Téměř polovina velkých čínských měst se propadá kvůli čerpání vody a zvyšující se hmotnosti rychle se rozrůstajících městských oblastí. Některá města se propadají velmi rychle - každé šesté tempem rychlejším než jeden centimetr za rok, uvedli vědci, které citoval zpravodajský server BBC News.
Mírné klima Medellínu, někdy označovaného jako „město věčného jara“, dlouho pomáhalo přitahovat turisty po celý rok, s rostoucí urbanizací však ani toto město neuniklo efektu městského tepelného ostrova, kde budovy a silnice absorbují a zadržují teplo. V boji s tímto jevem však město ustoupilo od původních plánů a sníženého množství zeleně ve městě a zřídilo zelené koridory. Ty se ukázaly jako pozoruhodně účinné – se snížením teploty až o 2 °C v celém městě a o více než 3 °C v kritických zónách. Mohlo by jít o model pro klimaticky odolné město budoucnosti?
O tom, jak rozvíjet město, aby se v něm dobře žilo, budou diskutovat redaktor Deníku N, urbanista, komunální politici i ředitel městské plánovací organizace. Debata doplňuje aktuální výstavu ateliéru MAPPA s názvem Město staví město, která návštěvníky seznamuje s principy dobrého plánování.
Města zabírají pouhá dvě procenta zemského povrchu, mají však na svědomí takřka tři čtvrtiny globálních emisí skleníkových plynů a spotřebovávají drtivou většinu veškeré energie a dalších zdrojů. Pokud to tedy s bojem proti změně klimatu myslíme vážně, musí dojít k podstatné změně toho, jak města známe. A právě tomu je věnováno poslední číslo časopisu ASB v roce 2023.
Veřejnost více než kdy dříve věnuje pozornost veřejnému prostoru. Ještě před nějakými deseti patnácti lety to bylo téma pro odborníky; architekty, urbanisty a veřejnou správu trošku. Ale i díky jejich osvětové práci zpozorněli i laici, občané i politici. Nejen městští, ale i venkovští.
