Legenda ustoupí budoucnosti. Milán představil nový stadion, který nahradí San Siro
Jan Nápravník Nová aréna pro legendární kluby AC Milán a Inter nabídne 71 500 míst, výraznou betonovou konstrukci a střechu s fotovoltaickými panely. Projekt za 1,2 miliardy eur počítá také s proměnou okolního území. Jeho vznik provází spor o budoucnost jedné z nejvýraznějších staveb evropského fotbalu.
San Siro čeká demolice. Jak jsme psali v předchozím článku ASB o stoletém příběhu slavného stadionu, jeho další fungování naráží na technické i ekonomické limity. Nyní dostává tato proměna konkrétní podobu. AC Milán a Inter představily návrh nového společného domova, který připravily kanceláře Foster + Partners a MANICA. Generali Stadium má vyrůst v sousedství stávající arény a stát se součástí rozsáhlejší přeměny území na západě Milána.
Kapacita 71 500 diváků, odhadované náklady 1,2 miliardy eur a plánovaný začátek výstavby v roce 2028 řadí projekt mezi významné současné sportovní stavby. První utkání by se zde mělo odehrát v sezoně 2031/2032, pokud záměr získá potřebná povolení. San Siro má zůstat v provozu až do otevření nové arény, poté se počítá s demolicí většiny stávající konstrukce.
Konstrukce určující podobu stadionu
Nejvýraznějším prvkem návrhu je systém betonových podpěr ve tvaru písmene X. Konstrukce se zvedá od obvodu stadionu a pokračuje přes fasádu až ke střeše. Technické řešení se tak přímo promítá do architektonického výrazu stavby. Autoři se odkazují na milánskou tradici architektury a inženýrství, v níž konstrukce často tvoří podstatnou součást výsledné estetiky.
Celkovou siluetu určuje dvojitě zakřivená střecha o rozměrech přibližně 244 × 270 metrů. Její nosný systém vychází z radiálního uspořádání připomínajícího paprsky kola. V kombinaci s výraznými podpěrami vytváří stadion horizontální objem, jenž se na obou koncích nad tribunami zvedá. Podle Normana Fostera, zakladatele studia Foster + Partners, má budova zůstat v hlavní části relativně nízká a získat výraznější profil za brankami.
Diamantově tvarované vstupy vedou do panoramatických ochozů, které propojují jednotlivé části stadionu. Návrh tak vedle vnější podoby řeší také pohyb návštěvníků a orientaci v budově během zápasů i dalších velkých akcí.
Tribuny jako srdce arény
Interiér tvoří dvě úrovně tribun uspořádané do souvislého kruhového tvaru. Strmé hlediště má zajistit dobrý výhled na hřiště a přiblížit diváky co nejvíce samotné hře, což je ostatně jedna z devíz současného San Sira. Za oběma brankami vzniknou sektory s kapacitou přibližně 11 700 fanoušků. Navazují na tradici takzvaných curve, míst, kde se soustřeďují nejaktivnější příznivci AC Milán a Interu. Konkrétně se jedná o Curva Nord v případě Interu a Curva Sud, kde se soustřeďují fans rossoneri.
Atmosféra San Sira patří k největším výzvám celého projektu. Monumentální věže, betonové konstrukce a strmé tribuny vytvořily prostředí, které se stalo součástí identity obou klubů. David Manica, jehož kancelář se specializuje na sportovní stavby, při představení návrhu zdůraznil snahu přiblížit diváky k hrací ploše natolik, aby měli pocit bezprostředního kontaktu s děním na hřišti.
Vedle 71 500 míst stadion nabídne 8 088 sedadel v pohostinských zónách, 3 698 prémiových míst a 394 pozic pro vozíčkáře. Počítá se také s koncerty, ragby (italská reprezentace) a zápasy amerického fotbalu (evropské zápasy NFL). Širší využití má pomoci zajistit provoz arény i mimo domácí utkání obou milánských klubů. To byl ostatně jeden z problémů stávajícího svatostánku San Siro.
Udržitelný rozvoj celé oblasti je součástí projektu
Na střeše se počítá s přibližně 27 500 metry čtverečními fotovoltaických panelů. Návrh zahrnuje také přirozené větrání vybraných prostor, zachytávání dešťové vody, recyklaci šedé vody a úsporné LED osvětlení. Projekt usiluje o certifikaci LEED Gold a uhlíkově neutrální provoz. Jde o ambiciózní cíle, jejichž skutečný přínos ukáže až realizace a každodenní fungování stadionu.
Samotná aréna je součástí širšího projektu na ploše přibližně 281 000 metrů čtverečních. Plán počítá s novými veřejnými prostranstvími, zelení, obchody a volnočasovými provozy. Investoři chtějí vytvořit místo, které bude žít také mimo zápasové dny.
Schopnost propojit sportovní provoz s běžným městským životem bude důležitým měřítkem úspěchu celé proměny.
Co zůstane po San Siru?
O budoucnosti San Sira se v Miláně diskutuje od roku 2019. Oba kluby zvažovaly modernizaci stávající stavby, nakonec se však rozhodly pro novou arénu. V září 2025 městská rada schválila prodej stadionu a okolních pozemků AC Milán a Interu. Kluby za ně zaplatily 197 milionů eur. Nový stadion má vyrůst vedle stávajícího areálu, který po jeho otevření z větší části ustoupí demolici.
Rozhodnutí vyvolává odpor části fanoušků i zastánců zachování historické stavby. Při slavnostním představení návrhu 29. října 2026 protestovali příznivci Interu s transparentem požadujícím zachování San Sira. Spor ukazuje, že budoucnost stadionu má vedle technické a ekonomické roviny také silný kulturní rozměr.
San Siro, otevřené v roce 1926, prošlo během století několika zásadními přestavbami. Jeho dnešní podobu výrazně ovlivnila úprava před mistrovstvím světa v roce 1990, při níž přibyly třetí prstenec tribun a charakteristické válcové věže. Právě vrstvení konstrukcí a výrazná práce s pohybem diváků vytvořily architektonickou identitu, kterou nelze jednoduše zopakovat.
Generali Stadium nabízí současnou odpověď na požadavky profesionálního sportu. O jeho skutečném úspěchu však rozhodnou také zkušenosti diváků a schopnost nové stavby zakořenit v životě města. Milán získá moderní arénu, San Siro ale zůstane měřítkem, podle něhož ji budou fanoušci posuzovat.
