Moderní dřevěné domy dnes vznikají mnoha způsoby a často jsou k nerozeznání od domů realizovaných jinou stavební technologií, ale pouze na první pohled. Bydlení v nich již přináší rozdíly – nízké provozní náklady a zdravé a příjemné klima po celý rok.
Doubravčice patří do prstence obcí v okolí Prahy, které zažily v posledním desetiletí příliv nových obyvatel. Díky tomu se skladba jejích obyvatel omladila a mnoho mladých rodin tam nyní řeší problém nedostatku sociálního zázemí. Konkrétně chybí mateřská škola nejen jim, ale i několika obcím v okolí. Starosta Doubravčic s objednávkou návrhu oslovil ateliér hcA architekta Ondřeje Císlera, který přišel se zajímavým návrhem atriového objektu.
Minimalistický dům se světlou přírodní omítkou vytváří místo poklidného domova na venkově. Horizontálně protáhlý tvar domu umožňuje jeho nenásilné včlenění do okolního prostředí i optimální propojení všech místností se zahradou. „Lze mluvit o návratu k archetypu vilového bydlení ve spojení s přírodou a krajinou,“ říká o této harmonické stavbě Pavel Nasadil, který ji navrhl ve spolupráci s Janem Horkým z ateliéru FAM architekti a Markem Nábělkem.
Dřevěné okenice, rolety a žaluzie jsou lety prověřené prvky zastínění a hodnotné dekorace domů. Dřevo patří k nejstarším stavebním materiálům a dnes se opět vrací do obliby díky svým užitným vlastnostem, dlouhé životnosti a dalším nesporným výhodám oproti jiným materiálům.
Nenápadný dům je dobře ukryt před pohledy náhodných kolemjdoucích. Pokud nesjedete z hlavní cesty na polní cestičku mezi zahrádkami, unikne vám. Navzdory tomu, že svým majitelům slouží jen necelé dva roky, při pohledu na stavbu s červenou střechou a gotickou věžičkou kostela v pozadí se zdá, jako by tu stál od nepaměti.
Mezi širokou veřejností panuje představa, že dřevostavba je jen provizorní konstrukce s nízkou trvanlivostí. Lidé se mylně domnívají, že dřevěné domy se stavěly jen v minulosti a neměly téměř žádné pozitivní vlastnosti. Pro mnohé to jsou jen dřevěné boudy bez budoucnosti, protože dřevo považují za materiál s nízkou odolností proti ohni, chladu a hluku. Opak je však pravdou. Stačí se podívat kolem sebe: velké sportovní haly, plovárny – tam všude najdete dřevěné konstrukce, které nenašly žádného vhodného konkurenta. Dřevodomy, jejichž nosnou konstrukci tvoří sloupkový systém nebo prefabrikované panely, mají srovnatelné vlastnosti s budovami na silikátové bázi.
Nejen rekonstrukce, ale také moderní dostavba malého hotelu v portugalském Felgueiras je uctivá k tradici a odráží archetypální vzory místní vesnické architektury šlechtického sídla z období středověku. Zapuštěná pod zem zároveň pokorně splývá s krajinou a okolními vinicemi. Autorem hotelu Paço de Pombeiro je César Machado Moreira z architektonického ateliéru Ezzo.
Obytný soubor v Koberovech představuje první hromadně realizovanou výstavbu 12 rodinných domů v ČR na bázi úsporné dřevěné skeletové konstrukce ve standardu EPD. Jeho součastí je také školicí středisko (energeticky nulový dům). Svým architektonickým ztvárněním respektuje regulativy Chráněné krajinné oblasti Český ráj v intravilánu obce, tj. výhradně sedlové zastřešení, nástupy z podélných fasád, omezený rozsah prosklení...
Až donedávna si návštěvníci při příchodu do areálu společnosti Vitra, tedy do tzv. Vitra Campusu ve Weil am Rhein, nejprve všimli budovy Vitra Design Musea, kterou navrhl Frank Gehry. Nyní s ní o pozornost soupeří nová, hned vedle stojící budova VitraHausu od Herzoga a de Meurona. V těsné blízkosti hranice se Švýcarskem a sídla společnosti v Basileji si tak Vitra v německém městě Weil am Rhein vytvořila nový domov pro kolekci Home Collection.
Nový kampus Americké univerzity v Bejrútu stojí v těsné blízkosti Středozemního moře. Jednotlivé budovy sestupují k proslulému pobřežnímu bulváru Korniše prostřednictvím ramp, teras a schodišť. Ve městě rozpáleném sluncem a mezi výškovými budovami je celý areál jako zahrada s vanoucími větry, která má sloužit nejen ke studiu, ale především sportu, kultuře a odpočinku. Projekt architektonické kanceláře VJAA byl letos vybrán Americkým institutem architektů (AIA) mezi deset tzv. nejzelenějších staveb.
Dominique Perrault je náchylný k vytváření skrytých a zahloubených míst, dalo by se říct hnízd. Předvedl to už víckrát – například velodromem a olympijským bazénem v Berlíně, francouzskou národní knihovnou v Paříži či knihovnou Kansai v Japonsku. Jeho touhu dobývat a přivlastňovat si nová území reprezentuje i nový školní areál univerzity Ewha v Soulu, otevřený vloni na jaře.
Na první pohled by asi nepoučený pozorovatel předpokládal, že soubor dřevobambusových chatek si postavili místní domorodci. Při bližším pohledu je brzy zřejmý architektonický rukopis – rukopis studentů architektury z norského Trondheimu, kterým nestačilo pouze sedět ve studentských lavicích. Podařilo se jim postavit v Thajsku sirotčinec, umývárnu a zrekonstruovat část bývalého tržiště na veřejnou knihovnu. Jejich originální realizace naznačují, že s těmito studenty by měl architektonický svět počítat.
Konstrukce z dřevěných modulů splňují nároky na stabilitu a trvanlivost. V porovnání s montovanými stavbami, resp. prvkovou výstavbou, se snižuje náročnost navrhování a je větší prostor pro kreativitu. Nosné a ztužující stěny obytných budov mohou jít až do výšky tří podlaží.
Hotel La Purificadora v mexickém městě Puebla je stylový boutique hotel, který ani po dvou letech od zahájení provozu nepřestává lákat klienty a recenzenty z cestovatelských rubrik – stal se doslova ikonou boutique hotelů v Americe. Neotřelý mix na dřeň očištěné průmyslové architektury z hrubých materiálů se tu potkává s čistotou skla a sexy designem interiéru. Autorem architektonického řešení i interiéru je studio Legorreta + Legorreta ve spolupráci se Serrano Monjaraz Arquitectos.
Leytron – vinařská vesnice ve švýcarském kantonu Wallis. Mezi vinnou révou a kamennými zídkami se k obloze tyčí břidlicí obložená kostka. Nakloněný hranol z dílny architektů Nunatak Architectes o svém účelu na první pohled příliš neprozradí. Zcela jasná je však pozoruhodná preciznost, s níž reaguje na požadavky mladých zákazníků i na okolní klimatické podmínky a jež vypovídá o touze vytvořit výjimečnou stavbu.
