V Hukvaldech byla otevřena nová obecní knihovna, která vznikla adaptací bývalého kravína v areálu Hukvaldského dvora. Projekt ateliéru RMBA Architects kombinuje knihovnický provoz s funkcí komunitního a kulturního zázemí včetně obřadní a koncertní síně.
O kvalitní architektuře v Česku se pořád nejčastěji mluví v kontextu Prahy, Brna a několika nejviditelnějších adres. Jenže řada podstatných proměn vzniká jinde. V menších městech, bez velkých gest a bez ambice stát se okamžitě celostátní senzací. Právě tam bývá nejlépe vidět, co architektura opravdu umí, když nejde jen o novou vizuální dominantu, ale o poctivou práci s existující stavbou, s jejím místem a s tím, jak má fungovat dál.
Dům kultury Ústí nad Labem se po letech postupného chátrání a improvizovaných zásahů dočkal proměny, která mu vrací architektonickou kvalitu i sebevědomí. Obnova křídla B představuje dosud největší investici do modernizace objektu v novodobé historii a ukazuje, že i regionální kulturní infrastruktura může projít transformací, která respektuje historické hodnoty a současně reaguje na dnešní provozní potřeby.
Město Turnov hrálo v kulturní sféře vždy o něco vyšší ligu, než bychom s ohledem na jeho velikost mohli očekávat. Dokazuje to i nová městská Knihovna Antonína Marka, která své brány otevře letos v září. Podle turnovské radnice to „nebude jen místo pro půjčování knih, ale moderní komunitní a vzdělávací centrum 21. století“.
Slovinské národní divadlo SNG Drama Ljubljana se dočasně přesunulo mimo historické centrum města. Novým domovem se stala bývalá průmyslová hala jugoslávského giganta. Projekt usadil významný kulturní program do dosud opomíjené městské struktury a architekti se s tímto projektem usadili v užší nominaci na cenu EU Mies Awards 2026.
Ulice plné kýčovitých světýlek a kulis, stánky, které vypadají jako vytažené z levného e-shopu. Tak bohužel často vypadají české vánoční trhy. Jenže několik měst začíná ukazovat úplně jiný směr – kultivovaný, vizuálně jednotný, postavený na kvalitním designu, lokální tvorbě a hlavně na respektu k městu samotnému. Brno je v tomhle směru o kousek napřed, Praha se veze na vlně globální popularity a Karlovy Vary experimentují s architekturou stánků. Advent se pomalu stává tématem, kde města dokazují svou ambici a kulturní sebevědomí.
Město Hradec Králové zvažuje možnost získání českého pavilonu z letošní světové výstavy Expo v japonské Ósace. Podle primátorky Pavlíny Springerové (Hradecký demokratický klub) je koupě reálná pouze v případě, že město na financování získá dotaci. O dalším postupu chce mít radnice jasno do 4. listopadu, kdy je plánováno další zasedání zastupitelstva.
„Je to mimořádná událost, na zelené louce nevyrostlo v České republice a Československu za posledních více než 100 let muzeum umění.“ Tak komentoval ředitel Alšovy jihočeské galerie (AJG) Aleš Seifert plány na výstavbu její nové budovy. Stane se součástí nového českobudějovického „kulturního okrsku“.
Plzeň stojí na prahu rozsáhlé urbanistické transformace. Kasárna Slovany se promění v novou obytnou čtvrť pro tisíce lidí, areál Piettovy papírny v živý multifunkční komplex propojený s parkem a náplavkou. A nejen to – ve městě zároveň vznikají další ambiciózní projekty, které v příštích letech promění jeho tvář k nepoznání.
Rekonstrukce Průmyslového paláce na pražském Výstavišti pokračuje čtvrtým rokem, který je pro celý projekt zásadní. Po letech plánování, projekčních prací a náročných zásahů restaurátorů i stavebních odborníků se začíná zřetelně formovat výsledná podoba všech tří křídel budovy. Na hodinové věži právě probíhají přípravy na osazení ciferníků – ty však symbolicky ožijí až v okamžiku dokončení celého objektu, které je naplánováno na červen 2026.
V betonovém srdci bývalého pivovaru Carlsberg, v jedné z nejvýraznějších industriálních budov Kodaně, se znovu rozsvítila světla. Kedelhuset, někdejší centrální kotelna, dnes hostí dánské národní centrum pro tanec a performativní umění – Dansehallerne.
Návštěvníci Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary budou moci letos poprvé shlédnout filmy v jednom z nejvýraznějších architektonických počinů posledních let, koncertním sále v Císařských lázních. Oceňovaná vestavba od ateliéru Petr Hájek Architekti se promění v kinosál a nabídne festivalovým divákům nejen filmové projekce, ale i možnost zažít futuristický prostor ukrytý v historické skořápce lázeňské budovy.
Rokycany stále čekají na zhotovitele jedné ze svých nejambicióznějších investic posledních dekád – revitalizace historické sokolovny a její přeměny na Nové kulturní centrum města. Zakázka, vypsaná už před časem, dosud nebyla uzavřena. Na stole už přitom leží hotový návrh od renomovaného ateliéru Rusina Frei architekti, který vzešel z architektonické soutěže.
Plzeň udělala zásadní krok k záchraně a modernizaci kulturního domu Peklo, který patří k nejvýznamnějším historickým stavbám ve městě. Architektonická soutěž, kterou město vyhlásilo, zná svého vítěze. Nejvíce porotu zaujala koncepce týmu architektů Jiřího Zábrana, Jakuba Sýkory a Kateřiny Svobodové. Ti dokázali navrhnout řešení, které propojuje úctu k historii s potřebami současnosti – bez zbytečné okázalosti a s velkým respektem k místu samotnému.
Mezi zajímavé prvky kulturní infrastruktury našich největších měst nepatří jen velké koncertní síně a galerie. Přínosem mohou být i menší stavby, vznikající pod patronací jednotlivých městských částí. Důkazem by měl být i Kampus Zbraslav.
