeho současní majitelé velmi hlasitě oddychli.

Inspirujte se příběhem mladé rodiny, která si svůj vysněný dům postavila v Dobříši. Do dřevostavby se přestěhovali z malého panelového bytu, který jim přestal vyhovovat po narození druhého dítěte. Architekt Ondrej Kaluš pro ně navrhl moderní dům s čistým designem, díky němuž si každý den mohou užívat krásný výhled na Brdské lesy.

Dřevodům v přírodním prostředí lesa nemá zakrývat jeho krásy, právě naopak, má je co nejvíce zpřístupnit obyvatelům a být s okolím v symbióze. Jednopodlažní dřevostavbu ve Lhotě u Dřís architekti ze studia ARCHTEAM – Milan Rak, Alena Režná – koncipovali tak, aby zachovali přirozené prostředí odrostlých borovic a dům do ní jemně napasovali.

V městečku Solbjerg na předměstí druhého největšího dánského města Aarhus se na jaře tohoto roku konala výstava domů budoucnosti, v rámci níž byl představen i reálný aktivní dům s energetickými parametry budoucnosti A2020. Pochází od společnosti KFS Boligbyg, která systematicky připravuje pro své uživatele aktivní domy. Dispozice bungalovu s přehledným půdorysem přinesla mnoho světla a prostoru.

V hustě zastavěné pražské lokalitě, ve vnitrobloku činžovních domů, se nachází nečekaný unikát – dům, který z normy, na kterou jsme běžně zvyklí, vybočuje nejen svým vytápěním a ohřevem teplé vody, ale i systémem čištění odpadních vod samotného objektu.

Projekty architektonického dua Liddicoat & Goldhill – Davida Liddicoata a Sophie Godhillové, jsou vždy zajímavé, neboť se nebojí kombinovat moderní s tradičním, v rekonstrukcích ponechávají výrazné atributy a stavební prvky, které propůjčí nemovitosti jedinečnost a osobitost. Ani „The Shadow House“, Stínový dům, tyto atributy nepostrádá, vůči svému okolí však působí na první a možná i druhý pohled, spíše nenápadně.

Vzdělávací a odborné centrum získalo ocenění v soutěži Pasivní dům 2017 v kategorii II. „Ostatní energeticky velmi úsporné budovy“. Do této kategorie se lze hlásit pouze se zkolaudovaným objektem postaveným dle principů pasivních domů, s energetickou náročností třídy B či lepší. 

Realizovaný a zkolaudovaný objekt s energetickou náročností A (dle PENB) získal ocenění odborné poroty. Dům na větrném kopci uspěl v soutěži Pasivní dům 2017 v kategorii I. „Pasivní rodinný dům“. Objekty v této kategorii musí splňovat kritéria pasivního domu dle PHPP nebo podmínky NZÚ – oblasti B2. 

Vila Ypsilon, pozoruhodné letní sídlo z autorské dílny architektonického ateliéru LASSA, se nachází v jižní části ostrova Peloponés v blízkosti města Finikounda. Stavba s užitnou plochou 150 m2 nemá zcela běžné proporce – ke svému okolí je více než ohleduplná, nevyčnívá, naopak mírně modeluje terén a kopíruje kopcovitý tvar pozemku.

Dům, finský srub Honka, stojí jistě, ale pokorně, při vodní hladině, obklopen stromy. Z ulice je téměř nepostřehnutelný. Pod korunami sosen vychutnávají jeho obyvatelé směs lesních zvuků a vůní.

Když se řekne architektura 30. let, často si lidé představí bílé funkcionalistické vily, které stojí v Brně nebo v Praze. Tam stojí dokonce celý soubor, osada Baba, tvořený touto vysoce kvalitní architekturou. Ale nejen podobné stavby vznikaly v dané době a nejen jich si dnes ceníme.

Na pohled úplně jednoduchá dřevostavba s pravidelnou sedlovou střechou je v našich končinách předurčený na úspěch. Tento vytvořili architekti ze studia Innauer-Matt Architekten a stojí v rakouském Bürserbergu. Samotní tvůrci ho nazvali domem ve druhém světě. Víte proč?

V Chráněné krajinné oblasti Jizerských hor stála stará zchátralá stavba. Na jejím místě v obci Šumburk nad Desnou postavil architekt Stanislav Fiala nový dům. Vznikla Leopoldova bouda, na první pohled možná nenápadná, při tom druhém ale plně poutající pozornost.