Symbol americké architektury. Výstava zkoumá fenomén rámových dřevostaveb

Výstava American Framing
Zdroj: Galerie Jaroslava Fragnera

Pražská Galerie Jaroslava Fragnera představuje na nové výstavě American Framing systém tzv. rámové konstrukce. Typický severoamerický stavební, sociologický i estetický fenomén je architekty i historiky architektury neprávem přehlížený. Přitom v USA dodnes patří k nejběžnějším způsobům výstavby rodinných domů a je tak jedním ze symbolů Ameriky již po bezmála dvě století.

Výstava byla původně připravena pro národní pavilon USA na benátském Bienále architektury 2021 Paulem Andersenem a Paul Preissnerem, architekty a pedagogy z College of Architecture, Design, and the Arts na University of Illinois Chicago. Výstava byla připravena ve spolupráci s Velvyslanectvím USA v Praze a potrvá do 26. června. Více na webu.

„Rámové dřevostavby nemají vysoké odborné renomé ze stejných příčin, jaké stojí za jejich popularitou – jsou jednoduché, levné a málo robustní. Právě tyto vlastnosti přinášejí výraznou flexibilitu rámových konstrukcí, umožňující mnohost forem, kompozic, způsobů provedení, přístupů i stylů,” vysvětlují oba autoři výstavy.

„Určitá dočasnost i nadbytečnost staveb totiž umožňuje improvizaci při projektování i výstavbě, kreativní práci s detaily či průběžné renovace. Jde o příčinu i následek typické americké náchylnosti ke všemu novému – což je přímým protikladem stability, která se často považuje za základ klasické architektury,” dodávají.

Fotografie i venkovní instalace

V Galerii Jaroslava Fragnera představí systém american framing dřevěné modely historických budov, doplněné fotografiemi Chrise Stronga a Daniela Sheaa. Vystavené modely demonstrují na několika příkladech historii užití rámových dřevostaveb od prvních pokusů přes nouzové přístřešky po přírodních katastrofách až po rodinné domy.

Na modelech je dobře rozpoznatelná bohatá nabídka forem, velikostí, typologie, konstrukčních detailů a dalších prvků, jež lze u této jednoduché stavební technologie. Na fotografiích je zachycena stavba, systém práce i samotní obyvatelé. Výstavu doplňuje před Betlémskou kaplí venkovní site-specific instalace, kterou pro pražskou výstavu navrhli kurátoři výstavy.

Tato konstrukce demonstruje základní princip rámové konstrukce, lišící se od evropské stavební tradice hlavně svou jednoduchostí. Stává se také zajímavým dočasným doplňkem veřejného prostoru Prahy.

Expanze na západ

Rámová dřevostavba podpořila na počátku 19. století rychlou expanzi osadníků směrem na západ a zpřístupněním výstavby z hlediska materiálu, financí i samotné realizace se stala symbolem demokratických principů, tedy nejvýznamnějších idejí Spojených států. Jejím základem je poměrně snadný systém „two-by-four” odvozený z rozměrů snadno dostupných nebo snadno transportovatelných hranolů (s příčným průřezem 2 × 4 palce) a levných hřebíků.

Flexibilita takové konstrukce umožňuje kontextuálnost a typologickou i vizuální rozmanitost. Pro tyto kvality je stále oblíbená, neboť na rozdíl od zděné nebo betonové stavby umožňuje poměrně snadnou přestavbu či proměnu. Stejně tak rychlost její výstavby odpovídá americké mentalitě a požadavku rychlých změn či stěhování.

Chicagská univerzita se nezabývala tímto tématem náhodou. Chicago je označováno nejen jako město prvního mrakodrapu, ale i první dřevostavby s rámovou konstrukcí: v roce 1832 tu byl postaven sklad podle návrhu George Washingtona Snowa, jenž stál za revolučním vynálezem tzv. balloon framing, užitým právě na této stavbě.

red