Místo Rudého domu vznikne domov pro seniory. Ve městě na Děčínsku šli cestou architektonické soutěže

Aby se ani ne pětitisícové městečko rozhodlo vypsat architektonickou soutěž na obecní budovu, není bohužel stále úplně obvyklé. Jílové u Děčína se ale rozhodlo jít při plánování výstavby nového multifunkčního komunitního centra pro seniory právě touto cestou. A výsledek stojí za to…

Město se rozhodlo novostavbou nahradit bývalý „Rudý dům“, tzv. „Ruďák“. Ten byl postaven v dnešní Sukově ulici roku 1911 jako „lidový dům“ (Volkshalle). Uvnitř domu se nacházely i taneční a tělocvičný sál s galeriemi a jeviště, přistavěné k původnímu hostinci. V roce 1976 došlo k přebudování celého objektu na restauraci, k budově byly přilepeny další přístavky. Právě devastující přestavby z doby komunismu výrazně umenšují jediný záporný aspekt nynějšího postupu jílovských – totiž demolici historického objektu.

Má ho nahradit projekt, který propojí bydlení, zdravotní péči a komunitní život. Namísto přímého zadání projektantovi město zvolilo v roce 2025 otevřenou architektonickou soutěž podle regulí České komory architektů. Do anonymního klání se přihlásilo třináct účastníků.

„Když si najmete projektanta, navrhne vám technické řešení. My jsme ale chtěli co nejlepší nápady. Navíc jsme laici, proto jsme se rozhodli pro architektonickou soutěž,“ uvedla k tomu loni pro Děčínský deník starostka Kateřina Sýkorová. Město tím deklarovalo ambici získat nejen funkční, ale také důstojnou reprezentativní stavbu i pro další generace, navíc v atraktivní lokalitě nedaleko centra.

Bydlení, péče i setkávání

Zadání soutěže obsahovalo přibližně 20 malometrážních bytů primárně pro seniory, čtyři ordinace lékařů se zázemím, sídlo terénní pečovatelské služby a komunitní místnost pro setkávání obyvatel domu i širší veřejnosti.

Zadavatel zdůraznil požadavek udržitelnosti – novostavba se má stát vzorem ekologické odpovědnosti s minimalizací dopadů na životní prostředí, využitím obnovitelných zdrojů energie a citlivým začleněním do stávající vzrostlé zeleně. Hodnoticí kritéria zahrnovala naplnění prostorových a funkčních požadavků, urbanistické a krajinářské řešení, ekonomickou přiměřenost i dlouhodobý přínos pro město.

Nepřímo byla do soutěže zapojena i veřejnost – ve vstupní hale jílovského zámku, kde je možné se až do 24. dubna seznámit se všemi návrhy, které se v soutěži utkaly.
Vítězný koncept Elišky a Ondřeje Bušových ze studia BUŠ Architekti pracuje s jasnou, kompaktní hmotou dvoupodlažního objektu s jedním podzemním podlažím.

Architektura zde plynule navazuje na okolní prostředí, stává se jeho přirozeným pokračováním – podle slov architektů má být „otevřeným rámcem pro život, setkávání a sdílení“. Návrh je poctou rovnováze mezi člověkem, krajinou a komunitou.

Dokonalé zasazení do „krajiny“

Podmínky na místě přitom nebyly jednoduché. Bývalý Rudý dům byl orientován na sever a jeho okolí působilo jako obslužný, nehostinný prostor bez vazby na zeleň či uliční parter. Po demolici zůstal terén narušený a výškově oddělený od lesa. Vítězný návrh se rozhodl tento stav napravit. Právě zasazení do prostředí přitom patří k jeho největším kladům.

Objekt se přirozeně usazuje do svažitého terénu a reaguje na jeho plynulé linie. Tato modelace vytváří dvě platformy s výškovým rozdílem jednoho podlaží, čímž se eliminuje bariérovost a zároveň obnovuje vztah mezi zastavěnou částí a krajinou. Horní podlaží se otevírá směrem k lesu a vodnímu toku, s výhledy do parku, a dotváří tak vizuální i fyzické propojení areálu.

Velmi plynule do sebe přecházejí polosoukromá zahrada domu a veřejný park. Centrem návrhu je místo pro setkávání: otevřená pavlač a společné prostory podporují každodenní kontakt obyvatel, udržování sousedských vztahů i mezigenerační dialog.

Provozní řešení je přehledné a logické. Ordinace jsou snadno dostupné z veřejné části, zatímco bydlení si zachovává klid a soukromí. Pečovatelská služba má adekvátní zázemí a přímou vazbu na byty. Komunitní místnost funguje jako sdílené srdce domu.
BUŠ architekti: dialog architektury a krajiny

V Jílovém se citlivý přístup architektů zúročil propojením kvalitní architektury s citem pro genius loci a okolní „krajinu“. Výsledkem je struktura, která organicky vyrůstá z terénu a naplňuje vytčené cíle nejen umělecké, ale i praktické. Pokud bude záměr dotažen do realizační fáze, může být dobrým příkladem, jak i menší město dokáže prostřednictvím architektonické soutěže získat kvalitní, udržitelnou a společensky významnou stavbu.