Hotely a restaurace

Otázku, jak revitalizovat objekty průmyslového dědictví a najít pro ně dlouhodobě udržitelné využití, není snadné zodpovědět. V Amsterdamu dokázali najít novou funkci pro mostní domky vystavěné u vodních kanálů a přeměnit je v unikátní hotelové apartmá.

Když byl v roce 1856 v Barceloně založen Moritzův pivovar, šlo o první podnik svého druhu. Pivo se zde vařilo ve velkém se znalostí pivovárečného řemesla a náležité péče. Tak tomu bylo až do roku 1978, kdy byl provoz pivovaru uzavřen.

Nad pláží Hermosa, nedaleko kostarického městečka Uvita, se v prudkém svahu džungle ukrývá resort Art Villas. Přáním majitele bylo vytvořit místo, kde návštěvníci zapomenou na každodenní starosti, splynou s okolní přírodou, pročistí svou mysl a nechají se hýčkat luxusem a zážitky.

Hostel CMYK vyjadřuje již ve svém názvu nápaditě hlavní linku myšlenek a inspirace, z nichž vycházeli autoři rekonstrukce již nevyužívaného průmyslového objektu bývalé ústecké tiskárny. A současně odkazuje hravě i s pokorou na minulost stavby – její otisky nachází návštěvník takřka na každém kroku ať již jako dekoraci či připomínku předchozí existence.

Alpy stojí za návštěvu v létě i v zimě, čas zde mohou smysluplně strávit milovníci turistiky, cyklistiky či lyžařských sportů při takzvaném aktivním odpočinku, ale případně i ti, kterým stačí ke štěstí pohled na mohutné velehorské štíty z lehátka na terase chaty.

V roce 1888 postavil Spolek německých turistů na Královce v Jizerských horách dřevěnou rozhlednu, tu ale ani ne po dvaceti letech provozu strhl vítr. Roku 1907 byla původní stavba nahrazena dnešní kamennou rozhlednou. Unikátní je v tom, že na jejím vrcholu je usazen domek se sedlovou střechou. Dnes areál funguje jako hotel a místo rodinné rekreace.

Holandský ateliér concrete se ujal návrhu hotelu Andaz v Mnichově. Nová budova odráží kulturu a tradice svého okolí, vytváří podnětnou a inspirativní atmosféru, v níž se hosté i místní obyvatelé mohou cítit jako doma.

Na konci 18. století vznikla ve Velkých Pavlovicích tzv. kontribuční sýpka, ve které se shromažďovaly zásoby pro neúrodná léta. Monumentální čtyřpodlažní budova s osovou tektonikou fasád, traktovanými kordonovými římsami a mohutnými nárožními pilastry je přirozenou dominantou obce, její postupné chátrání ale v roce 2005 definitivně ukončil požár. Nakonec se unikátní stavba proměnila díky osvícenému investorovi v jedinečný hotel.

Úzká budova hotelu v brněnské České ulici je jedním ze symbolů meziválečné avantgardy. Funkcionalistický hotel od Bohuslava Fuchse se musel vypořádat s pouhých 8 metrů širokou parcelou, nepochopením, se kterým se dobová veřejnost dívala na strohou fasádu, a především s ranami, které přineslo turbulentní 20. století.

Hotely jsou zvláštní místa. Většina turistů, když komentuje své důvody k návštěvě nových a nových míst, uvádí mezi svými důvody touhu poznat jiné kultury, odlišnou architekturu a krajinu. Přesto v místech, kde po zkoumání exotiky v noci uléháme, očekáváme jistou generickou „známost“ a zaměnitelnost, která nám vrátí vnitřní klid. Je ale tento nudný, na celém světě stejný hotelový design nezbytný? Neztrácí se tím genius loci navštívených míst?

Ještě než se Česká republika ocitla ve stavu nouze, stihli jsme pro vás připravit první letošní číslo časopisu ASB. Jeho tématem byly hotely, které jsou v současné situaci ohroženým druhem podnikání.

Na místě bývalé prodejny z 80. let Sněžka v centru Peci pod Sněžkou vyrostly na takzvané louce – zelené střeše nad nově postaveným obchodním parterem čtyři dřevem obložené horské domy s interiérem v moderním stylu s venkovskými rysy – Aparthotel sv. Vavřinec.

Bývalá Tippeltova bouda v Malé Úpě, jež má v rodném listě rok narození 1911, poskytovala vždy návštěvníkům hor restaurační služby i ubytování. V období mezi válkami vyhlášený podnik, patřící mezi nejmodernější stavby svého druhu, zažil také již jako hotel Družba i pád na umakartové dno v letech 70. a 80. Dostal však novou šanci a nyní návštěvníky vítá jako Minipivovar Trautenberk.

Výrazná budova na břehu Vltavy, která v roce 2020 oslaví 125 let své existence, by se měla stát dalším z kulturních center pražské čtvrti s industriální minulostí. Rozvoj lokality brzdil dlouholetý spor mezi magistrátem a nájemcem tržnice, který definitivně skončil rozsudkem Městského soudu v Praze. Ten přiřkl areál hlavnímu městu, a to s ní má velké plány.