ASB Architektura Stránka 182

Architektura

Není to tak dávno, kdy pojmy „environmentální zátěž“ a „ochrana životního prostředí“ přestoupily ze slovníku občanských hnutí a vědců do slovníku ekonomického. Životní prostředí bylo po většinu 20. století považováno za bezbřehý, nikomu nepatřící a tedy bezcenný ( penězi neohodnotitelný) statek.

A co se starou opuštěnou elektrárnou, dokonce ještě z časů Rakouska-Uherska, která má svoje časy produktivní výroby už dávno za sebou? Dát pryč anebo prostě nechat být?

V uplynulých měsících se uskutečnila soutěž Zdravý dům s Ytongem, kterou organizovala společnost Xella s podporou vydavatelství JAGA. Výherkyní soutěže o stavební materiál Ytong v hodnotě 100 000 Kč se stala paní Denisa H., jejíž silný životní příběh zaujal zástupce obou společností.

Když zanikne důvod, proč byl nějaký dům postavený a zůstane už jenom ten dům, nabízí se otázka, co teď s ním. Snaha o radikální a nevratné řešení demolicí má zahladit s hmotným objektem i špatné vzpomínky s ním spojené, radikálně a bez sentimentu obrátit list, odstranit z cesty, co už nefunguje anebo není již potřebné, a postavit „nové a lepší“. S hmotným důkazem však možná zmizí i jakákoliv stopa po něm s velkým kusem historie, zejména pokud neexistuje k památce dokumentace.

Rozsáhlejší rekonstrukce interiéru je náročná časově i finančně, a jestliže se pro ni rozhodneme, je nutné brát v potaz mnoho skutečností. Vše bychom měli dobře naplánovat. Tak, aby netrvala příliš dlouho, protože čas znamená v tomto případě nejen peníze, ale také kvalitu provedených prací a výsledný styl interiéru s minimem kompromisů.

Za necelých osm let, do roku 2020, budeme potřebovat desetitisíce řemeslníků schopných stavět budovy s téměř nulovou energetickou náročností. Poptávku po těchto budovách zajistí vyšší energetické standardy pro výstavbu, které loni schválil parlament. Problém je v tom, že většina řemeslníků zatím nemá potřebné vzdělání ani zkušenosti. To se musí změnit. Proto vznikl Národní plán vzdělávání ve stavebnictví směřující k budovám s téměř nulovou spotřebou energie.

Právo na dostupnost přímého slunečního záření a denního světla do budov je známé již z období Římské říše. Později se explicitně „právo na slunce“ nepoužívalo téměř nikde a tak je to ve většině vyspělých států dodnes. Jak se liší české požadavky od slovenských?

Na více než stoletou tradici slavného opavského obchodního domu Breda navázal projekt komerčního a společenského centra, který vyrostl v jeho sousedství, v areálu někdejšího měšťanského pivovaru Zlatovar. Součástí nového centra se tak staly objekty varny, spilky, staré a nové sladovny i fasáda ležáckých sklepů a komín.

To, jak nám chutná, nezáleží paradoxně jen na chuťových pohárcích. Důležitým smyslem je také zrak. Jídlo tedy musí také dobře vypadat. Nejlepší gurmánský zážitek však vznikne ve spojení chutného jídla s architektonicky kvalitním interiérem. Přinášíme Vám několik tipů pro takové zážitky – ve světě i u nás.

Korektně prováděná správa klíčového hospodářství může přinést výrazné úspory především do objektů s frekventovaným provozem. Jedním ze systémů, které lze k řízení a monitoringu pohybu klíčů efektivně využívat, je inteligentní klíčový trezor. Tyto systémy přinášejí potenciál pro využití při řízení a kontrole přístupu a při správě přenosných zařízení.

Kvalita obálky splňuje kritéria pasivního domu, potřeba energie na vytápění splňuje kritéria pasivního domu, i přesto by dům nemusel být pasivní, natož nulový nebo plusový. Proč?

Do supermarketu se za kvalitní architekturou nechodí. Obvyklé uniformní objekty řetězců s potravinami jsou většinou rychle smontované haly jednoduchého tvaru s vnitřními dispozicemi podle stejného vzoru všech provozoven téže značky. Liší se snad jen barvou loga, interiérových prvků a nákupních vozíků. Zařadit se po bok ostatním, nebo jít jinou cestou?

Rekonstrukce industriálních staveb v současném pojetí v sobě váže doby minulé, spojené většinou s průmyslovou výrobou, a mnohotvárnou budoucnost, kterou jí vtiskují investoři spolu s architekty.

To, jak nám chutná, nezáleží paradoxně jen na chuťových pohárcích. Důležitým smyslem je také zrak. Jídlo tedy musí také dobře vypadat. Nejlepší gurmánský zážitek však vznikne ve spojení chutného jídla s architektonicky kvalitním interiérem. Přinášíme Vám několik tipů pro takové zážitky – ve světě i u nás.