V současnosti jsou velmi aktuální trendy zvyšovat životnost výrobků ze dřeva především jejich konstrukční ochranou (vhodným designem) a současně i volbou trvanlivějších druhů dřeva s vyšší odolností vůči biologickým škůdcům – akátu, dubu a exotických dřevin. Používají se rovněž modifikovaná dřeva, jako jsou termodřevo nebo acetylované dřevo. Chemická ochrana dřeva je přitom stále aktuální a nadále zůstane za podmínky, že se použijí ekologicky přijatelné látky.
Projekt Rezidence Švédská se nachází v Praze na Smíchově, pár desítek metrů od ulice Na Hřebenkách. Lokalita je součástí klasické vilové zástavby z počátku 20. století. Do ní nový projekt zapadá nejen svým měřítkem, ale i zaměřením na náročné klienty.
Dá se říci, že se pomalu naplnila první kapitola porevolučního vývoje urbanismu a charakteru bydlení. Ve hrubém zjednodušení lze konstatovat, že končí první fáze proměny stávajících měst a první fáze vzniku satelitního bydlení. V následujících řádcích se pokusme shrnout budoucí výzvy pro developery a architekty v obou těchto situacích.
Středočeský kraj už poněkolikáté doplácí na to, že obklopuje hlavní město Prahu. Ve třicátých letech, ale i později zhyzdila romantická zákoutí živelná výstavba chat, v 90. letech pak přišla móda satelitních městeček sestavených z domků tzv. podnikatelského baroka. Vyrostly nejen na okraji měst a obcí, ale i ve volné krajině, na polích a lukách. Přírody tak najdeme ve středních Čechách už opravdu poskrovnu. Nyní ale svitla naděje, že se živelné výstavbě postaví do cesty překážka.
Letos si připomínáme sté výročí úmrtí jedné z nejvýznamnějších postav české kulturní historie – architekta, stavitele a největšího mecenáše novodobé české kultury Josefa Hlávky. Hlávkova historizující Zemská porodnice v Praze byla uvedena v provoz v roce 1875, tato první moderní nemocniční stavba u nás je jednou z Hlávkových největších realizací.
Ředění zástavby není možné donekonečna. Překročením určité meze se kvalita bydlení na okrajích měst rapidně zhoršuje. Při posuzování kvality bydlení není možné brát v úvahu pouze obytnou jednotku jako takovou bez širších vztahů k sídelnímu celku. Samostatný dům s pozemky pro vlastní obživu jeho obyvatel je v postindustriální společnosti výjimečný. Současný dům je závislejší na svém okolí, stejně jako jeho obyvatelé, kteří jsou nuceni ho daleko častěji opouštět. Život v dnešní postindustriální společnosti je ve své podstatě městský. Sociolog Henri Lefebvre dokonce používá pro postindustriální společnost termín „městská společnost“.
Rekonstrukce a dostavba bývalého areálu magdalenitek získala v roce 2007 titul Stavba roku. Respektuje a zároveň plynule navazuje na předešlé etapy stavebního vývoje. Nově dostavované části jsou jasně odlišitelné od historických fází. Přitom mají svůj specifický výraz. Jednoduchá čistá geometrie z exteriéru působí až klášterně střídmě. Použití materiálu a zpracování detailů vyvolává především v interiéru dojem výjimečnosti a luxusu. Dostavba areálu nevytváří homogenní celek, ale podtrhuje heterogenitu areálu danou pestrým architektonickým vývojem. Vcelku působí jednotně, nepodbízivě.
S rozdíly panujícími v atmosféře poloviny padesátých let a na počátku let šedesátých minulého století se návštěvník výpravného výstavního projektu Bruselský sen seznámí krátce po vstupu. Československá účast na Světové výstavě EXPO 58 v Bruselu i přes svou nepopiratelnou (a překvapivou) progresivitu nesla stopy doznívající nejhrůznější fáze komunistické totality. Naopak barevnost a experiment v textilním či grafickém designu nebo elegance spotřebních výrobků počátku 60. let nenechají nikoho na pochybách o uvolňujících se poměrech.
Nevelká, střízlivá, jednoduchá a přitom přívětivá stavba, která souzní s okolní přírodou. Tak na příchozího působí rodinný dům, který si vysloužil zvláštní cenu vydavatelství Jaga Media v loňské soutěži „Realizované stavby z cihlového systému Porotherm“. Autorem oceněného projektu je Adam Lenc.
Výškové stavby určitě souvisejí s lidskou povahou a snahou směřovat vzhůru. Člověk stojící na zemi chtěl vidět dál. Buď vystoupil na vršek nebo na hory, nebo si na rovině postavil vyhlídku, rozhlednu nebo pozorovatelnu. Zpravidla ve tvaru věže.
Pro patrové rámy se běžně používá beton a ocel. Těmito materiály lze vytvořit tuhé monolitické propojení svislých sloupů a vodorovných příčlů. Použití dřeva je zde zcela výjimečné. Podstata nového řešení spočívá v přeplátování spojovaných sloupů a příčlů s vybráním pro vložení ocelové spojky připevněné ke každému spojovanému prvku svorníky.
Nejvznešenějším úkolem pro designéra je prý navrhnout židli. Navrhne-li „dlouhou židli“, je tento úkol ještě dvakrát podtržen.
Koncem roku 2006 nadešel čas na uzavření jedinečného díla velikána architektury 20. století, francouzského Švýcara Le Corbusiera. Základní kámen kostela ve městě Firminy v jihovýchodní Francii byl položen ještě v roce 1970. Do slavnostního zpřístupnění objektu veřejnosti uplynulo od té doby 36 let. Dnes slouží nejen jako duchovní místo, ale také jako muzeum moderního umění a centrum interpretace architektovy rozsáhlé tvorby. Projekt kostela tvoří třetí část Corbusierovy trilogie, která zahrnuje kapličku Ronchamp z roku 1955 a klášter La Tourette z roku 1959. Obě stavby na území Francie jsou považovány za vrcholná díla sakrální architektury 20. století.
Nespoutaná energie slavného ateliéru z Vídně Coop Himmelb(l)au opět explodovala – tentokrát v podobě jejich první veřejné budovy ve Spojených státech. Architekt Wolf D. Prix s partnery ji nabídl ve městě Akron v místním Art Museu, které mělo svou inauguraci 17. července minulého roku.
Jedno z předních míst mezi našimi lázněmi zaujímají největší a nejkrásnější moravské lázně Luhačovice. Jejich architektura je neodmyslitelně spjata se jménem Dušana Sama Jurkoviče, který dal lázním neopakovatelné vzezření a český ráz.
