Dřevěný dům z dílny New Work

Že funkcionalismus nově ožil pod rukama pana architekta Sládečka, vědí už mnozí znalci a zájemci o současnou architekturu – především díky ocenění za vilu v Kroměříži. Že však se stejným respektem přistupuje k tvorbě méně okázalé, to vědí hlavně jeho spokojení klienti v městech i na venkově. Kdo zná jeden ze svébytných sládečkovských „domečků pro takovou normální rodinku“, ten bez váhání získá vztah i k těm ostatním. Jeden takový s námi navštivte.

Rodinný dům oblečený do zemité červené navzdory vzdálenosti přitahuje pohledy kolemjdoucích. Poslední na vesnici, ale první svým netradičním výrazem. Přímé linie a promyšlený každičký kousek hmoty domu. To by klidně obstálo i odlité z betonu nebo vyzděné z tvárnic na kterémkoliv předměstí. A přece působí ve venkovské atmosféře důvěryhodně.

Stačila maličkost – poctivá dřevěná konstrukce a odhodlaný manželský pár. On chtěl vždy bydlet ve dřevě. Věděl, že je to věc osobní cti a životního postoje. Člověk, který vystudoval design nábytku a rozumí dřevu, má v hlavě jasno. Nemohl jinak. Netvrdí, že dřevo je jedinečný a bezkonkurenční materiál. Tvrdí, že to tak chtěl – a to je pro něj nejdůležitější. Přiznává, že vůbec nebylo snadné dotáhnout stavbu do konce, hlavně když všechnu práci se dřevem odvedl ve vlastní režii. Ona věřila jeho přesvědčení, ačkoli si na začátku podle architektonického návrhu neuměla představit, že dům může poskytnout tak zajímavý prostor. 

Adopce
Je to dům, který obejdete zleva i zprava alespoň dvakrát, aby se vám vešel do představy o prostoru. Možná trochu zakroutíte hlavou a zapřemýšlíte, kde má patu a kde hlavu. Komu se jak zlíbí. Možná jich má tolik co dvouhlavý drak – jedna hlava odpočívá s pohledem upřeným k polím a druhá se nad ní rozhlíží, aby lépe viděla na vzdálenou cestu. Na sluneční straně si dům-drak uložil ocas. Možná to drakovi nikdo neprozradil, ale své oči může kulit jen díky tomu, že kombinovaná okna původně vyrobená pro místní faru se nakonec stala vlastnictvím mladé rodiny. Po takové adopci si řekli, že okna nenechají jen tak, ale přidělají k nim dům, v němž budou žít tatínek a maminka i s malými princeznami. Pěkný úkol pro pana architekta!

Tak jim navrhl toho draka na míru – na míru jejich vztahu ke dřevu, finančním možnostem, řemeslné zručnosti odvážného otce rodiny i trpělivé maminky a samozřejmě velikosti pozemku. Vznikl návrh kompozice dvou hranolů na úrovni terénu, které ohraničují terasu ve tvaru trojúhelníka. U nízkonákladových projektů rodinných domů je to ojedinělý architektonický úkaz, který zastínil jinak běžný uzavřený tvar.

Rozdělení objemu domu na hranoly vycházelo původně z myšlenky, že stavět se bude na dvě etapy – nejprve dračí hlavy a tělo, potom, až budou další finance, přibude i druhý hranol s dětskými pokoji. Naštěstí se ukázalo, že díky své řemeslné zručnosti budoucí majitel ušetří na nákladech za práci: vše se tedy postavilo najednou.

Z vůle majitele, s požehnáním architekta
„Systém stavění je podobný jako americký two by four. Po obvodu základové desky je pozednice ukotvena chemickou kotvou a šrouby. Statik a architekt rozhodli, že obvodovou konstrukci ze sloupků 10/10 je nutno obložit z obou stran dřevěnými rošty s pěti centimetry minerální vlny, vnitřek vyplnit další vrstvou minerální vlny (dohromady 20 centimetrů) a pod fasádní palubovkou vynechat vzduchovou vrstvu na odvětrávání. Proč? Životnost dřeva, které nedýchá, se zkracuje.

Myslím si, že toto je nejlepší způsob, jak zachovat dřevu nejpřijatelnější podmínky. Veškerou práci se dřevem v našem domě si pamatuji a přesně vím, kde jsme co přidali, kde ubrali. Zatím to funguje, oba jsme spokojení: já s rodinou i architekt. Vystudoval jsem brněnskou školu uměleckých řemesel a živím se výrobou designového nábytku. K dřevěným konstrukcím mám tedy blízko. Vlastní dům byla moje první realizace. Dobrá zkušenost, při níž jsme se dokázali dohodnout s architektem i s partnerskou stavební firmou. Po dokončení našeho domu v Kostelanech přišly i další zakázky. Těší nás to. Obvykle stavíme pro lidi, kteří jsou přesvědčení, že bydlení v dřevěné konstrukci nejvíc vyhovuje jejich naturelu.

Já sám směřuji k minimalizování spotřeby fólií – vždyť chceme bydlení z přírodních materiálů. Praxe ukázala, že při větru a hnaném dešti může do pláště během výstavby zatéct. Myslím si, že pokud je v plášti parotěsná fólie, povrch stěn je ukončený a stavba uzavřená okny a dveřmi, v domě nemá proč zatékat voda navzdory rozdílu tlaku v interiéru a exteriéru. Zatím to funguje,“ pochvaluje si majitel a samododavatel dračího domu.

Půdorys 1. NP:	Půdorys 2. NP

Marína Ungerová
Foto: Daniel Veselský