Různé typy interiérových předělů umožňují variabilněji využívat větší nebo univerzální prostory domu či bytu a zároveň svou mobilitou a proměnlivostí dynamizovat jinak relativně statický charakter místnosti. Většina možností, o nichž se dovíte z následujících řádků, se dá realizovat v už existujících a obývaných interiérech, na některé je však vhodné kvůli případné stavební přípravě myslet v předstihu.
Staré průmyslové konstrukce, dřevo a cihly, sklo, kov, pohledový beton a také výrazné barevné plochy – loftové byty mohou mít mnoho tváří a podob, v žádném případě to nemusí být šedé a rozlehle chladné prostory. Přesto má ten, kdo si podobný byt koupí, jiný životní styl než převážná část populace. V našich krajích se donedávna objevovaly pouze ojedinělé případy tak zvaných loftů, situace se však mění. Dům s krásnou vyhlídkou na řeku a panorama Prahy, který nabízí zcela ojedinělé a nadstandardní prostory, své obyvatele už našel.
V rámci designbloku vystoupil před pražským publikem italský designér Roberto Palomba, který se spolu s manželkou Ludovicou při práci na koupelnové řadě pro značku Laufen nechává inspirovat mořem. Nejvíce je to patrné ve tvaru asymetrických zápustných umyvadlových mís, které připomínají lagunu: rovná komfortní odkládací plocha plynule přechází do protáhlého údolí umyvadlové mísy. Úkaz, který Palomba popisuje metaforou otisk prstu přírody.
Jen několik staveb získalo čestný titul Stavba dvacátého století a je málo technologických staveb, které slouží bez výrazných stavebně-konstrukčních úprav nepřetržitě od dvacátých let minulého století do dnešní doby. Jedním z nemnoha je vodárenský komplex právě v pražském Podolí.
Existuje několik způsobů spojování dřevěných prvků krovu, jako např. použití klasických tesařských spojů, příložek, speciálních desek nebo kovových úhelníků. Způsob spojování jednotlivých prvků závisí na výrobní a montážní technologii, velikosti zatížení konstrukce i jednotlivých spojů.
Rodinný dům od Jána Štempela ve Vraném nad Vltavou proletěl toboganem médií, aniž by došlo na to podstatné. Vůbec nezaznělo, že Štempelův dům je přelomový v několika zásadních ohledech. Holá informace o tom, že byl oceněn v soutěži Nový domov a Porotherm, nestačí.
Zlatá židle je pro architekty tím, čím je Oscar pro Hollywood. Švédská asociace architektů oznámila vítěze této prestižní soutěže. Cenu „Nejlepší výrobek“ obdržela designérská studia Front Design a Materia. Designérský tým byl oceněn za humor a hravost, se kterou přistoupil k návrhu koše na odpadky „Bin“ a věšáku „Hanger“.
Tepnou měst bývají obchodní ulice a jejich krví jsou obchody a butiky. Ale i v českých velkoměstech již zdomácněla velká nákupní centra, galerie a v poslední době i outlety. Na to, v čem se liší design a interiér obchodních prostor od jiných, jsme se zeptali Marka Deyla ze Studia pha.
Zlínská Malá scéna, dříve Obchodní a společenský dům na Dílech, postavený v roce 1937 podle návrhu arch. Vladimíra Karfíka, prošel druhou etapou rekonstrukce. Byl při ní renovován podzemní kinosál a obnoven sál v přízemí. Po rekonstrukci bude Malá scéna nadále využívána především LŠU, bude však sloužit i potřebám regionální kultury.
Dům U Zlatého anděla v Celetné ulici centru Prahy, jehož některé části pocházejí až ze 14. století, byl přestavěn na luxusní hotel. Za ohleduplnou rekonstrukci a rehabilitaci historického městského domu se zřetelem k nápaditým vstupům současné architektury a designu získalo dílo nominaci na titul Stavba roku 2007.
Rekonstrukce a přístavba nádraží v Ostravě-Svinově od Václava Filandra byla oceněna Grand Prix 2007 ve své kategorii. Je nejen příkladem šťastného urbanistického řešení přednádražního prostoru, ale také zdařilým designem veřejných prostor.
Nájemní dům na Vídeňské ulici v Brně od Petra Hrůšy a Petra Pelčáka se musel vyrovnat se složitou situací zbytku ulice, chodníkem, který je v nejnižší šířkové kategorii, chybějící uliční frontou a svažitým nárožním pozemkem. Přesto je výsledkem architektonická nonšalance v té nejlepší tradici brněnské moderny.
Plečnikův kostel na pražských Vinohradech patří mezi nejvýznamnější moderní sakrální stavby. V době, kdy se dosud bezvýhradně věřilo v přísné postuláty funkcionalizmu, o něm Karel Teige údajně dokonce prohlásil: „Plečnik je vůl.“ Padesát let po architektově smrti, kdy se funkcionalizmus definitivně vyčerpal a zažili jsme už i jeho protiklad – postmodernu, můžeme stavbu snáze a nestranněji hodnotit.
Pokud byste znali od ateliéru Schaufler-Roskovec pouze tuto expresivně pojatou prodejnu šperků a hodinek, usoudili byste nejspíš, že výrazné, zářící tvary a barvy jsou pro jejich tvorbu typické. Autoři se však pro toto řešení rozhodli mimo jiné také proto, aby kontrastovalo se střízlivou letištní halou, kde měli pro obchod vyhrazenu malou obdélníkovou plochu.
Továrny v širším centru města jsou anachronizmem. Typické tovární čtvrti, jako jsou Vysočany či Holešovice, se postupně mění na rezidenční a administrativní lokality. Své opodstatnění ale postupně ztrácejí další a další pražské průmyslové areály a na jejich místě vyrůstají byty. Jedním takovým brownfieldem, který se má brzy změnit ve čtvrť bytových domů, je Praga, bývalá fabrika na pomezí Hostivaře a Zahradního města v Praze.