Administrativní budovy jsou příliš širokým pojmem pro velmi různorodou škálu staveb od úřadů až po banky. Právě budova ČSOB od Josefa Pleskota se stala důležitým milníkem svým demokraticky uspořádaným vnitřním prostorem s výrazně městotvornými prvky. Obrátili jsme se na autora této banky, abychom na jejím příkladě sledovali posun tohoto typologicky i investorsky vděčného druhu staveb.
Fanouškům a hráčům pražské Slavie se splnil dávný sen. Začátkem května zahájil výkopem jeden z nejvěrnějších slávistů, František Veselý, historicky první utkání na novém stadionu v Edenu. Autorem v současné době zřejmě nejmodernějšího fotbalového stánku v České republice je architekt Martin Kotík spolu s týmem studia Omicron-K.
Návrh rodinného domu u Františkových Lázní určovala pouhá dvě slova: interiér a exteriér. Architekti z ateliéru A69 si však na stavbě, odborné veřejnosti známé jako Villa Lea, neověřovali nějaký svůj teoretický předpoklad. Naopak hledali, jak naložit se zadáním a výchozími podmínkami co nejfunkčněji a zároveň tak, aby stavba měla jasný a čitelný koncept.
Vystavovat v prestižní milánské galerii Driade se zatím podařilo málokomu z českých designérů. V nádherném showroomu nedaleko od opery La Scala a téměř naproti domu Casa Armani najdete sklo a porcelán Bořka Šípka. V Driade se chlubí tím, že ho kdysi „objevili“ (tehdy společně s Phillipem Starckem), a Bořek Šípek sám na některé z přednášek předváděl svou první prezentaci v Driade.
„Konečná zastávka, vystupovat,“ chtělo by se možná říct v souvislosti s nádražím Vyšehrad. Majitel objektu odstranil vzácnou hrázděnou čekárnu, vykácel zelený porost a poškodil dláždění na ulici. Ozvali se památkáři, zastupitelé městské části, ale i občané žijící v nejbližším okolí. Firmě podle všeho hrozí stíhání, nedávno však oslovila architekta Martina Kotíka z ateliéru Omicron-K, který má vypracovat studii na rekonstrukci a využití objektu.
Zajímavá architektura vzniká i na místech, která máme spíše spojena s lenošením a dovolenou. Budova školy dramatických umění na jednom z Kanárských ostrovů od architektonické kanceláře gpy arquitectos je toho důkazem. Monumentální přístup nevyústil v potlačení lidského měřítka, naopak. Tvůrci navrhli odvážnou koncepci budov, v jejichž středu se nachází variabilní prostor, který se z pouhého foyer může změnit až na divadelní scénu.
Výsledná podoba rodinného domu v Horních Počernicích u Prahy od architekta Michala Kunce vychází z jednoduché rovnice – poloha pozemku, požadavek majitelů na jednopodlažní stavbu plus funkční dispozice rovná se jednoduchý dům s jasnou koncepcí. Díky promyšlenému použití materiálů a nápaditému přístupu k výchozím podmínkám vznikla architektura veskrze současná a rozhodně ne chladná.
S rozvojem průmyslu a obchodu se vyvíjí i kancelářské prostředí. Zavedení výpočetní techniky podstatně změnilo způsob a organizaci práce ve společnostech a podnicích. Původní vnímání práce jako statického a neměnného uspořádání pracovních činností se změnilo v pojetí práce jako dynamicky se vyvíjejícího procesu. Již dávno neplatí rčení o šedých kancelářských myškách, firmy mají zájem, aby se zaměstnanci v prostředí, ve kterém tráví větší část dne, cítili dobře. Tomu se přizpůsobuje barevnost, ergonomie a estetické ztvárnění prostoru.
Není překvapení, že jedna z posledních realizací Pavla Hniličky, autora v urbanistické studii Sídelní kaše – Otázky k suburbánní výstavbě rodinných domů (2005) vyniká kromě jiného tím, jak důmyslně a úsporně využívá zastavěnou plochu. Realizace domu, v jehož interiéru jsou celkem čtyři mezonetové byty, vznikla na místě původního staršího domku, jehož užitná plocha byla pouze čtvrtinová oproti stávajícímu efektivnímu řešení.
Plzeň, díky své výhodné poloze na křižovatce obchodních cest, byla vždy významným obchodním a kulturním centrem západních Čech. Po založení pivovaru a strojírenského podniku Škoda v 19. století její význam ještě vzrostl. V současnosti město profituje ze strategické polohy na ose východ – západ, která ještě posílila výstavbou dálnice D5, spojnicí mezi Německem a Českou republikou.
Všeobecný penzijní ústav Karla Honzíka a Josefa Havlíčka je jednou z nejstěžejnějších staveb českého funkcionalizmu. Tento pozoruhodný administrativní palác na křížovém půdorysu s dvanácti a sedmi nadzemními podlažími byl coby nejvyšší budova v Praze své doby označovaný dokonce jako mrakodrap.
Využití netradičních prostor, často brownfieldů nebo průmyslové architektury, pro umělecké a společenské aktivity bude tématem dvoudenního mezinárodního divadelního a architektonického sympozia s názvem „Umění v experimentálním, industriálním a netradičním prostoru“. Akce se uskuteční 9. a 10. října v bývalém továrním objektu ALTA HALA 30 v pražských Holešovicích. Sympozium se koná v rámci festivalu 4+4 DNY V POHYBU, je zároveň součástí mezinárodního projektu TACE (Divadelní architektura ve střední Evropě / Theatre Architecture in Central Europe) a rovněž mezinárodního projektu Skryté poklady industriální.
Ještě před několika lety to byl objekt v dezolátním stavu, na kterém se především podepsal minulý režim. Zdálo by se až neuvěřitelné, že by někdo začal do tohoto velikého areálu na okraji Prahy, který naposledy využíval státní statek, investovat stamiliony. Díky iniciativě zastupitelstva Horních Počernic, které již v roce 1992 zřídilo na záchranu zámku nadaci, se podařilo získat velkou část financí na opravu z evropských strukturálních fondů. Začátkem května byl po nákladné dvouleté rekonstrukci areál Chvalského zámku otevřen. Původní gotická tvrz se tak stává místním společenským a kulturním centrem.
Co může proměna bývalých průmyslových budov na kanceláře přinést jejich obyvatelům, ať už jsou to manažeři či úředníci? Jaká úskalí připravuje architektům? Je to výzva, nebo je tento prostor svazuje? Přinášíme alespoň dva příklady, jak může tato přeměna dopadnout.
Neudržovaný pozemek s částečně rozestavěnou stavbou a zbytky staveniště z konce 80. let v pražských Modřanech se do roku 2011 promění v nové polyfunkční centrum U Dubu. To vznikne na dosud nevyužitých plochách na nároží ulic Generála Šišky a Československého exilu v městské části Praha 12 – Modřany, několik minut od krajinného celku Modřanská rokle.
