Hotel a kulturní centrum, „kde rostou dobré věci“

Přijměte pozvání do japonského města Maebashi, které od roku 2016 láká nové obyvatele i turisty pomocí rozvoje města pod sloganem „Where Good Things Grow“. Novinkou je zde rekonstrukce Shiroiya hotelu, který propojuje umění s účelem ubytování a má potenciál stát se kulturním střediskem města.

Plán pro stavbu Shiroiya hotelu vznikl společně s koncepcí pro obnovu celého města Maebashi, které bylo dříve zasvěceno výrobě hedvábí a vzniklo zde snad nejvíce invencí, co se tohoto oboru v Japonsku týče.

Samotný hotel stojí v samém centru města na místě původního Shiroiya Ryokan (Japanese Inn), ve kterém se v minulosti ubytovalo mnoho japonských umělců a osobností, jako např. romanopisec Mori Ougai či slavný japonský generál Nogi Maresuke.

Roku 2008 ale musel být uzavřen kvůli postupnému vylidňování města. Budově rovněž hrozila demolice, kterou v roce 2014 odvrátil městský regenerační projekt, který byl spuštěn jako součást aktivit Hitoshi Tanaka Foundation.

Díky nim byl objekt po šesti letech práce architekta a designéra Sou Fujimota a šesti mezinárodních umělců (včetně argentinského konceptuálního umělce Leandro Erlicha, newyorského postminimalisty Lawrence Weinera, tokijského fotografa Hiroshi Sugimota, japonského sochaře Tatsuo Miyajima a Brita Ryana Gandera) znovu otevřen, a to v prosinci roku 2020.

„Obývací pokoj“ s Michelinskou hvězdou

Budova dnes slouží i jako kulturní centrum a pomyslný obývací pokoj pro místní obyvatele i cestující. Spojuje v sobě luxusní ubytování, umělecký i gastronomický zážitek. Nachází se zde dva jídelní prostory – restaurace Joshu, kterou vytvořil Hiroyasu Kawate, šéfkuchař a zároveň majitel francouzské restaurace Florilège, která se nachází v Tokiu a byla oceněna Michelinskou hvězdou.

Druhým místem je poté méně formální Lounge, umístěná v Heritage Tower, která je celodenně otevřená a slibuje stát se „obývacím pokojem“ celého města – příjemným místem pro setkávání se a trávení času. Obě restaurace nabízejí řadu překvapivých kulinářských zážitků.

Uměleckým zážitkem je pak i samotná architektura, jelikož Sou Fujimoto vytvořil v opravené budově otevřené atrium odstraněním několika betonových pater, díky čemuž se prostor otevírá do závratné výšky a je zalitý světlem. Nové vnitřní schodiště budovy pak reaguje na „světelné roury“ argentinského umělce Leandra Erlicha, které mají být připomínkou vodovodního potrubí v původní budově.

Umělecká díla i zeleň

Nově byly vytvořeny také tematické věže – památková a zelená. Památková věž má připomínat více jak třísetletou historii místního hotelového podnikání, zelená věž v podobě zeleného pahorku a vystupující bílou věží má evokovat krajinu podél místní řeky Tone.

V roce 2016 byl do města rovněž přemístěn Zvon slunce od Tara Okamota, což zavdalo myšlence začlenění návrší do nové budovy. Exteriér hotelu směrem k ulici č. 50 zdobí osobitý design Lawrence Weinera, na recepci je pak umístěna velká fotografie z kolekce „Seascapes“ od Hiroshi Sugimota.

Na vrcholu Zelené věže si mohou hoteloví hosté vychutnat umělecká díla mezinárodně uznávaného umělce Tatsuo Miyajima. Každý pokoj pro hosty poté obsahuje jedinečná umělecká díla místních umělců, ale i těch mezinárodních, kteří pocházejí z prefektury Gunma.

Od partnerů ASB

Stěnový systém vytápění REHAU: Chytrá alternativa i doplněk

Zámkové rigidní vinylové dílce Creation lákají vzhledem, komfortem a akustikou

V Heritage Tower se poté nachází čtyři unikátní, designové pokoje, které byly navrženy čtyřmi tvůrčími génii: světoznámým britským designérem Jasperem Morrisonem, italským mistrem architektury Michelem De Lucchiem, slavným argentinským konceptuálním umělcem Leandro Erlichem a předním japonským architektem (a tvůrcem celého konceptu hotelu) Sou Fujimotem.

Návštěva budovy tak přináší požitek všem smyslům a zároveň přináší kreativní inspiraci. Umělecká díla, která dotvářejí atmosféru místa, byla vybrána s ohledem na koncept Sou fujimota – splývání starého s novým. Mapku s vystavenými uměleckými díly je možné najít na webových stránkách hotelu Shiroiya.

„Model Maebashi“ se stal rychle známým jako vzor revitalizace středně velkých měst.