Česká města se musí připravit na extrémy, varují architekti. Vedra jsou jen část problému

Nedávné vlny letních veder znovu ukázaly, že česká města a obce potřebují systematický plán, jak se na podobné situace připravovat a jak je zvládat. Vedle vysokých teplot je však nutné počítat také se suchem, přívalovými srážkami, silným větrem a dalšími extrémními projevy počasí.

Podle České komory architektů nejde pouze o technická opatření. Příprava sídel na měnící se klimatické podmínky souvisí také s kvalitou života, bezpečností obyvatel, ochranou veřejného majetku a dlouhodobou odolností měst a obcí.

Odolnost sídel jako úkol pro samosprávy

Česká komora architektů proto vyzývá samosprávy, městské a obecní organizace i kandidáty v komunálních volbách, aby přípravu sídel na extrémní projevy počasí zařadili mezi konkrétní priority. Podle ČKA nestačí obecně mluvit o klimatu. Důležité je řešit, jak se tato témata promítnou do plánování a úprav veřejných prostranství, rekonstrukcí a výstavby veřejných budov, obnovy technické infrastruktury i péče o krajinu kolem sídel.

„Architektura je o přípravě a navrhování. Umí ovlivnit každý nový záměr, každou rekonstrukci i každou úpravu vystavěného prostředí — od samotných budov přes ulice a náměstí až po širší vztahy v sídle a krajině. Právě ve fázi přípravy projektu, kdy se tvoří zadání, se rozhoduje, zda bude stavba a její okolí zvládat nejen běžný provoz, ale také vlny veder, přívalové deště, sucho, výpadky energií nebo silný vítr,“ konstatuje Lukáš Janáč, člen pracovní skupiny České komory architektů pro udržitelnost.

Veřejná prostranství, budovy i krajina

Zásadním nástrojem je podle ČKA promyšlený rozvoj nejen nových projektů, ale především již vystavěného prostředí. Týká se to budov, veřejných prostranství, infrastruktury i krajiny kolem sídel. Veřejná prostranství by měla mít menší podíl přehřívaných povrchů a více prostoru pro stromy, stín a příznivé mikroklima.

Důležitou roli hraje také hospodaření s vodou. Sídla by měla vodu zadržovat, podporovat její vsakování a odpar, počítat s vodními prvky i dostupnými koupacími plochami. Opatření by se měla zaměřovat rovněž na omezení tepelných ostrovů ve velkých areálech administrativy, obchodu, výroby, technické infrastruktury a sportovišť.

K ochraně před přehříváním mohou přispět i zelené střechy, fasády, balkony, lodžie a další formy vegetace na budovách. U veřejných staveb a větších rekonstrukcí by se měla už v přípravě projektu prověřovat odolnost vůči horku, suchu, přívalovým dešťům a výpadkům energií.

Veřejné budovy mohou mít více rolí

ČKA upozorňuje také na význam víceúčelového využití veřejných staveb. Například sportovní hala může za běžných okolností sloužit sportu a komunitním aktivitám, v krizové situaci však může fungovat jako centrum krizové odolnosti.

Vybrané veřejné budovy by podle komory měly být připravovány i na dočasný ostrovní provoz s vlastním zdrojem energie, vody a základním zázemím pro obyvatele obce i okolních sídel. Takové řešení může být důležité zejména při výpadcích infrastruktury nebo v mimořádných situacích.

Součástí širší přípravy je i péče o krajinu kolem sídel, která může fungovat jako přirozená ochrana před horkem, suchem, povodněmi a dalšími extrémními jevy. Důležitá je také podpora dopravy, která méně zatěžuje ovzduší a nepřispívá k přehřívání měst.

Rozhodovat mají konkrétní data

Opatření by neměla vznikat pouze obecně. Podle ČKA je vhodné využívat místní data o teplotách, srážkách, vodě, zeleni a skutečném provozu budov. Díky tomu lze navrhovat řešení podle podmínek konkrétní lokality.

Součástí kvalitní přípravy projektu by mělo být také posouzení rizikových aspektů záměru z pohledu extrémních výkyvů počasí. Nejde podle ČKA o zbytečnou administrativu, ale o praktické prověření, zda budova, veřejný prostor nebo infrastruktura obstojí i v podmínkách, které budou v dalších letech častější a náročnější.

Téma pro komunální volby

ČKA zároveň považuje za důležité, aby se odolnost sídel stala součástí veřejné debaty před komunálními volbami. Občané i média by se podle komory měli ptát, jaký má obec plán, aby její veřejná prostranství, budovy a infrastruktura lépe zvládaly horko, sucho i krizové situace, kdo bude tato opatření koordinovat a jak se promítnou do konkrétních investic.

„Nestačí obecně mluvit o klimatu. Obce, jejich organizace i kandidáti do komunálních voleb by měli jasně říct, jak chtějí připravit veřejná prostranství, budovy a infrastrukturu na horko, sucho a další extrémní projevy počasí. Právě teď je chvíle udělat z odolnosti sídel jedno z témat komunálních voleb,“ apeluje Petr Lešek, předseda pracovní skupiny ČKA pro udržitelnost.

Na přípravě těchto opatření se podílejí autorizovaní architekti, urbanisté a krajinářští architekti. Důležitým partnerem samosprávy pro koordinaci tématu napříč projekty, správci infrastruktury i městskými organizacemi je městský nebo obecní architekt.