Česká města trápí extrémní horko. Pomůže více zeleně?

Městské tepelné ostrovy zvyšují teploty českých měst o několik stupňů oproti okolní krajině. Nejvýrazněji se tento fenomén projevuje v Praze a Brně, kde rostoucí vedra zvyšují význam adaptačních opatření a rozvoje městské zeleně.

Městský tepelný ostrov (Urban Heat Island, UHI) patří mezi významné environmentální problémy současných měst. Tento fenomén vzniká v důsledku urbanizace, vysokého podílu zpevněných a nepropustných povrchů, omezeného zastoupení vegetace, akumulace tepla ve stavebních konstrukcích a produkce antropogenního tepla souvisejícího s dopravou, průmyslovou činností a provozem budov.

Výsledkem je vznik teplotního rozdílu mezi urbanizovaným územím a okolní krajinou, který může během letního období dosahovat několika stupňů Celsia. Výzkumy realizované v českých podmínkách prokázaly, že rozdíly povrchových teplot mezi městem a okolní krajinou mohou přesahovat 6 °C. V podmínkách probíhající změny klimatu nabývá efekt městského tepelného ostrova na významu jako faktor ovlivňující kvalitu života obyvatel, spotřebu energie na chlazení budov, zdravotní rizika spojená s extrémními teplotami i celkovou adaptační kapacitu městského prostředí.

V České republice roste význam problematiky městských tepelných ostrovů v souvislosti se zvyšujícími se letními teplotami a častějším výskytem vln veder. Kombinace klimatických změn a koncentrace obyvatelstva v urbanizovaných oblastech vytváří podmínky pro vznik rozsáhlých přehřívaných lokalit. Nejvýraznější projevy tohoto fenoménu jsou dlouhodobě sledovány především ve velkých městech České republiky, zejména v Praze a Brně, kde byly realizovány rozsáhlé výzkumy zaměřené na prostorovou variabilitu teplot, intenzitu městského tepelného ostrova a možnosti adaptačních opatření. Výsledky těchto studií potvrzují významný vliv charakteru zástavby, podílu vegetace a způsobu využití území na teplotní režim městského prostředí.

V Praze není blaze

Nejvýraznější projevy městského tepelného ostrova jsou v České republice dlouhodobě sledovány v Praze. Rozsáhlá a hustá zástavba centrálních částí města, vysoký podíl nepropustných povrchů, intenzivní dopravní zatížení a omezené možnosti rozvoje vegetace vytvářejí podmínky pro akumulaci tepla. Výzkumy využívající meteorologická měření, modelování městského klimatu i dálkový průzkum Země potvrzují existenci výrazného teplotního rozdílu mezi urbanizovanými částmi Prahy a jejím okolím. Intenzita městského tepelného ostrova se mění v závislosti na charakteru zástavby, meteorologických podmínkách a denní době, přičemž nejvýraznější bývá během nočních hodin.

Významně zatížené jsou zejména hustě zastavěné lokality s vysokým podílem zpevněných povrchů a omezeným zastoupením zeleně, například části širšího centra města včetně Karlína, Žižkova, Holešovic, Smíchova a historického jádra Prahy. Významnou roli zde hraje noční tepelný ostrov, kdy stavební konstrukce a povrchy akumulované během dne postupně uvolňují teplo, což omezuje přirozené ochlazování městského prostředí a vede ke zvýšeným nočním teplotám. Výsledky měření realizovaných v Praze ukazují, že rozdíly teplot vzduchu mezi vybranými urbanizovanými lokalitami a okolním prostředím mohou během letních období dosahovat několika stupňů Celsia, přičemž nejvyšší hodnoty jsou zaznamenávány právě během stabilních nočních situací.

Brno, nejlépe prozkoumané město

Výrazné projevy městského tepelného ostrova byly dlouhodobě identifikovány také v Brně, které patří mezi nejlépe prozkoumaná města České republiky z hlediska městského klimatu. Výzkumy realizované Masarykovou univerzitou prokázaly existenci významného povrchového tepelného ostrova, jehož intenzita dosahovala v analyzovaných letních situacích až 6,7 °C oproti okolní krajině. Nejvyšší povrchové teploty byly zaznamenány zejména v průmyslových areálech, komerčních zónách a hustě zastavěných částech města s vysokým podílem nepropustných povrchů a omezeným zastoupením vegetace. Na prostorové rozložení teplot má vliv také urbanismus města, který společně s charakterem zástavby ovlivňuje proudění vzduchu a podmínky pro akumulaci tepla.

Další výzkumy zaměřené na teplotu vzduchu potvrdily výraznou prostorovou variabilitu nočního městského tepelného ostrova. Nejvyšší teploty byly opakovaně zaznamenávány v kompaktně zastavěných částech města, zatímco nižší hodnoty se vyskytovaly v okrajových lokalitách a oblastech s vyšším podílem vegetace. Studie současně prokázaly, že během vln veder dochází k zesílení efektu městského tepelného ostrova, což vede k dalšímu nárůstu teplotního zatížení obyvatel. Omezené noční ochlazování představuje významné zdravotní riziko zejména pro seniory, osoby s chronickými onemocněními a další zranitelné skupiny obyvatel.

Další města

Význam městského tepelného ostrova je patrný také v dalších českých městech, například v Ostravě, Plzni, Hradci Králové, Pardubicích a Olomouci. Přestože rozsah urbanizace a velikost zastavěného území jsou zde menší než v Praze nebo Brně, mohou se během období vysokých teplot a vln veder vytvářet lokality s výrazným tepelným zatížením.

Zvýšené teploty se typicky vyskytují na rozsáhlých zpevněných plochách, v hustě zastavěných částech měst, na sídlištích, v průmyslových areálech a v komerčních zónách s omezeným zastoupením vegetace. Významným zdrojem akumulace tepla jsou rovněž rozsáhlé obchodní areály, logistická centra, parkovací plochy a dopravní infrastruktura, kde převládají nepropustné povrchy s vysokou schopností pohlcovat a následně uvolňovat tepelnou energii.

Stav opatření

Přestože problematika městských tepelných ostrovů představuje rostoucí výzvu pro česká města, v posledních letech dochází k postupnému zavádění adaptačních opatření zaměřených na zmírňování dopadů přehřívání městského prostředí. Nejčastěji se jedná o rozvoj modrozelené infrastruktury, podporu městské vegetace, hospodaření se srážkovou vodou, zvyšování podílu propustných povrchů a úpravy veřejných prostranství s cílem omezit akumulaci tepla a podpořit přirozené ochlazování prostředí.

Mezi města, která systematicky řeší problematiku adaptace na změnu klimatu, patří zejména Brno. Strategie #brno2050 i navazující projekty zaměřené na adaptaci města na změnu klimatu podporují rozvoj městské zeleně, výsadbu stromů, hospodaření se srážkovou vodou a zvyšování kvality veřejného prostoru. Významnou součástí přístupu města je také využívání klimatických analýz a modelování městského prostředí, které umožňují identifikovat lokality nejvíce zatížené tepelným stresem a navrhovat cílená adaptační opatření. Důležitou roli zde hraje dlouhodobá spolupráce města s výzkumnými institucemi, zejména s Masarykovou univerzitou a CzechGlobe.

Významné adaptační aktivity realizuje také Praha. Problematika přehřívání města je zakotvena ve Strategii adaptace hlavního města Prahy na změnu klimatu i v Klimatickém plánu hlavního města Prahy do roku 2030. Mezi podporovaná opatření patří rozšiřování vegetačních ploch, výsadba uličních stromů, podpora zelených střech a fasád, revitalizace veřejných prostranství a zadržování srážkové vody v urbanizovaném prostředí. Součástí plánování je rovněž zohledňování klimatických aspektů při transformaci rozvojových území a brownfieldů s cílem zlepšit mikroklimatické podmínky a tepelný komfort obyvatel.

Pozitivní zkušenosti s adaptačními opatřeními lze nalézt také v dalších českých městech, která postupně začleňují principy modrozelené infrastruktury do územního plánování a správy veřejného prostoru. Společným cílem těchto aktivit je snižování teplotního zatížení urbanizovaných oblastí, posilování retenční schopnosti území a zvyšování odolnosti měst vůči dopadům klimatické změny.

Jak bojovat s vedrem?

Společným znakem úspěšných adaptačních strategií není realizace jednotlivých izolovaných opatření, ale komplexní přístup založený na kombinaci vegetačních prvků, hospodaření se srážkovou vodou, vhodného návrhu veřejných prostranství, využívání materiálů s příznivějšími tepelnými vlastnostmi a dlouhodobého urbanistického plánování.

Výzkumy realizované v českých i zahraničních městech opakovaně potvrzují, že nejvyšší účinnost adaptačních opatření je dosahována při propojení zelené a modré infrastruktury, které podporuje evapotranspiraci, zadržování vody v území a omezení akumulace tepla v urbanizovaném prostředí. Samostatná opatření mohou přispět ke zlepšení mikroklimatických podmínek v konkrétních lokalitách, jejich účinnost je však zpravidla nižší než u vzájemně provázaných systémových řešení.

V souvislosti s pokračující změnou klimatu lze očekávat další nárůst významu problematiky městských tepelných ostrovů a teplotního stresu v urbanizovaných oblastech. Dosavadní zkušenosti českých měst ukazují, že klíčovým předpokladem úspěšné adaptace je přechod od jednotlivých projektů k systematickému plánování městského klimatu založenému na dlouhodobých datech, klimatických analýzách a integraci adaptačních opatření do územního rozvoje. Města, která již dnes investují do rozvoje modrozelené infrastruktury, ochrany a obnovy vegetace, hospodaření se srážkovou vodou a klimaticky citlivého urbanismu, vytvářejí předpoklady pro vyšší odolnost vůči extrémním teplotám a dalším dopadům klimatické změny.

Zdroje:

• IPR Praha, LifeCoala, AdaptacePraha, Praha, 2050 Brno
  Lehnert, M., Janků, Z., Novotný, D. et al. Assessment of air temperature indices and urban heat island intensity based on two meteorological networks in Prague, Czechia. Theor Appl Climatol 156, 470 (2025). https://doi.org/10.1007/s00704-025-05707-5
• Jan Geletič, Michal Lehnert, Martin Jurek, Spatiotemporal variability of air temperature during a heat wave in real and modified landcover conditions: Prague and Brno (Czech Republic), Urban Climate, Volume 31, 2020, 100588, ISSN 2212-0955, https://doi.org/10.1016/j.uclim.2020.100588
• Jan Geletič, Michal Lehnert, Stevan Savić, Dragan Milošević, Inter-/intra-zonal seasonal variability of the surface urban heat island based on local climate zones in three central European cities, Building and Environment, Volume 156, 2019, Pages 21-32, ISSN 0360-1323, https://doi.org/10.1016/j.buildenv.2019.04.011
• Janků, Z.; Dobrovolný, P. Heat Waves Amplify the Urban Canopy Heat Island in Brno, Czechia. Meteorology 2022, 1, 477-494. https://doi.org/10.3390/meteorology1040030
• Dobrovolný, P. The surface urban heat island in the city of Brno (Czech Republic) derived from land surface temperatures and selected reasons for its spatial variability. Theor Appl Climatol 112, 89–98 (2013). https://doi.org/10.1007/s00704-012-0717-8
• Dobrovolný, Petr, and Lukáš Krahula. „The spatial variability of air temperature and nocturnal urban heat island intensity in the city of Brno, Czech Republic.“ Moravian Geographical Reports, vol. 23, no. 3, Czech Academy of Sciences, Institute of Geonics, 2015, pp. 8-16. https://doi.org/10.1515/mgr-2015-0013.