Pokud bychom chtěli vyjádřit jedním slovem ideu vzniku tohoto domu právě v tomto místě, stačil by zřejmě výraz „jednoduchost“. Jednoduchost ve své nejkrásnější podstatě. Pozemek na okraji vesnice jako předěl či spojnice osídlení a volné krajiny s poli, lesy, rybníky a kopci, a na něm tvarově lapidární dům.
Loňské léto přímo vybízelo k pobytu na nové terase, balkoně či lodžii, a to ať už nově zbudované, či renovované. Řadu lidí však od rekonstrukce či stavby odradila představa množství práce, suti, prachu a stěhování zařízení nebo materiálu. Na trhu jsou však i jednoduchá řešení – jedním z nich je například systém Balkuslim.
Osudy lidí a jejich domovů jsou propojeny. Když si velkostatkář Antonín Bauer nechal v roce 1912 postavit na svou dobu odvážně koncipovaný dům, jeho rodině i rozlehlému gruntu se dařilo. Během druhé světové války byla vila zabavena a celá rodina skončila v Osvětimi. Dům se z dlouhého „spánku“ probudil až po více než šedesáti letech díky rozsáhlé rekonstrukci.
Vlastně není ani zvláštní či podivné, že malý zalesněný kopec v lůně středočeského venkova s osobitou atmosférou jakési izolovanosti a výjimečnosti dostal název Ostrov. Snad jeho osamocenost a určitá intimita vzhledem k okolní krajině vyvolává dojem autonomie a soukromí. Neobvyklá proto nemusí být ani skutečnost, že jeho kouzlu podlehne nejeden návštěvník.
Designérské studio z Brooklynu WORKSTEAD před pár dny dokončilo rekonstrukci historického domu s rozlohou 186 metrů čtverečních. Odhalené stavební materiály, šikovná řemeslná práce Claye Richardsona, absolutně přeměněná kuchyň, která naplno a efektivně využívá prostor – to jsou základní prvky renovace historického domu.
Architekt Jože Plečnik navrhl ve své domovské Lublani vilu zvanou Stadion. Jeho český kolega Otto Rothmayer, se kterým Plečnik spolupracoval na přestavbě Pražského hradu, byl Stadionem natolik nadšen, že zatoužil po prakticky totožném domě. Svůj záměr zrealizoval a koncem dvacátých let postavil v pražském Břevnově domov pro sebe a svou rodinu inspirovaný také středomořskou tradicí.
Architekt Dušan Vršek má rád neotřelé nápady a nekonvenční řešení. Změny v designu se proto mohou objevit i během realizace.
Když se řekne architektura 30. let, často si lidé představí bílé funkcionalistické vily, které stojí v Brně nebo v Praze. Tam stojí dokonce celý soubor, osada Baba, tvořený touto vysoce kvalitní architekturou. Ale nejen podobné stavby vznikaly v dané době a nejen jich si dnes ceníme.
Společnost Inoutic uvádí na trh hliníkové fasádní obklady Premium s integrovaným systémem odvětrávání, které jsou vhodné nejen pro moderní novostavby, ale díky své barevné variabilitě i pro rekonstrukce starších objektů se zateplenou i nezateplenou fasádou.
Velká terasa náležící k bytu v bytovém domě výrazně rozšiřuje užitnou plochu bytu a zejména v letním období vytváří zcela jiný komfort bydlení. Jedná se však o jednu z nejnáročnějších obalových konstrukcí domu. Jsou na ni kladeny požadavky jak z hlediska provozu a estetiky, tak z hlediska izolačních funkcí.
Ve staré židovské čtvrti moravského města Mikulov stojí dům, který tak trochu mate jménem. Štajnhaus sice není kompletně kamenný, i přesto pamatuje mnoho. Čas a dějiny prosákly omítkou až do bytelných zdí. Jeho současnou podobu mají na svědomí architekti z ateliéru ORA.
Svět se mění s dobou, s každou další generací a lidé ho neustále přizpůsobují svým představám a potřebám. Potom například architektoničtí vysloužilci mohou poskytnout přístřeší, nový domov nebo dokonce přispět ke splnění životního snu. Říká se, že staré domy v sobě nesou otisk existence svých dřívějších majitelů, ale i když tomu tak není, svou cenu neztrácejí a zhodnocení budovy odsouzené k zániku může být přesto povznášející a uspokojující.
Při opravách, výměnách vzduchotechnických zařízení nebo při jiných pracích v budovách, při rekonstrukcích či demolicích budov, zejména vystavěných ve 20. století, stále dochází k manipulaci s materiály obsahujícími azbest.
Rekonstrukce Západní farmy (West Yard Farm) na první pohled upoutá velkými zasklenými plochami, které vnášejí světlo a přírodu přímo do interiéru. Celá usedlost je složená ze tří celků. Dvě zrekonstruované původní stavby jsou spojeny velkým novým zaskleným prostorem a třetí stavba je také téměř celá nová – připomíná stodolu se skleněnými stěnami.
Historický činžovní dům na pražské Letné se od doby svého vzniku v roce 1913 zachoval až do roku 2013 zcela bez úprav. Tehdy se jeho dalšího osudu chopili Uhlík architekti. Dům byl pod jejich velením kompletně zrekonstruován a modernizován.
