Vila baťovského ředitele se promění v kulturní a kreativní centrum

Radní Zlínského kraje schválili rekonstrukci Čiperovy vily ve Zlíně. Vznikne tam kulturní a kreativní centrum, hotové by mělo být na podzim 2025. Setkávat se tam budou umělci, zástupci kulturních organizací a žáci uměleckoprůmyslových škol. Kraj chce také vilu i přilehlý park zpřístupnit veřejnosti.

„V našem kraji neexistuje prostor, který by umožnil koncentrovat na jednom místě aktivity zaměřené na vzdělávání v oblastech důležitých pro kreativní průmysly, jako jsou užité umění, design, audiovize, sklářství nebo práce se dřevem. To se vznikem nového kulturního a kreativního centra v Čiperově vile změní. Sloužit bude k propojení partnerů z kulturní, umělecké a vzdělávací sféry se samotnými tvůrci – designéry, umělci a kulturními organizátory,“ uvedla radní Zuzana Fišerová (Piráti).

Ve vile je plánovaná expozice zlínské architektury první poloviny 20. století včetně uměleckých a vzdělávacích aktivit krajské galerie, dále Čiperův institut pro edukaci, rozvoj a kreativní aktivity.

Kulturní památka od Karfíka

Počítá se s kompletní rekonstrukcí objektu, novými dispozicemi podlaží i technickými instalacemi i doplněním interiéru o nový nábytek. Navržený je také výtah, který propojí všechna podlaží domu. Stavební práce se budou týkat také venkovní terasy a altánu, domu zahradníka, zpevněných ploch a oplocení a vjezdové brány. V plánu jsou i sadové úpravy.

„Se zahájením prací se počítá v polovině příštího roku, s jejich dokončením na podzim 2025. Celkové náklady dosáhnou 187 milionů korun, z toho 100 milionů by nám měla pokrýt dotace z Národního plánu obnovy,“ uvedl radní Zbyněk Fojtíček (ODS). O provoz a udržitelnost kulturního a kreativního centra se bude starat Baťův institut, příspěvková organizace kraje. Nyní se o objekt stará Poradenské a krizové centrum, které se bude stěhovat do nových prostor.

Architektonicky cenná vila Dominika Čipery, někdejšího ředitele firmy Baťa, zlínského starosty a československého ministra, byla postavena v roce 1942 podle návrhu architekta Vladimíra Karfíka. Od roku 1947 objekt sloužil jako dětský domov, nyní je tam zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. V roce 2002 byla vila se zahradou zapsána na Seznam nemovitých kulturních památek.