V dnešní době rychlé výstavby je deset let na jeden dům unikum. Trpělivost architekta a investora v jedné osobě, Zdeňka Fránka, se však vyplatila. Vznikla výrazná stavba na výrazném místě, stavba, která si mezi neofunkcionalistickými tendencemi jihomoravské metropole našla svou vlastní cestu.
I těm, kteří nejsou příznivci starého umění, lze doporučit návštěvu Arcidiecézního muzea v Olomouci. Rozhodně se nesetká s klasicky pojatým prostorem, naopak, v každé místnosti rekonstruovaného objektu je znát naše 21. století. Architekti Petr Hájek, Jan Šépka a Tomáš Hradečný přišli s jasným konceptem – zachovat původní a vytvořit nové. Zdánlivě jednoduchý přístup nebylo snadné prosadit, ale výsledkem je stavba, která ukazuje nevšední alternativu rekonstrukce historického objektu.
Mezi šedavými bloky činžovních domů v Hodoníně vyniká stavba eliptického tvaru. Díky zkoseným stěnám sportovní hala připomíná bábovku z písku. Architektka Lenka Holoušová Pecuchová a architekt Pavel Holouš navrhli stavbu, která pracuje jen s několika nápady, umí je však maximálně využít. Těmi hlavními jsou bezesporu zaoblený tvar a vertikálně zúžený objem hlavní haly, která svým rozměrem vychází z velikosti hřiště na házenou, basketbal, volejbal, florbal a další sporty. K ní se pak po obou stranách přidávají boční křídla – v jednom nalezneme halu pro stolní tenis, v druhém pak šatny a zázemí.
Národní cena za studentský design byla vyhlášena po prvé Design Cabinetem CZ v roce 2008. Navazuje na soutěže, které organizovalo do roku 2007 Design centrum České republiky, založené a podporované státem od roku 1991.
Využívání služeb bytového designéra při rekonstrukci či stavbě bytu v našich zeměpisných šířkách je stále považováno za výraz bezmocnosti a neschopnosti. Vždyť na tom nic není, myslí si mnozí. Jiné zase odradí cena za služby. Domnívají se, že si takovou službu nemohou dovolit.
Na kraji Zelenče, vesnice na východě Prahy, stojí výrazná stavba. Výrazná svou jednoduchostí - s plochou střechou mezi sedlovými, s dřevěným obkladem místo barevných omítek. Na první pohled těžko určit její funkci – k rodinnému domu nesedí jednopatrová halová část, na malou továrnu či výrobnu je objekt málo industriální.
Vzorkem sama o sobě je vzorkovna firmy Sipral. Společnost, která se zabývá fasádami, zadala projekt na výstavbu prostoru, v němž by mohla prezentovat své výrobky, architektonické kanceláři D3A. Autoři Stanislav Fiala a Daniela Polubědovová vsadili na hravost. Stavba připomíná barevnou housenku, jedoucí vlak, vznášejícího se čínského draka. Asociací s domem, který má každou fasádu z jiného materiálu, o barvě ani nemluvě, bychom našli více. Právě to je hlavní deviza vzorkovny – inspiruje.
Jednoduchý tvar, výrazná barva, detail. To je kombinace, na kterou vsadili tvůrci z architektonické kanceláře ARCHTEAM při návrhu rodinného domku v Mořině u Karlštejna. K tomu připočtěte nízké náklady na stavbu i na bydlení a vyjde rovnice, které investoři, mladý manželský pár, nemohli odolat.
Stavební průmysl a jeho produkty se značnou měrou podílejí na stavu životního prostředí. Výstavba budov a jejich provoz patří mezi největší spotřebitele materiálových a energetických zdrojů a významné znečišťovatele životního prostředí. Ekologické stavby jsou reakcí na současný stav životního prostředí. Právě nízkoenergetické (NED) a spolu s nimi energeticky pasivní domy (EPD) na bázi dřeva jsou zajímavým řešením, které v sobě spojuje ekologickou výstavbu, ekologický provoz i ekologickou likvidaci zároveň s vysokým komfortem bydlení.
Poslední tři týdny zbývají zájemcům k návštěvě rozsáhlého výstavního projektu Bruselský sen v Galerii hlavního města Prahy, který zde bude k vidění pouze do 21. září. Bruselský sen mapuje československou účast na Světové výstavě EXPO 58 v Bruselu a tendence v oblasti grafického designu, módy i spotřebních výrobků poloviny 60. let.
Na konci května bylo ve Svitavách otevřeno nové multifunkční centrum Fabrika. Odvážný architektonický čin přeměny někdejší barvírny Vigony z roku 1925 na kulturní dům s knihovnou a sály je pro region velkou kulturní událostí.
The High Museum v Atlantě ve Spojených státech amerických se může honosit dvěma tvůrci zvučných jmen. Po Richardu Meierovi, který muzeum v roce 1983 postavil, přichází s dostavbou italský architekt Renzo Piano.
Součástí inteligence budov bude čím dál víc hrát roli i jejich energetická efektivnost. Proto není od věci zabývat se fotovoltaikou. Příklad, který přinášíme, není ovládán na dálku či přes internet. Dokazuje však, že fotovoltaické řešení může být nenáročné na prostor a zároveň umí plnit i estetickou funkci.
Američany od stavby mrakodrapů hned tak něco neodradí. Národní hrdost jim nedovoluje podvolit se hrozbám, naštěstí jí však nepodléhají natolik, aby neumožnili práci zaoceánské kanceláři Foster and Partners. Ta je totiž podepsána pod stavbou Hearst Tower v New Yorku. A přišla nejenom s neobvyklým konceptem diagonální ocelové konstrukce, ale také s důrazem na ekologii a úsporu energií.
Eoos je jméno jednoho ze čtyřkřídlých koňů Aurory, římské bohyně úsvitu. EOOS je také jméno rakouského designérského ateliéru. Podobně okřídlené jako jejich maskot jsou okřídlené i nápady jeho zakladatelů – Martina Bergmanna, Gernota Bohmanna a Haralda Gründla. Jejich návrhy interiérů obchodů pro Armaniho nebo Adidas, vana-pohovka pro Duravit nebo sklenice s ostnem pro Red Bull jasně ukazují, že byly vytvořeny s otevřenou myslí. Martin Bergmann (43) se často směje, ale když mluví o své práci, zvážní. On a jeho partneři zdůrazňují poetický a nepředvídatelný aspekt tvorby. Což je pro tištěná média tvrdý oříšek.
