Na dlouhá období extrémních veder nejsme v Česku příliš zvyklí a řada tuzemských bytů a domů na ně není dobře připravena. Přehřáté interiéry se tak mohou během několika dnů proměnit v rozpálené pece, ve kterých už nejde jen o nepohodlí, ale také o zdraví. Jak poznat, že organismus vysoké teploty přestává zvládat, a kdy už je potřeba rychle zasáhnout?
Nedávné vlny letních veder znovu ukázaly, že česká města a obce potřebují systematický plán, jak se na podobné situace připravovat a jak je zvládat. Vedle vysokých teplot je však nutné počítat také se suchem, přívalovými srážkami, silným větrem a dalšími extrémními projevy počasí.
Řecko si většina lidí spojuje s úmornými vedry. Přesto některá tamní města zvládají letní horka překvapivě lépe než řada evropských metropolí. Jakou roli v tom hraje jejich urbanismus, stavební materiály a tradiční architektura?
Městské tepelné ostrovy zvyšují teploty českých měst o několik stupňů oproti okolní krajině. Nejvýrazněji se tento fenomén projevuje v Praze a Brně, kde rostoucí vedra zvyšují význam adaptačních opatření a rozvoje městské zeleně.
Zvyšující se intenzita klimatické krize vede k rostoucímu tlaku na mezinárodní instituce, aby této problematice přiznaly odpovídající společenskou a vědeckou váhu. Mezi diskutovanými kroky se objevuje také návrh na vytvoření samostatné Nobelovy ceny zaměřené na klima a planetární zdraví. Podporu této iniciativě vyjadřují významné osobnosti z oblasti klimatického aktivismu, vědy i globální politiky, které poukazují na to, že změna klimatu představuje nejzásadnější výzvu současnosti.
Závěr roku v architektuře už tradičně patří tématu udržitelnosti. Poslední letošní číslo ASB se proto obrací k otázkám, které budou formovat celý příští desetiletí – k dekarbonizaci stavebnictví, klimatické neutralitě a proměně způsobu, jakým navrhujeme budovy i města.
Rýže je základní potravinou pro více než polovinu světové populace a představuje klíčový zdroj energie, zejména v rozvojových regionech Asie, Afriky a Latinské Ameriky. Denně ji konzumuje více lidí než pšenici nebo kukuřici. Právě proto vyvolávají nejnovější vědecká zjištění značné obavy: probíhající změna klimatu může zvýšit obsah toxického anorganického arsenu v rýži, a tím i zdravotní rizika pro miliardy lidí.
Spotřebitelské chování se v Evropě mění. Zatímco donedávna byly mražené potraviny vnímány primárně jako praktické řešení pro úsporu času a prodloužení trvanlivosti, nový výzkum ukazuje, že stále větší roli v jejich výběru hraje environmentální hledisko. Průzkum společnosti Nomad Foods, jednoho z největších evropských producentů mražených potravin, odhaluje, že téměř polovina spotřebitelů volí mražené produkty s cílem snížit množství vyhozených potravin.
V posledních letech stoupá počet případů, kdy zprvu nevinný výlet do přírody skončí záchrannou akcí. Celá řada těchto akcí pak navíc končí tragicky. Na jednu stranu je samozřejmě možné – a rozhodně bychom s tím měli kalkulovat –, že medializace takových zásahů je podstatně vyšší, než jak tomu bylo v minulosti, na stranu druhou se příroda aktivně mění oproti tomu, na co jsme byli zvyklí před deseti či dvaceti lety. A stejně tak se aktivně mění i lidé, kteří na tyto výlety vyrážejí.
Co kdybychom dokázali na pár metrech čtverečních vytvořit les, který za pár let nabídne útočiště ptákům, hmyzím opylovačům i našim unaveným myslím? Možná právě toto byla hlavní myšlenka, která stála za vznikem trendu takzvaných „Miyawakiho mikrolesů“, ostrůvků intenzivní zeleně v nekonečné šedi asfaltu a betonu velkoměst.
Celý svět je momentálně součástí nevyřčené soutěže jak co nejrychleji a nejefektivněji snížit emise uhlíku s cílem omezit globální oteplování na 1,5 °C. To samozřejmě probíhá různě – od vybízení lidí k chůzi místo jízdy autem, až po vysazování milionů stromů.
Cílem Evropské unie je dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Toho se EU snaží docílit mimo jiné finanční motivací odklonu od využívání fosilních paliv, k níž mimo jiné patří systém obchodování s emisními povolenkami, tzv. EU ETS.
Program ministerstva pro místní rozvoj (MMR) pro řešení dopadů živelních pohrom zvýší svou kapacitu z 200 na 800 milionů korun. Mohou je čerpat obce a kraje na obnovu majetku poškozeného povodní, jako jsou školy, budovy, komunikace nebo mosty. Podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) ani navýšená částka na opravy ale samosprávám nebude stačit na pokrytí škod.
Povodně mohou narušovat statiku staveb především vodním proudem, ale také působením stojaté vody na stěny či nárazy vyplavených objektů. Narušená může být statika větších budov, ale také například mostů, a ne každé poškození musí být na první pohled viditelné.
Evropa byla v roce 2023 – během rekordně nejteplejšího roku na světě – asi o 7 % vlhčí, než jaký byl dosavadní průměr. Z fyzikálního hlediska totiž horký vzduch zadržuje více vlhkosti, což zvyšuje srážky a v konečném důsledku může způsobit rozsáhlé záplavy. To bylo ostatně znatelné i loni – každá třetí řeka v Evropě loni překročila „vysoký“ práh povodní, jak je patrné z nejnovější zprávy klimatické agentury EU.
