ASB Architektura Stránka 238

Architektura

Kancelářská budova v centru slezské metropole splnila parametry, které vyžaduje Evropská komise k udělení certifikátu GreenBuilding. GreenBuilding je dobrovolný program Evropské komise, který vznikl začátkem roku 2005 s cílem zlepšit využití potenciálních úspor energie v nerezidenčních budovách.

Diskuzi o obnově a využívání památek a zejména klášterů ve 21. století otevřela dne 13. listopadu konference PRO památky. Nad problematikou se v prostorách dominikánského kláštera v Praze sešli pracovníci památkové péče, zástupci církve a měst, architekti, investoři i veřejnost.

Že funkcionalismus nově ožil pod rukama pana architekta Sládečka, vědí už mnozí znalci a zájemci o současnou architekturu – především díky ocenění za vilu v Kroměříži. Že však se stejným respektem přistupuje k tvorbě méně okázalé, to vědí hlavně jeho spokojení klienti v městech i na venkově. Kdo zná jeden ze svébytných sládečkovských „domečků pro takovou normální rodinku“, ten bez váhání získá vztah i k těm ostatním. Jeden takový s námi navštivte.

V České republice je za kulturní památky prohlášeno přibližně čtyřicet tisíc nemovitostí. Lidé znají především stovku hradů a zámků ve státní správě, které jsou výkladní skříní státní památkové péče. Památek je ale mnohem více, jsou mezi nimi i drobnější a skromnější stavby, které podle odborníků také zasluhují pozornost. Ohrožených památek jsou podle Národního památkového ústavu (NPÚ) nyní asi tři tisíce.

Developeři se sice do revitalizace brownfieldů příliš nehrnou, ale výjimky se najdou. Společnost Eube, která působí v mimopražských regionech, plánuje v Hradci Králové revitalizovat areál bývalé koželužny v Kuklenách, v Pardubicích zase areál kasáren Hůrka. O tom, proč se rozhodli jít cestou revitalizace, jsme hovořili Allanem Jírkem, členem představenstva společnosti.

Brownfieldy nejsou jen negativním stigmatem svého okolí. Představují též investiční příležitosti a skýtají potenciál pro nový územní rozvoj. Vezmeme-li pak v úvahu omezené zásoby greenfieldů a vzrůstající požadavky na plochy k zástavbě, dalo by se očekávat, že projekty „regenerace brownfieldů“ budou konkurovat výstavbě na zelené louce. Realita je však jiná.

Autobusové nádraží v Praze na Florenci už dávno nemá tak romantickou tvář jako ve starých filmech. Z turistického hlediska je spíš nelichotivou vizitkou Prahy. Všudypřítomné stánky, stísněná odbavovací hala, špatná kvalita sociálního zařízení a služeb. V blízké době by se neutěšený stav Florence mohl změnit. Dokazuje to projekt dočasné odbavovací haly podle návrhu Ateliéru Brno.

Vláda v létě schválila národní strategii regeneraci brownfieldů, tedy starých nevyužívaných budov či pozemků. Nová strategie má urychlit regeneraci starých průmyslových areálů. Jejich ozdravění vyjde na 200 miliard korun.

Architekti, domy, vily a investoři. Každý má svou představu, svůj důvod, každý je pod vlivem jiných okolností. Než se netrpěliví investoři zabydlí ve svých novostavbách, odehraje se podivný sled událostí, který zcela pohltí všechny účastníky. Vskutku je těžké říci komukoliv z nich: „Neberte to osobně!“ O povaze těchto událostí jsme si popovídali s architektem Svatoplukem Sládečkem.   

V údolí potoka Botiče je už od 17. století součástí pražských Nuslí proslulý pivovar. Jeho architektonicky i historicky významné budovy byly v roce 2003 prohlášené za kulturní památku, nicméně stále chátrají.

V rámci druhého ročníku festivalu architektury Architecture Week proběhla debata na stále aktuální téma výškové architektury v centrech měst. Diskuze ve Slovenském institutu, kterou připravilo vydavatelství Jaga Media, se týkala aktuálních realizací a urbanistické (ne)koncepce Prahy a Bratislavy i kritiky výškových staveb v kontextu historických měst.

Dřevo je jediná obnovitelná surovina, kterou lze využít ve stavebnictví k realizaci nosných konstrukcí víceposchoďových domů. Masivní dřevo se v moderních stavbách používá k realizaci prakticky všech nosných konstrukcí. U dřevodomů lze využít různé stavební systémy.

Po několika letech diskuzí nad novou podobou prostoru mezi ulicemi Spálená a Národní dojde k realizaci návrhu atelieru Cigler – Marani Architects. Stavba začne koncem letošního roku. Otázka, zda stavět a jak, je tedy zodpovězená.

Kurátorské bezvládí, které vládlo v týmu Benátského bienále ještě na začátku roku, ovlivnilo i podobu národních expozic. Každá ze zemí přistoupila k neexistujícímu tématu či specifikaci po svém a výsledek, který můžeme vidět v tamějších Zahradách, proto jen těžko může reprezentovat určitý „národní“ postoj k tématu specifikované mottem „Out there: Architecture beyond building (Tam venku: architektura mimo budovy)“.

Veletrh idejí, architektura v dotyku s vizuálními uměními, větší, či menší dotyk s tématem, zvučná jména i nezávislí experimentátoři, nápadité instalace, ale i výstavní nuda, impulzy k přemýšlení, ale i rozmary autorských recyklací. Velké akce nikdy nejsou jednoznačné, i proto se už déle diskutuje o jejich opodstatněnosti. Na misce vah však nakonec vždy převáží přirozená touha lidí sdružovat se, případně si zasoutěžit, podívat se, co je nové, a trochu i pomlouvat. Nebylo tomu jinak ani na 11. Bienále architektury v Benátkách (14. 9. – 23. 11.), které si navíc vybralo těžko uchopitelné téma Out There: Architecture Beyond Building (Tam venku: architektura mimo budovy). Co však znamená, když je něco mimo? Něco za procesem projektování a realizace, či za samotným objektem? Interpretace měly geometrickou řadu možností a šéfkurátor Aaron Betsky měl co dělat, aby dal jednotlivým výstupům strukturovanou podobu největší architektonické události roku.