Vídeňská radnice nedávno představila strategický plán rozvoje pro rok 2035, který řeší klíčové výzvy spojené s klimatickou změnou a rostoucím počtem obyvatel. Dokument nabízí konkrétní řešení pro další rozvoj města bez nadměrného rozšiřování zástavby, přičemž zdůrazňuje kvalitu života, dostupnost bydlení a adaptaci na změny klimatu. Uvedla to vídeňská radnice ve své tiskové zprávě.
Když Praha letos v březnu znovu převzala titul Evropské město lesnictví, nebyla to marketingová akce, ale výsledek několika let systematické práce s krajinou. Primátor Bohuslav Svoboda při slavnostním ceremoniálu prohlásil, že „pražské lesy, parky a historické zahrady nejsou dekorace, nýbrž základ zdravého městského ekosystému“. Ředitel Evropského lesnického institutu Robert Mavsar ze Slovinska k tomu dodal, že metropole je dnes učebnicovým příkladem, jak mohou velká evropská města proaktivně čelit oteplování.
Rostoucí letní teploty a vznik tzv. městských tepelných ostrovů vedou evropská města k hledání nových způsobů, jak zmírnit dopady klimatických změn v zastavěném prostředí. Rakouská metropole se v tomto ohledu rozhodla ověřit potenciál inovativních asfaltových směsí. Na jaře 2025 spustila tříletý pilotní projekt, během něhož na cyklostezce u řeky Liesingbach ve 23. vídeňském obvodu testuje čtyři druhy asfaltu s různými vlastnostmi.
V posledních letech jsme byli svědky nejednoho velkého požáru a ať už mluvíme o Austrálii nebo Americe jedno zůstává společné – spálená zem. Jak požáry přežívá příroda? Tedy konkrétně zvířata? Co pro nápravu situace může udělat člověk?
V posledních letech stoupá počet případů, kdy zprvu nevinný výlet do přírody skončí záchrannou akcí. Celá řada těchto akcí pak navíc končí tragicky. Na jednu stranu je samozřejmě možné – a rozhodně bychom s tím měli kalkulovat –, že medializace takových zásahů je podstatně vyšší, než jak tomu bylo v minulosti, na stranu druhou se příroda aktivně mění oproti tomu, na co jsme byli zvyklí před deseti či dvaceti lety. A stejně tak se aktivně mění i lidé, kteří na tyto výlety vyrážejí.
Nejničivější požár v dějinách Los Angeles – právě tak jsou již nyní označovány události v Kalifornii, a to i přestože ohně ještě stále nejsou uhašeny a skutečnou výši škod lze pouze vzdáleně odhadovat. K současnému datu plameny pohltily přes 10 000 domů a počet obětí přesáhl dvě desítky, dle ABC News se číslo blíží třem desítkám.
Pozornost celého světa je v posledních dnech a týdnech upřena na Ameriku, konkrétně na oblast Los Angeles, které – pokud vůbec existuje někdo, komu tato informace unikla – je v plamenech a domy ve městě lehají popelem rychleji, než domečky z karet. Jako častý viník jsou označovány materiály použité ke stavbě domů nejen v dané oblasti, ale napříč celými Spojenými státy. Lze však jednoznačně vinit materiály a zástavbu? Podívejme se na všechna fakta detailněji!
Dle nových studií Grónská ledová čepice údajně ztrácí v důsledku klimatické krize v průměru 30 milionů tun ledu za hodinu, což je o 20 % více, než se dříve předpokládalo. Někteří vědci se proto obávají, že tento dodatečný zdroj sladké vody vylévající se do severního Atlantiku by mohl znamenat zhroucení oceánských proudů, tzv. Atlantické meridionální cirkulace (Atlantic meridional overturning circulation, zkráceně Amoc), což by mělo vážné důsledky pro lidstvo.
Písek je ve stavebnictví druhou nejvyužívanější komoditou po vodě a zcela zásadním materiálem pro stavebnictví. Používá se pro výrobu betonu, malt a dalších stavebních směsí. Poptávka po písku ovšem v posledních letech prudce vzrostla, což vede k jeho nedostatku a mnoha ekologickým, ekonomickým a logistickým výzvám.
Rakousko v posledních desetiletích investovalo do zvládání povodní. Když pak rekordní srážky nesené bouří Boris zalily 15. září Vídeň, situace na první pohled vypadala dramaticky: zaplavené silnice, evakuované domy a všude voda a bahno. Během pouhých pěti dnů spadlo na město a další části Rakouska dvakrát až pětkrát více srážek než za celý průměrný měsíc září. I přes dramatickou situaci si povodeň vyžádala jen několik raněných a necelé dvě desítky evakuovaných domů, to vše díky systému řízení povodní.
Studie University of Technology v Sydney z roku 2023 uvádí, že zelené střechy v kombinaci se solárními panely zvyšují nejen biologickou rozmanitost, ale i samotný solární výkon – a to o těžko uvěřitelných 107 %. Mimo to rovněž snižují vzdušnou teplotu o významných 8 °C.
Po staletí kočovné rodiny hnaly svůj dobytek po severní tibetské stepi a zachovávaly si způsob života, který dědily z generace na generaci. Obyvatelé Horního Mustangu, kteří sem dorazili asi před 3000 lety, původně přišli ze severu a mají svou vlastní jedinečnou domorodou kulturu, tradice, jazyky a praktiky. Když vstoupili do Mustangu, vytesali jeskyně do strmých údolních stěn, nyní známých jako nebeské jeskyně, a žili tam. Jak čas plynul, usazovali se a stavěli kláštery a hliněné domy, zatímco se zabývali „solnou ekonomikou“ – obchodovali s tibetskou solí a vlnou široko daleko, napříč přes centrální kopce a pláně.
Za posledních šest měsíců roku 2023 se Sicílie dočkala pouhých 150 milimetrů srážek. O pár měsíců později vyhlásila vláda regionu kvůli suchu stav nouze. Odborníci varovali, že by mohlo jít o třetí nejhorší vodní krizi, jakou kdy ostrov zažil. Vzhledem k velkému počtu obyvatel a ekonomice, která je závislá na zemědělství, má nedostatek vody pro Sicilany rozsáhlé důsledky.
Globální produkce vína dosáhla v roce 2023 historického minima a na vině může být změna klimatu – mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV) uvádí, že nápoj dosáhl nejnižší úrovně od roku 1962. Tato organizace má 50 členských států, které představují 75 % světové plochy vinic. Odborníci obviňují „extrémní podmínky prostředí“, včetně sucha a požárů, které vedly k sestupnému trendu výroby.
Nejen Egypt, ale prakticky celý svět řeší problém s ubývající vodou, zejména v horkých letních měsících nebo obdobích sucha, a nedostatkem zemědělské půdy. Právě Egypt se ale rozhodl začít tento problém řešit alternativně za použití již léta známý metod – tedy hydroponií. Hydroponie totiž využívá pouze 10 % vody potřebné pro tradiční pěstování na orné půdě.
