Odklon od fosilních paliv není pouze klimatickou otázkou, ale také tématem bezpečnosti, energetické soběstačnosti a konkurenceschopnosti Evropy. Na zahájení Climate Week Prague to uvedla bývalá eurokomisařka pro klima Connie Hedegaardová. První mezinárodní klimatický týden ve střední Evropě se věnuje mimo jiné adaptaci měst, energetice, stavebnictví, hospodaření s vodou a dopravě.
Vedle velkých vodních nádrží a přehrad mohou při zmírňování dopadů sucha sehrát významnou roli také menší vodohospodářské stavby a úpravy krajiny. Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) upozorňuje především na revitalizaci drobných vodních toků, obnovu mokřadů nebo opatření podporující zadržování vody přímo v krajině.
Současné vysoké teploty mohou komplikovat práce na silnicích a dálnicích, podle stavebních firem ani oborových organizací však nevedou k zastavování staveb. Extrémně teplé počasí obvykle vyžaduje především úpravu harmonogramu a důslednější kontrolu technologických postupů.
Letní požáry se v jižní Evropě staly pravidelnou součástí zpravodajství, jejich příčiny však bývají popisovány příliš zjednodušeně. Pozornost se zpravidla soustředí na vysoké teploty, sucho a silný vítr, tedy na projevy měnícího se klimatu. Stejně důležitou roli však hraje způsob, jakým se proměňuje krajina a rozšiřují se sídla do oblastí s hořlavou vegetací.
Dům může začít praskat, i když jeho zdivo není vadné. Ve Francii se problém často skrývá pod povrchem: jílovitá půda v období sucha sesychá a po návratu srážek znovu bobtná. Základy se proto nepohybují rovnoměrně a ve stěnách vznikají trhliny, deformují se podlahy, dveře i okenní otvory a poškození může zasáhnout také přípojky. Jev známý jako retrait-gonflement des argiles (sesychání a bobtnání jílového podloží) dnes představuje riziko pro přibližně 12 milionů rodinných domů a týká se 55 % území metropolitní Francie.
Dávno před nástupem klimatizací dokázali stavitelé v Dubaji vytvářet domy, které nabízely úlevu i během extrémních letních veder. Pomáhaly jim větrné věže, úzké zastíněné ulice, silné stěny i promyšlená práce s prouděním vzduchu. Dnes, kdy moderní města hledají způsoby, jak se vyrovnat s rostoucími teplotami a vysokou spotřebou energie na chlazení, se tyto staletími prověřené principy překvapivě vracejí do současné architektury.
Nedávné vlny letních veder znovu ukázaly, že česká města a obce potřebují systematický plán, jak se na podobné situace připravovat a jak je zvládat. Vedle vysokých teplot je však nutné počítat také se suchem, přívalovými srážkami, silným větrem a dalšími extrémními projevy počasí.
Řecko si většina lidí spojuje s úmornými vedry. Přesto některá tamní města zvládají letní horka překvapivě lépe než řada evropských metropolí. Jakou roli v tom hraje jejich urbanismus, stavební materiály a tradiční architektura?
Městské tepelné ostrovy zvyšují teploty českých měst o několik stupňů oproti okolní krajině. Nejvýrazněji se tento fenomén projevuje v Praze a Brně, kde rostoucí vedra zvyšují význam adaptačních opatření a rozvoje městské zeleně.
Města se během letních vln veder zahřívají výrazně více než okolní krajina. Fenomén známý jako městský tepelný ostrov ovlivňuje kvalitu života obyvatel, spotřebu energie i odolnost urbanizovaných území vůči klimatické změně. Proč vzniká, jaké jsou jeho důsledky a jaká řešení dnes využívají města po celém světě?
Městské včelařství bylo ještě před několika lety vnímáno spíše jako okrajová aktivita ekologických iniciativ nebo hobby projekt jednotlivců. V současnosti se však stále více začleňuje do širší diskuse o klimatické adaptaci měst, podpoře biodiverzity, kvalitě veřejného prostoru a environmentální odpovědnosti municipalit i soukromých investorů.
Rychle postupující urbanizace a změna klimatu představují pro městské populace dvojí výzvu – koncentrace zástavby zvyšuje letní teploty ve městech a současně ubývá přírodních prvků, které by mohly tyto negativní efekty tlumit. Nová globální studie však přináší zásadní poznatek: rozšíření zeleně ve městech může hrát klíčovou roli při ochraně zdraví a životů obyvatel.
Evropa se v posledních letech svými jednostrannými rozhodnutími dostává do složité energetické situace. Prostá energetická logika založená na ekonomické a technické výhodnosti byla nahrazena ideologií udržitelnosti a soběstačnosti.
V prvních třech měsících roku 2025 zažilo Nové Mexiko padesát prachových bouří, 18. březen se tak navíc stal nejprašnějším dnem v historii celé oblasti. Při bouřích doprovázených lesními požáry a nárazy větru přesahujícími 113 km/h se obloha zatáhla a tzv. „prašné peklo“ se šířilo napříč Amerikou.
Změna klimatu v Česku je bohužel měřitelná a, stejně jako ve světě, nejspíš nezastavitelná. Zimní sezóny se zkracují, ubývá sněhové pokrývky a nižší polohy se stávají na lyžování nejistými. V poslední době však čím dál více pozorujeme, že tradiční zimní krajiny mizí a jsou nahrazeny scenériemi bez sněhu, na které často jen prší.
