Při pořizování vlastního bydlení je úplně první otázkou: novostavba, nebo rekonstrukce? Když se řekne rekonstrukce, může se jednat o drobné úpravy interiéru nebo i kompletní renovaci celého domu. Stodola stará 150 let se stala schránkou pro zcela nový, na své starší kolegyni nezávislý dům. Více v článku Rekonstrukce staré stodoly svépomocí
Sídlo pana Simona – jak se nazývá tento plně funkční a praktický, přitom už i na pohled příjemný projekt – je úplně jiné než mnoho moderních. Zvenku absolutně nepoutá pozornost, působí jako dřevěná stodola, skvěle se včleňující do venkovského prostředí. Opět se potvrzuje pravidlo, že v jednoduchosti je krása.
Rodinný dům ve Zděchově ukazuje, co se stane, když se architektura nesnaží být univerzální, ale naopak vyrůstá z konkrétního příběhu. Dřevostavba zasazená do prostředí CHKO Beskydy vychází z profese investora – truhláře – a proměňuje ji v čitelné hmotové i materiálové řešení. Výsledkem je dům, který respektuje krajinu i regulace, ale zároveň si zachovává výraznou identitu.
Japonský řadový dům ve městě Hikone v prefektuře Shiga má svoji zvláštnost – sousedí se dvěma ulicemi - jedna lemuje pozemek z jihu, druhá ze severní strany. A touto skutečností se nechal při návrhu domu pro mladou rodinu inspirovat i architekt Yoshitaka Kuga z ateliéru Hearth Architects, známého svými projekty s přidanou hodnotou – vychází vždy z charakteru místa, dispozic pozemku a stavby jsou šité na míru budoucím obyvatelům. Tomuto domu vtiskl dvě tváře.
Ani výrazná rekonstrukce staré usedlosti z podhůří Šumavy nemusí vyústit ve ztrátu charakteru modernizované chalupy. Důslednost a vytříbený styl architektů si sice vyžádal svůj čas, ale výsledkem mile překvapí.
Rekonstrukce rodinného domu z 50. let v pražském Břevnově od studia Mimosa architekti navazuje na úpravy z přelomu tisíciletí a přizpůsobuje dům nové životní etapě jeho obyvatel. Z původního bydlení pro pětičlennou rodinu vzniklo komfortní zázemí pro pár s důrazem na každodenní provoz v kontaktu se zahradou, kvalitní světlo v interiéru a zázemí pro setkávání s rodinou a přáteli.
Rekonverze starého větrného mlýna v Lublinském vojvodství na východě Polska okouzlí člověka na první pohled. Dvojice architektů zde totiž na přání investora vytvořila mimořádně působivý rodinný dům, který si zachovává tradiční prvky polské venkovské architektury a přitom svým obyvatelům nabízí veškerý komfort moderního bydlení.
Na západním pobřeží Portugalska se krajina proměňuje jinak než ve Středomoří. Atlantik je syrovější, vítr silnější a světlo ostřejší. Mezi poli, vinicemi a Bohem zapomenutými vesnicemi tu vznikají domy, které nemají potřebu soutěžit s okolím. Spíš se snaží pochopit rytmus místa. Právě do této kategorie patří Casa Plaj, nenápadná, ale mimořádně působivá realizace lisabonského studia extrastudio.
Jak stavět v malých obcích tak, aby nová výstavba nebyla parazit, ale přirozené pokračování místa? Dům v cípu od studia Boq architekti nabízí střízlivou, ale velmi promyšlenou odpověď. Neokázalou architekturou, jednoduchou konstrukční logikou a důrazem na lokální kontext ukazuje, že i drobný development může mít kulturu a smysl.
Starší rodinný dům v obci Křenovice v Jihomoravském kraji koupili manželé s jasnou vizí. Nehledali pouze víkendové útočiště, ale místo, kde jednou, až děti vyrostou a odejdou, budou moci v klidu žít už jen ve dvou. Původní venkovský dům proto nevnímali jako hotovou věc, ale jako základ pro dlouhodobý plán. Výsledkem rekonstrukce a nové přístavby pod vedením ateliéru IKA architekti Brno je dnes kultivované, funkční a překvapivě současné bydlení, které si přesto zachovalo čitelný vesnický charakter.
Na Vlčí hoře v chráněné krajinné oblasti Labské pískovce vznikl dům, který se nesnaží být efektní ani okázalý. Místo toho vypráví příběh. O krajině, o přerušených osudech, o kontinuitě i návratech.
V Lázních Bělohrad vznikl projekt, který citlivě pracuje s původní strukturou venkovské stodoly a zároveň do ní vkládá soudobý obytný prvek. Na zadání soukromého investora navrhlo studio Facha architekti malou jednotku pro sezónní pobyt ukrytou ve staré stodole.
P 192 Hempcrete House od maďarského studia Projectroom zaujal architektonickou obec nejen v zemi svého vzniku, ale získal si publicitu i v zahraničí. Upozornil na sebe jako manifest udržitelného a všestranného bydlení, vyznačujícího se citem pro kontext, materiály i potřeby svých obyvatel.
V historické části Střešovic, na svažitém pozemku s výhledem na město, vznikl nový rodinný dům, který z ulice působí nenápadně až uzavřeně. Uvnitř je překvapivě otevřený, velkorysý a plný světla. Rodinný dům Břevnov hned na první pohled zaujme kruhovým otvorem na jižní fasádě. Zajímavá byla pro architekty Ondřeje Fialu a Tomáše Henela z ateliéru OTA ale i práce se svažitým terénem.
Přírodní materiály, respekt k místní tradici a současná architektura bez zbytečných gest. Rodinný dům v Jizerských horách ukazuje, že moderní novostavba nemusí být v kontrastu s krajinou ani venkovským kontextem. Naopak, může na něj citlivě navazovat a dál ho rozvíjet. Součástí areálu je i samostatně stojící stodola z lokální žuly, která spolu s hlavním domem vytváří harmonický celek.
Projekt horské chalupy Na Kukačkách od studia edit! architects představuje příklad současné architektury, která se snaží citlivě reagovat na přísná pravidla chráněného území Krkonošského národního parku. Exteriér stavby vychází z tradičního tvarosloví místních horských chalup – s kamenným soklem, dřevěnou fasádou a klasickým řešením štítů – zatímco vnitřní uspořádání se od regionálních stereotypů záměrně odklání.
