Dokončení rekonstrukce a dostavby Edisonovy transformační stanice v Praze v Jeruzalémské ulici proběhlo loni na podzim. Projekt rekonstrukce této pozoruhodné funkcionalistické stavby F. A. Libry v centru města navrhl Ladislav Lábus v roce 2003 s cílem využití objektu pro univerzální, kancelářské účely.
Na jedné z nejlukrativnějších parcel v samotném centru města, v blízkosti centrálního terminálu MHD, na místě stávajícího obchodního domu Tesco, má vyrůst do roku 2010 značně kontroverzní obchodně-administrativní centrum, včetně luxusního bydlení. Ambice projektanta i investora jsou v tomto případě nemalé.
V roce 1988 podpořil francouzský ministr kultury Jacques Lang novou urbanisticko-architektonickou soutěž nazvanou PAN, neboli Projets l´Architecture Nouvelle – projekty nové architektury. Zakladatelskými zeměmi soutěže později pojmenované Europan se vedle Francie staly i členské země tehdejších evropských společenství Německo, Itálie, Belgie, ale také Švýcarsko a Portugalsko. Do 9. ročníku Europanu se vloni zapojilo dvaadvacet zemí se třiasedmdesáti soutěžními lokalitami.
Po Praze, Chebu a Bratislavě byla reinterpretace architektonických konceptů A69 představena v Berlíně. Prestižní galerie evropského formátu AEDES tak poprvé prezentuje tvorbu současných autorů z našeho kulturního regionu.
Pocta České komory architektů (ČKA) byla letos na slavnostním večeru v Betlémské kapli předána Aleně Šrámkové. Galerie Jaroslava Fragnera ve spolupráci s ČKA a Domem umění v Českých Budějovicích uspořádala výstavu prací první dámy české architektury zaměřenou především na období posledních deseti let.
Výrazný český designér Maxim Velčovský získal letos v únoru titul designér roku 2007 v rámci výroční ceny Akademie designu ČR / Czech Grand Design, kterou už druhým rokem pořádá agentura Profil Media. Nominován byl mimo jiné za vynalézavé instalace výstav Křehký a Capellini organizovanými firmou Konsepti, za účast na Designbloku 07 a za umělecké vedení UP závodů. Zeptali jsme se mnohostranného výtvarníka na východiska jeho práce a jeho názory na současnou situaci českého designu.
Historický vývoj počítačové grafiky v dikci pokroku tuto disciplínu neustále žene vstříc čím dál realističtějšímu podání virtuálního světa. Dnes, když dokážeme softwarově generovat grafiku těžko rozpoznatelnou od skutečné fotografie, paradoxně vítáme efektní osobitost zdánlivě nedokonalých ručních náčrtů a skic. I ty už však lze vytvářet automaticky v počítačovém programu.
Výstava studentských prací atelieru Sochařství II VŠUP v Praze pod názvem „Dvakrát nevstoupíš do téže řeky“ byla v úterý 10. 6. zahájena v prostorách River City Prague na Rohanském ostrově v Praze 8.
I světová architektura mé svého čerstvého nositele Nobelovy ceny. Je jím Francouz Jean Nouvel, jemuž Hyattova nadace udělila nejprestižnější ocenění v této oblasti – Pritzkerovu cenu. Sám prezident nadace Thomas J. Pritzker zhodnotil rozhodnutí poroty s neskrývaným nadšením: „Existuje mnoho popisů díla Jeana Nouvela. Snad nejvýstižnější je ten, který hovoří o jeho odvaze přinášet nové myšlenky, překonávající vžité hranice architektonické tvorby.“ Dvaašedesátiletý Jean Nouvel je po Christianu de Portzamparcovi druhým Francouzem, který Pritzkerovu cenu získal.
V moři rodinných příbytků, rozlitém po černošické lokalitě Lada, se během minulého roku objevil hranolovitý domek vzdáleně připomínající parník. Po jeho dřevěném boku stoupají kovové schůdky se zábradlím na horní palubu, kde se leskne komínek z legované oceli.
Keramické obklady interiérových stěn se nemusejí nutně omezovat jen na koupelny nebo kuchyňské prostory. Jejich využití v obytných interiérech je v souladu s tendencí k návratu přírodních materiálů a nepřekračuje hranice vytyčené panujícím minimalizmem.
Svátek stavebnictví a architektury, jak se často přezdívá mezinárodnímu stavebnímu veletrhu FOR ARCH, v září vstoupí do svého 19. ročníku. Po úspěchu v loňském roce jej podruhé bude doprovázet celostátní soutěž Architekt roku 2008. Posláním soutěže, jež je organizovaná společností ABF jako slavnostní akce k výročí 100 let od úmrtí architekta Josefa Hlávky, je seznámit odbornou i laickou veřejnost s kvalitní soudobou architekturou a stavebnictvím.
Ve střední Evropě, tedy ani u nás, nebyla stavba výškových budov vynucena místem, jako je tomu ve Spojených státech amerických, které jsou jejich kolébkou. V evropských poměrech byly a jsou výškové stavby stále více otázkou prestiže. Jestli patří i do našich měst, je otázka v poslední době velmi často diskutovaná. Odpověď zní: výškové budovy ano, mrakodrapy přesahující 30 až 40 pater nikoliv.
Libodřická vila Adolfa Bauera a jeho rodiny patří k vynikajícím ukázkám české kubistické architektury. Místní velkostatkář Bauer zadal její návrh architektu Josefu Gočárovi pravděpodobně v roce 1912. Přibližně ve stejném roce vyprojektoval J. Gočár také lázeňský dům v Bohdanči nebo dům U Černé Matky Boží v Praze. Stavba Bauerovy vily byla dokončena o dva roky později, tedy v roce 1914.
Zakomponovat do přírodní scenérie nejvyšších českých hor Krkonoš novou hotelovou budovu tak, aby nepůsobila rušivě, je nelehký úkol, na němž si již mnozí investoři i architekti vylámali zuby. Autoři nového hotelu Omnia, který byl v loňském roce otevřen v Janských Lázních, se snažili navrhnout stavbu z vnějšku spíše nenápadnou, která nebude dalším zásahem do krásy krkonošské přírody a návštěvníky bude oslovovat především originálními interiéry.