Současné vysoké teploty mohou komplikovat práce na silnicích a dálnicích, podle stavebních firem ani oborových organizací však nevedou k zastavování staveb. Extrémně teplé počasí obvykle vyžaduje především úpravu harmonogramu a důslednější kontrolu technologických postupů.
Letní požáry se v jižní Evropě staly pravidelnou součástí zpravodajství, jejich příčiny však bývají popisovány příliš zjednodušeně. Pozornost se zpravidla soustředí na vysoké teploty, sucho a silný vítr, tedy na projevy měnícího se klimatu. Stejně důležitou roli však hraje způsob, jakým se proměňuje krajina a rozšiřují se sídla do oblastí s hořlavou vegetací.
Dům může začít praskat, i když jeho zdivo není vadné. Ve Francii se problém často skrývá pod povrchem: jílovitá půda v období sucha sesychá a po návratu srážek znovu bobtná. Základy se proto nepohybují rovnoměrně a ve stěnách vznikají trhliny, deformují se podlahy, dveře i okenní otvory a poškození může zasáhnout také přípojky. Jev známý jako retrait-gonflement des argiles (sesychání a bobtnání jílového podloží) dnes představuje riziko pro přibližně 12 milionů rodinných domů a týká se 55 % území metropolitní Francie.
Dávno před nástupem klimatizací dokázali stavitelé v Dubaji vytvářet domy, které nabízely úlevu i během extrémních letních veder. Pomáhaly jim větrné věže, úzké zastíněné ulice, silné stěny i promyšlená práce s prouděním vzduchu. Dnes, kdy moderní města hledají způsoby, jak se vyrovnat s rostoucími teplotami a vysokou spotřebou energie na chlazení, se tyto staletími prověřené principy překvapivě vracejí do současné architektury.
Nedávné vlny letních veder znovu ukázaly, že česká města a obce potřebují systematický plán, jak se na podobné situace připravovat a jak je zvládat. Vedle vysokých teplot je však nutné počítat také se suchem, přívalovými srážkami, silným větrem a dalšími extrémními projevy počasí.
Řecko si většina lidí spojuje s úmornými vedry. Přesto některá tamní města zvládají letní horka překvapivě lépe než řada evropských metropolí. Jakou roli v tom hraje jejich urbanismus, stavební materiály a tradiční architektura?
Městské tepelné ostrovy zvyšují teploty českých měst o několik stupňů oproti okolní krajině. Nejvýrazněji se tento fenomén projevuje v Praze a Brně, kde rostoucí vedra zvyšují význam adaptačních opatření a rozvoje městské zeleně.
Města se během letních vln veder zahřívají výrazně více než okolní krajina. Fenomén známý jako městský tepelný ostrov ovlivňuje kvalitu života obyvatel, spotřebu energie i odolnost urbanizovaných území vůči klimatické změně. Proč vzniká, jaké jsou jeho důsledky a jaká řešení dnes využívají města po celém světě?
Městské včelařství bylo ještě před několika lety vnímáno spíše jako okrajová aktivita ekologických iniciativ nebo hobby projekt jednotlivců. V současnosti se však stále více začleňuje do širší diskuse o klimatické adaptaci měst, podpoře biodiverzity, kvalitě veřejného prostoru a environmentální odpovědnosti municipalit i soukromých investorů.
Rychle postupující urbanizace a změna klimatu představují pro městské populace dvojí výzvu – koncentrace zástavby zvyšuje letní teploty ve městech a současně ubývá přírodních prvků, které by mohly tyto negativní efekty tlumit. Nová globální studie však přináší zásadní poznatek: rozšíření zeleně ve městech může hrát klíčovou roli při ochraně zdraví a životů obyvatel.
Evropa se v posledních letech svými jednostrannými rozhodnutími dostává do složité energetické situace. Prostá energetická logika založená na ekonomické a technické výhodnosti byla nahrazena ideologií udržitelnosti a soběstačnosti.
V prvních třech měsících roku 2025 zažilo Nové Mexiko padesát prachových bouří, 18. březen se tak navíc stal nejprašnějším dnem v historii celé oblasti. Při bouřích doprovázených lesními požáry a nárazy větru přesahujícími 113 km/h se obloha zatáhla a tzv. „prašné peklo“ se šířilo napříč Amerikou.
Změna klimatu v Česku je bohužel měřitelná a, stejně jako ve světě, nejspíš nezastavitelná. Zimní sezóny se zkracují, ubývá sněhové pokrývky a nižší polohy se stávají na lyžování nejistými. V poslední době však čím dál více pozorujeme, že tradiční zimní krajiny mizí a jsou nahrazeny scenériemi bez sněhu, na které často jen prší.
Spotřebitelské chování se v Evropě mění. Zatímco donedávna byly mražené potraviny vnímány primárně jako praktické řešení pro úsporu času a prodloužení trvanlivosti, nový výzkum ukazuje, že stále větší roli v jejich výběru hraje environmentální hledisko. Průzkum společnosti Nomad Foods, jednoho z největších evropských producentů mražených potravin, odhaluje, že téměř polovina spotřebitelů volí mražené produkty s cílem snížit množství vyhozených potravin.
Vídeňská radnice nedávno představila strategický plán rozvoje pro rok 2035, který řeší klíčové výzvy spojené s klimatickou změnou a rostoucím počtem obyvatel. Dokument nabízí konkrétní řešení pro další rozvoj města bez nadměrného rozšiřování zástavby, přičemž zdůrazňuje kvalitu života, dostupnost bydlení a adaptaci na změny klimatu. Uvedla to vídeňská radnice ve své tiskové zprávě.
