Při pořizování vlastního bydlení je úplně první otázkou: novostavba, nebo rekonstrukce? Když se řekne rekonstrukce, může se jednat o drobné úpravy interiéru nebo i kompletní renovaci celého domu. Stodola stará 150 let se stala schránkou pro zcela nový, na své starší kolegyni nezávislý dům. Více v článku Rekonstrukce staré stodoly svépomocí
Není nezbytně nutné přijít o autenticitu stáří, není nezbytně nutné demolovat, ale ani rekonstruovat dogmaticky památkářsky. Zároveň je možné stavět ekonomicky za použití současných materiálů a dosahovat požadovaných parametrů. Tak komentují architekti Jan Hora, Barbora Hora a Jan Veisser ze studia ORA osobitý přístup k rekonverzi bývalé usedlosti, sýpky, na rekreační objekt.
Funkcionalistickou vilu v Rožnově pod Radhoštěm navrhli v letech 1933–1934 významní představitelé české architektury, bratři-dvojčata Lubomír a Čestmír Šlapetovi jako rekreační objekt pro moravskoostravského advokáta Josefa Vondráčka a jeho rodinu. Vila patřila k prvním individuálním luxusním rezidenčním projektům této architektonické dvojice. Původní krásu a současný komfort bydlení vtiskli stavbě citlivou rekonstrukcí Luděk Rýzner a František Čekal z architektonického ateliéru OK Plan.
Dům s fasádou z modřínových šindelů stojí v Dobříši v chatové kolonii nedaleko obory. Jeho habitus je poměrně nezvyklý, nicméně do lokality s rozličnými malými domky, které jejich majitelé stavěli podle svých představ a schopností, zapadá přirozeně až harmonicky. Okolní stavby a též místní regulativy ovlivnily i velikost objektu.
Když v roce 2007 společnost ČSOB otevřela první budovu nového sídla v pražských Radlicích navrženou architektem Josefem Pleskotem, jednalo se ve své době o unikátní přístup z pohledu udržitelnosti a ohleduplnosti k životnímu prostředí. O dvanáct let později se architektům Markovi a Štěpánovi Chalupovým podařilo s respektem a přitom progresivně navrhnout a realizovat rozšířenou centrálu stejné banky. Ta představuje vzácný a obdivuhodný příklad architektury, která se skutečně propojuje s okolní krajinou, vytváří komfortní prostředí pro své zaměstnance a může se pochlubit energeticky šetrným provozem.
Od letošního ledna platí norma, podle které se mohou stavět pouze domy se spotřebou energie blízké nule. To však ještě neznamená, že se takové opravdu staví.
Nově zrekonstruovaný prvorepublikový víkendový dům ztratil již dávno před renovací mnoho ze své někdejší krásy. V letech mezi válkami vznikaly domy, které budí úžas i dnes, jen je někdy třeba jim trochu pomoci. V případě vily s fontánou přiložili ruce a svůj um k dílu architekti z libereckého studia Mjölk a vrátili jí bývalou krásu.
Vzájemný vztah prarodičů a vnoučat je oboustranně důležitý a přínosný. Rodinný dům v Jarovcích na okraji Bratislavy si nechali postavit prarodiče, kteří mají vnoučat hned devět. A protože ta k nim často jezdí, přáli si, aby odpovídal požadavkům na soužití těchto dvou generací.
Ta stavba je nepřehlédnutelná pro každého, kdo jde nebo jede kolem. A vyvolává silné reakce – nadšené převládají, ale majitelé se už setkali i s rozpaky. To jim ale nevadí: rodinný dům nedaleko od Prahy v Hovorčovicích s plechovou střechou i fasádou je pro ně srdeční záležitostí.
Sto dvacet let stará stavba dokazuje, jak významnou roli může sehrát při soudobé rekonstrukci letitého domu kontrast. Architekti se zde museli vypořádat s nedostatkem světla i omezenou dispozicí.
Koncept rekonstrukce typického čtvercového domu RenovActive byl navržen ve třech variantách, které mají rozdílné ekonomické, ale i energetické nároky. Z energetické třídy D se díky rekonstrukci stal dům energetické třídy A1.
Využití dešťové vody v domácnostech pro splachování WC a praní prádla je náročnější a nákladnější, než jak se tvrdí.
Otevřít na dálku bránu, garážová vrata, vytáhnout roletu, žaluzii či markýzu, zamknout bezpečnostní zámek je dnes již samozřejmostí. Přesto u mnohých z nás přetrvává obava, že to není zdaleka tak bezpečné, jako kabel ve zdi, který vede od motoru k nástěnnému ovladači. Nebo že nás vzduchem letící signál zklame.
V roce 2006 koupil Radek Leskovjan, grafik a designér značky UAX!, pozemek uprostřed Kojetína u Nového Jičína. Na kraji parcely o velikosti 4 300 metrů čtverečních stála pobořená kamenná stěna hospodářského stavení. Nejprve na pozemku vznikl obytný ateliér UAX!, později přibyla přístavba, která je s původní stodolou propojena proskleným krčkem. Dostavba byla nominována v soutěži O českou cenu za architekturu pro rok 2019, letos získala nominaci na titul v celostátní soutěži Stavba roku 2020.
Dům, který se nachází za hranicemi Prahy, je prototypem moderního bydlení dnešní doby – v přírodě a s přírodními materiály.
Rodinný dům zvaný Plecháč v Humpolci zpočátku šokoval, o něco později ho veřejnost přijala.
