Arché v Karlíně: Kancelářská budova od Evy Jiřičné se inspiruje pohybem oblaků a řeky

Administrativní budova Arché je dalším příspěvkem architektky Evy Jiřičné a Petra Vágnera do mapy pražské architektury. Ukazuje, že kancelářský dům může být technicky precizní i prostorově poetický, převádí princip plynutí do konstrukce, fasády i světla, a výrazně se tak odlišuje od běžných administrativních budov.

Na Rohanském nábřeží v pražském Karlíně vznikl dům, jehož forma není efektním gestem, ale výsledkem úvah o pohybu, vrstvení a proměnlivosti. „Prvotní impuls nevycházel přímo z řeky. Na začátku jsme pracovali s abstraktnějším motivem oblaků a s jejich měkkostí, vrstevnatostí a přirozeným pohybem,“ popisují počátek návrhu autoři. Teprve postupně se ukázalo, že tyto křivky přirozeně rezonují s charakterem místa i blízkostí Vltavy.

„Nešlo ale o to převést vlny vody do ornamentu. Spíše jsme hledali způsob, jak princip plynutí a proměnlivosti přenést do architektonického řádu budovy,“ dodává Petr Vágner, spoluzakladatel AI Design. Název Arché přitom odkazuje k řeckému pojmu označujícímu podstatu či prvotní princip, tedy ideu základního řádu, z něhož architektonická forma vyrůstá. Výsledkem je stavba klidného, nikoli statického výrazu.

Lehkost jako základ

Arché působí subtilně a transparentně, přesto stojí na komplexní technické logice. „Vytvořit dojem lehkosti patřilo k hlavním ambicím návrhu, přestože technické a provozní požadavky na současnou administrativní budovu jsou mimořádně komplexní,“ vysvětlují autoři projektu.

Koordinace statiky, technologií i variability dispozic byla klíčová, dům má přes 10 000 m² a umožňuje flexibilní dělení pater na samostatné nájemní celky. První návrhy vznikaly téměř před patnácti lety, projekt se tak průběžně vyvíjel s proměnami regulací, technických norem i představ o fungování administrativních budov, a tvar stavby se formoval postupně podle těchto změn a zpřesňování zadání.

Rozdíl oproti mnoha kancelářským budovám je jasný: „Od začátku bylo zásadní, aby se lidé uvnitř cítili dobře. Architektura kancelářských domů se často soustředí na efekt, my jsme hledali kvalitní pracovní prostředí.“ Denní světlo se stalo hlavním nástrojem.

Architekti pracovali s vědomím, že sluneční záření je pro interiér stejně přínosné jako potenciálně problematické – může způsobovat přehřívání, oslnění i snížení pracovního komfortu. Namísto jeho eliminace hledali způsob, jak jej řídit. Princip fasády je založen na rozdílné míře ochrany: horní partie jsou výrazněji stíněné, zatímco spodní umožňují hlubší průnik světla do dispozice. Právě z této logiky vznikl systém perforovaných stínicích prvků s jemným vlněním, který současně modeluje výraz domu.

Na střeše objektu navrhli architekti společnou pobytovou terasu koncipovanou jako kontinuální krajinný prostor s organicky tvarovanými záhony, které vytvářejí různorodá zákoutí pro práci i odpočinek. Hlavní část doplňuje stínicí plachta a bar, takže výhledy na panorama Pražského hradu lze využívat téměř po celý den.

Šetrnost jako dlouhodobá strategie

Stavba získala loni ocenění Grand Prix Architektů v kategorii Šetrná stavba – šetrnost budovy se nezakládá na jediné technologii, vychází z celkového přístupu. „Šetrnost jsme chápali jako odpovědnost vůči budoucnosti domu i jeho okolí. Nešlo jen o energetické parametry, ale také o životnost konstrukcí, možnost adaptace na proměny provozu a celkovou udržitelnost řešení,“ vysvětluje Petr Vágner.

Tento princip se promítl do fasády, práce se světlem i volby materiálů. Kombinace perforované oceli, benátského štuku, keramických obkladů a kompozitního kamene vytváří odolné a stabilní prostředí připravené na budoucí změny, přičemž zachovává estetickou uměřenost a nadčasovost.

Technologie a umění

„U současných staveb se prolínají architektura, umění i digitální nástroje. Dohromady umožňují výsledek, který by jedním přístupem vznikal jen obtížně,“ popisují architekti. V Arché se tato spolupráce projevila ve vstupní hale s bionickou stěnou. Generativní nástroje pomohly v počáteční fázi hledat charakter a míru organičnosti, zatímco finální podobu dolaďovala lidská ruka. Instalaci doplňuje světelný objekt od Lasvitu, jehož lehané sklo a LED pásy odráží stejné organické principy. Prostor se v různém světle proměňuje a spojuje funkci s estetickým zážitkem, technologie zde tak podporuje umělecký i architektonický výraz.

Arché představuje administrativní budovu, která nevyniká výškou ani celkovou monumentalitou, ale kvalitou vnitřního prostředí a promyšleností detailu. V kontextu současné kancelářské výstavby je výjimečná tím, že místo spektakulárního gesta nabízí architekturu založenou na principu: na plynutí, které se promítá do tvaru, světla i času. Praha tak získala další stavbu od světoznámé architektky Evy Jiřičné, která se stala první laureátkou ceny Osobnost architektury a stavebnictví ASB GALA 2025.