Architektura

Velká okna a za nimi kavárenské stolky – klidné, přívětivé prostředí, typické pro Prahu v první polovině dvacátého století. Někdy civilní a neokázalé, jindy naopak honosné. Rekonstrukce jednoho z těchto interiérů byla dokončena v létě minulého roku.

Rodinný dům v Mladé Boleslavi od Jiřího Špačka měl mít původně rovnou střechu, ale tlak okolní výstavby a situace nakonec vedly k pultovému zastřešení. Nešlo jen o kosmetickou úpravu původního záměru, ale při zachování konstrukčního systému se do stavby vnesla různorodost jako princip. Důkaz toho, nakolik je každá stavba složitou výslednicí mnoha vlivů, uprostřed nichž je architekt zároveň démiurg i stratég.

Polyfunkční objekt dům Wilson, který by měl stát poblíž náměstí Míru v Masarykově čtvrti v Brně, měl vyřešit problematiku dosud nevyužívaných a neudržovaných vojenských objektů a zároveň zlepšit dostupnost služeb pro okolní obyvatele. Namísto toho je důvodem sporu opozice a koalice města.

David Karásek spolu s Radkem Hegmonem patří k „otcům-zakladatelům“ společnosti mmcité. Design laviček, přístřešků, odpadkových košů, informačního systému, stojanů na kola oba autoři vyvíjejí už více než dvanáct let.

Satelitní městečka kolem Prahy již netáhnou. Ten, kdo chce dát velkoměstu vale, netouží po uzavřeném „ghettu“ bez služeb a infrastruktury. Nové projekty tento trend zachytily, a developeři se proto snaží integrovat novou výstavbu v předměstských obcích do stávajícího osídlení. To je i cílem projektu, díky němuž se významně rozroste obec Lány, známá především jako letní sídlo našich prezidentů.

Stavby, které vždy vzbudí pozornost. Mají své příznivce i zaryté odpůrce. Jsou výjimečné stavebně i vizuálně, vždy výrazně ovlivní místo, kde jsou postaveny. Jde o extrémně vysoké stavby, mrakodrapy.

Připadá nám samozřejmé, že se statika nosných konstrukcí – zvláště u budov výškových – bude řídit výhradně technickými hledisky a jediná kritéria, která se vedle fyzikálních zákonů berou v potaz, jsou požadavky investora, technologické nároky a hlediska architektonická. Na příkladu výškové budovy City Tower v Praze na Pankráci, která je i nejvyšší budovou v tomto státě, si ale můžeme ukázat, oč složitější je skutečnost.

Přestože v Praze 6 žije téměř sto tisíc obyvatel, mají dosud k dispozici jen jedno obchodní centrum. To se má brzy změnit. Další obchodní a kancelářské centrum vyroste v Praze na Evropské třídě, na rozhranní Vokovic a Dejvic. Projekt Bořislavka navrhla architektonická kancelář A.D.N.S. architekti, investorem je Ikano Group.

Zatímco v Rakousku postavit dřevěný dům znamená nosit dříví do lesa, v Čechách je to stále ještě exotika. Rakouský architekt Helmut Dietrich tak trochu přesadil, zůstaneme-li u této metafory, kus romantické krajiny Bregenzerwaldu na okraj Prahy-Lipan, když zde vyprojektoval nízký dřevěný dům.

Památník osvobození od architekta Jana Zázvorky a Jana Gillara byl původně koncipován jako slavnostní pohřebiště, kde měly spočinout i ostatky zakladatele československého státu T. G. Masaryka. Památník měl být panteonem československé státnosti, dokonce se v něm měl scházet i parlament. Nakonec byly jeho osudy stejně dramatické, jako byly peripetie československého státu.

Vývoj nábytkového designu se v učebnicích obvykle popisuje prostřednictvím příkladů navrhování židlí z různých období, při jejichž řešení designéři nacházejí stále nové inspirace. Řešení každodenních předmětů je skutečně tématem věčně živým. Hlavně když se mění požadavky na ten který předmět. Příkladem může být i jednoduchý kancelářský stůl. Naše kanceláře jsou stále přetechnizovanější. Počítače jsou už dávno samozřejmostí, k nim se však neustále přidávají další připojitelné technické „hračky“ – MP přehrávače, telefony, faxy, fotoaparáty, notebooky, mobilní telefony a jiné. Většina moderních kancelářských stolů však tento neustále se zrychlující vývoj techniky nereflektuje. Vnější moderní formu jen málokdy podporují i vnitřní technologie stolu.

Různé typy interiérových předělů umožňují variabilněji využívat větší nebo univerzální prostory domu či bytu a zároveň svou mobilitou a proměnlivostí dynamizovat jinak relativně statický charakter místnosti. Většina možností, o nichž se dovíte z následujících řádků, se dá realizovat v už existujících a obývaných interiérech, na některé je však vhodné kvůli případné stavební přípravě myslet v předstihu.

Staré průmyslové konstrukce, dřevo a cihly, sklo, kov, pohledový beton a také výrazné barevné plochy – loftové byty mohou mít mnoho tváří a podob, v žádném případě to nemusí být šedé a rozlehle chladné prostory. Přesto má ten, kdo si podobný byt koupí, jiný životní styl než převážná část populace. V našich krajích se donedávna objevovaly pouze ojedinělé případy tak zvaných loftů, situace se však mění. Dům s krásnou vyhlídkou na řeku a panorama Prahy, který nabízí zcela ojedinělé a nadstandardní prostory, své obyvatele už našel.

V rámci designbloku vystoupil před pražským publikem italský designér Roberto Palomba, který se spolu s manželkou Ludovicou při práci na koupelnové řadě pro značku Laufen nechává inspirovat mořem. Nejvíce je to patrné ve tvaru asymetrických zápustných umyvadlových mís, které připomínají lagunu: rovná komfortní odkládací plocha plynule přechází do protáhlého údolí umyvadlové mísy. Úkaz, který Palomba popisuje metaforou otisk prstu přírody.

Jen několik staveb získalo čestný titul Stavba dvacátého století a je málo technologických staveb, které slouží bez výrazných stavebně-konstrukčních úprav nepřetržitě od dvacátých let minulého století do dnešní doby. Jedním z nemnoha je vodárenský komplex právě v pražském Podolí.