Mírné klima Medellínu, někdy označovaného jako „město věčného jara“, dlouho pomáhalo přitahovat turisty po celý rok, s rostoucí urbanizací však ani toto město neuniklo efektu městského tepelného ostrova, kde budovy a silnice absorbují a zadržují teplo. V boji s tímto jevem však město ustoupilo od původních plánů a sníženého množství zeleně ve městě a zřídilo zelené koridory. Ty se ukázaly jako pozoruhodně účinné – se snížením teploty až o 2 °C v celém městě a o více než 3 °C v kritických zónách. Mohlo by jít o model pro klimaticky odolné město budoucnosti?
města
O tom, jak rozvíjet město, aby se v něm dobře žilo, budou diskutovat redaktor Deníku N, urbanista, komunální politici i ředitel městské plánovací organizace. Debata doplňuje aktuální výstavu ateliéru MAPPA s názvem Město staví město, která návštěvníky seznamuje s principy dobrého plánování.
Města zabírají pouhá dvě procenta zemského povrchu, mají však na svědomí takřka tři čtvrtiny globálních emisí skleníkových plynů a spotřebovávají drtivou většinu veškeré energie a dalších zdrojů. Pokud to tedy s bojem proti změně klimatu myslíme vážně, musí dojít k podstatné změně toho, jak města známe. A právě tomu je věnováno poslední číslo časopisu ASB v roce 2023.
Veřejnost více než kdy dříve věnuje pozornost veřejnému prostoru. Ještě před nějakými deseti patnácti lety to bylo téma pro odborníky; architekty, urbanisty a veřejnou správu trošku. Ale i díky jejich osvětové práci zpozorněli i laici, občané i politici. Nejen městští, ale i venkovští.