Mnohá česká města se začala zkvalitňováním okolí řek zabývat teprve nedávno – vznikají podél nich nové promenády, zpřístupňují se náplavky, vytváří se příjemné parky. Na koupání to však většinou není. V Berlíně jsou dál a dělají vše pro to, aby se dalo v centru metropole plavat přímo v řece.
Téma řeky a obecně vody doprovází práci Martina Krupauera už po tři dekády. Jako třicátník spolupracoval s Jeanem Nouvelem na administrativní stavbě stojící přímo na Vltavě, dnes vede tým stojící za projektem Vltavské filharmonie. Kromě Prahy je úzce spjat s Českými Budějovicemi, pro které se svým ateliérem A8000 vypracoval studii toho, jak má město pracovat s vodními toky.
Města začínají znovu objevovat a doceňovat řeky, které jimi protékají. Dobře si totiž uvědomují, že pokud nedokáží svým obyvatelům zajistit příjemné prostředí pro život, jejich budoucnost nebude vůbec růžová. Letošní čtvrté číslo časopisu ASB se věnuje právě vztahu měst k řekám a pod vedením nového šéfredaktora přináší i nové rubriky a formáty.
Zadržování a zasakování vody v městské krajině je téma s prakticky univerzální podporou. Je to jedno z mála témat, kde koncepční odpor vůči takovým řešením neexistuje, a to nejen mezi odborníky, politiky, ale i širokou veřejností. Proč je tedy příkladů z praxe stále pomálu?
Velký bolevecký rybník (43 ha), založený i s celou rybniční soustavou už roku 1461, sloužil k chovu ryb, později jako zdroj ledu pro plzeňský pivovar a v posledním více než půlstoletí má význam především rekreační.
Nově vydaná Metodika pro hospodaření s dešťovou vodou ve vazbě na zelenou infrastrukturu pomáhá zástupcům měst a odborníkům, kteří chtějí nakládat s dešťovými vodami udržitelněji a pomocí tohoto přístupu podpořit i další městské systémy.
