V polovině 20. století byl dvorek nejen praktickým, ale i společenským prostorem. Žilo se na něm, štípalo se dříví, věšelo se prádlo, ale také se tu potkávali obyvatelé domu. Dnes při pohledu na dvorky cítíme zvláštní pocit. Možná nostalgii. Projít se dnes starší částí města, ať už Prahy nebo Brna, a nahlédnout přes oprýskanou branku do dvora je vždy s pocitem nostalgie. Jenže takováto zákoutí v posledních letech mizí. A spolu s nimi se vytrácí něco, co drželo komunity pohromadě.
Kolektivní Evropa je z pohledu mnohých komentátorů ztracený případ, pomalá a zaostalá. Velmi předčasně. Zatímco Silicon Valley se chlubí umělou inteligencí, Evropa tiše zdokonaluje nejlepší vynález lidstva: město samotné. I někdejší zapadlé regiony u Atlantiku i Baltu odhalují sofistikovanou technologii, ne algoritmů, ale vzorců lidského osídlení zdokonalovaných po staletí.
Město Litvínov chystá komplexní úpravu svého centra. Proces příprav architektonické soutěže doprovázela i účast veřejnosti, která měla příležitost vyjádřit své názory během několika setkání a veřejného projednání. Klíčovým bodem diskuse se stala doprava a budoucnost parkovacích míst na náměstí Míru.
V posledních letech se v městském i příměstském prostředí prosazuje trend označovaný jako meadowscaping, tedy cílená přeměna konvenčních, pravidelně sečených trávníků na přírodní nebo polopřírodní louky. Tento přístup vychází z poznatků ekologie, biologie a udržitelného krajinářství a nabízí řešení, které reaguje na aktuální environmentální výzvy, včetně poklesu biodiverzity, klimatických změn a vysoké spotřeby zdrojů spojené s údržbou tradičních trávníků.
Španělsko – země horkého slunce, řady památek i zajímavých míst, jako je například Barcelona. Nicméně kvůli environmentálním problémům a s nimi spojeným rizikům, která se na tomto krásném městě podepisují, není divu, že se Španělé pustili do městské renaturalizace.
Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) společně s Odborem ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy (OCP) připravuje inovativní nástroj, který zefektivní plánování a koordinaci vzniku nových parků, stromořadí a dalších zelených ploch. Tento Systém zelené infrastruktury pomůže zlepšit mikroklimatické podmínky ve městě, zejména pocitovou teplotu, díky čemuž se Praha stane příjemnějším místem pro všechny její obyvatele i návštěvníky. Projekt by měl být hotový do dvou let.
Téměř polovina velkých čínských měst se propadá kvůli čerpání vody a zvyšující se hmotnosti rychle se rozrůstajících městských oblastí. Některá města se propadají velmi rychle - každé šesté tempem rychlejším než jeden centimetr za rok, uvedli vědci, které citoval zpravodajský server BBC News.
Mírné klima Medellínu, někdy označovaného jako „město věčného jara“, dlouho pomáhalo přitahovat turisty po celý rok, s rostoucí urbanizací však ani toto město neuniklo efektu městského tepelného ostrova, kde budovy a silnice absorbují a zadržují teplo. V boji s tímto jevem však město ustoupilo od původních plánů a sníženého množství zeleně ve městě a zřídilo zelené koridory. Ty se ukázaly jako pozoruhodně účinné – se snížením teploty až o 2 °C v celém městě a o více než 3 °C v kritických zónách. Mohlo by jít o model pro klimaticky odolné město budoucnosti?
O tom, jak rozvíjet město, aby se v něm dobře žilo, budou diskutovat redaktor Deníku N, urbanista, komunální politici i ředitel městské plánovací organizace. Debata doplňuje aktuální výstavu ateliéru MAPPA s názvem Město staví město, která návštěvníky seznamuje s principy dobrého plánování.
Města zabírají pouhá dvě procenta zemského povrchu, mají však na svědomí takřka tři čtvrtiny globálních emisí skleníkových plynů a spotřebovávají drtivou většinu veškeré energie a dalších zdrojů. Pokud to tedy s bojem proti změně klimatu myslíme vážně, musí dojít k podstatné změně toho, jak města známe. A právě tomu je věnováno poslední číslo časopisu ASB v roce 2023.
Veřejnost více než kdy dříve věnuje pozornost veřejnému prostoru. Ještě před nějakými deseti patnácti lety to bylo téma pro odborníky; architekty, urbanisty a veřejnou správu trošku. Ale i díky jejich osvětové práci zpozorněli i laici, občané i politici. Nejen městští, ale i venkovští.
