ASB Články na téma

klimatické změny

Vedro je něco, s čím lidé zápasí od pradávna, a to nejen kvůli vlastní potřebě se ochladit, ale také z důvodu dlouhodobého skladování potravin. Každá kultura má přitom vlastní důmyslné metody, jak udržovat objekty chladné – a tyto metody, bohužel, často závisí přímo na lokálních podmínkách.

Eliška Hřebenářová -

Mírné klima Medellínu, někdy označovaného jako „město věčného jara“, dlouho pomáhalo přitahovat turisty po celý rok, s rostoucí urbanizací však ani toto město neuniklo efektu městského tepelného ostrova, kde budovy a silnice absorbují a zadržují teplo. V boji s tímto jevem však město ustoupilo od původních plánů a sníženého množství zeleně ve městě a zřídilo zelené koridory. Ty se ukázaly jako pozoruhodně účinné – se snížením teploty až o 2 °C v celém městě a o více než 3 °C v kritických zónách. Mohlo by jít o model pro klimaticky odolné město budoucnosti?

Vlastní ověřený způsob, jak bojovat s vysokými teplotami a udržovat obydlí a objekty chladnější než okolní prostředí má i Čína. Stavby, či spíše půdorysné koncepty, které bychom mohli nazvat „nebeské studny“ (v originále „skywell“ či mandarínsky „tian jing“ (天井)), hrály před zavedením klimatizace klíčovou roli při udržování chladu v domovech lidí.

redakce -

Vloni v září ostravská městská galerie PLATO otevřela návštěvníkům prostor zrekonstruované budovy bývalých jatek. Letos na jaře se k životu probudila i 9 tisíc metrů čtverečních velká plocha, která ji obklopuje. Zahrada s permakulturními prvky do Ostravy vnesla zcela novou veřejnou městskou zeleň. Protože se nachází na místě bývalého brownfieldu, musí se Zahrada Přítomnosti, jak ji PLATO nazvalo, vypořádat se zátěží chemicky znečištěné půdy.

Všechny novostavby v Evropské unii budou od roku 2030 povinně bezemisní, nové úřední budovy tuto podmínku musejí splnit už o dva roky dříve. Všechny nové domy budou také od konce roku 2029 muset umožňovat vhodnou instalaci solárních panelů, což se nových nerezidenčních budov týká už od konce roku 2026.

Přípravy na mezinárodní událost Prague City Data Congress (PCDC), který se uskuteční v druhé polovině září v Praze, vrcholí. Letos se zaměří na klimatickou změnu a na příkladech z oblastí dopravy a veřejného prostoru představí řadu inteligentních řešení, která využívají data v projektech na ochranu klimatu. Zájemci mají již nyní možnost se na akci zaregistrovat.

Co konkrétně vyplývá z unijní Zelené dohody pro Evropu (Green Deal), jak se s těmito závazky vyrovnat a jak reagovat na závěry Klimatické konference OSN (COP26), která se konala koncem loňského roku v Glasgowě? To jsou hlavní otázky, na které bude zaměřen 8. ročník mezinárodní konference Šetrné budovy 2022. Akci pořádá Česká rada pro šetrné budovy.

Nadace Partnerství ocenila nejlepší projekty reagující na problémy spojené se změnou klimatu. Do 3. ročníku soutěže Adapterra Awards se hlásila více než stovka realizací z celé republiky. Cenu si odvezlo osm projektů, z toho jeden přeshraniční v Rakousku. Mezi vítězi najdeme příklady zeleného bydlení pro seniory nebo ekocentrum s unikátní biosolární střechou.

Přestože mezinárodní úsilí omezit emise CO2 pokračují navzdory odstoupení USA od Pařížské dohody, i při dodržení závazků této smlouvy nebude pravděpodobně možné vyhnout se některým negativním následkům. Způsoby, jak se vyrovnat s očekávanými vlivy klimatické změny, jsou dva – mitigace (zmírnění nebo zpomalení změny) a adaptace (přizpůsobení se očekávaným změnám). Jakou roli v těchto opatřeních může a má hrát architekt?

KOGAA Na brněnském Malinovském náměstí byl po dobu od července do října 2018 umístěn objekt, jehož primárním úkolem je zkoumat možnosti a účinnost mechanismů, kterými se města mohou adaptovat na změnu klimatu.