Rekonstrukce historické vily na pražské Hanspaulce ukazuje, že současné bydlení nemusí být v rozporu s respektem k původní architektuře. Pražské studio DMNK architekti obnovilo uliční fasádu včetně charakteristických šambrán, sgrafit a profilovaných říms, zatímco směrem do zahrady dům výrazně otevřelo. Výsledkem je kultivovaná proměna krajní části řadové zástavby, která zachovává prvorepublikový výraz domu a současně přináší světlejší a velkorysejší interiér.
Jedna z nejvýznamnějších funkcionalistických staveb architekta Jaroslava Fragnera postupně prochází citlivou obnovou. Budilova vila v Kostelci nad Černými lesy, dokončená v roce 1932, dostává pod vedením současného majitele Jana Nováka zpět své původní detaily a charakter. Už v září se navíc na speciálních prohlídkách otevře návštěvníkům. Cílem je do roku 2032, kdy stavba oslaví sto let od dokončení, vytvořit autentickou „časovou kapsli“ třicátých let.
Tzv. „Liebiegovo městečko“ je nejvýraznější ukázkou secesní výstavby bytových domů v Liberci. Jde původně o zaměstnanecké sídliště vybudované v bezprostřední blízkosti továrny textilního magnáta barona Liebiega, které vznikalo od poloviny 19. století do 20. let 20. století. Do české architektury promluvilo znovu letos, kdy byla rekonstrukce jednoho z jeho domků nominována na Českou cenu za architekturu.
Na břehu řeky Guadiana, přímo na hranici Španělska a Portugalska, vznikl z ruin někdejší pohraniční stanice kompaktní dům. Architekti ze studií Zurita Studio a Kalibra Arquitectura zachovali původní kamenné zdivo, doplnili jej střídmými zásahy a navrhli bydlení, které pracuje s výhledy, stínem, přirozeným větráním i pamětí místa.
Jen málokterá rekonstrukce rodinného domu řeší zároveň bydlení, urbanismus i historii místa. Projekt Desátková Ateliéru Kopecký v brněnských Kohoutovicích ukazuje, že i malá stavba může mít význam daleko přesahující hranice vlastního pozemku. Zchátralý domek stojící v jedné ze zatáček původní trasy Masarykova okruhu se proměnil v současný domov pro pětičlennou rodinu. Současně však zacelil urbanistickou ránu, která v ulici zůstala po demolici sousedního domu.
Na sídlišti Terasa v Košicích prošel obnovou objekt KOSMALT, původně největší dělnická ubytovna košických železáren VSŽ z 60. let minulého století. Rekonstrukci navrhlo studio Atrium Architekti pod vedením Michala Buráka, Dušana Buráka a Jany Varcholy Burákové, spoluautorem projektu je Tomáš Eisner. Obnova byla dokončena v roce 2025.
Na první pohled nenápadná vila v brněnské čtvrti Brno-Žabovřesky skrývá poměrně radikální zásah do původní stavby z 30. let. Studio AEIOU tu nešlo cestou nostalgie ani sterilní modernizace. Místo toho postavilo návrh na jednom silném principu – trojúhelníku, který se stává nejen vizuálním motivem, ale i konstrukční a prostorovou logikou domu.
Připravovaný návrh programu Nová zelená úsporám z dílny Ministerstva životního prostředí čelí kritice ze strany oborových organizací. Podle nich se aktuální podoba podpory odklání od původního cíle – tedy přímé pomoci domácnostem při investicích do úsporných a obnovitelných technologií. Místo toho má stát nově směřovat značnou část prostředků na úhradu úroků bankám.
Rekonstrukce rodinného domu z 50. let v pražském Břevnově od studia Mimosa architekti navazuje na úpravy z přelomu tisíciletí a přizpůsobuje dům nové životní etapě jeho obyvatel. Z původního bydlení pro pětičlennou rodinu vzniklo komfortní zázemí pro pár s důrazem na každodenní provoz v kontaktu se zahradou, kvalitní světlo v interiéru a zázemí pro setkávání s rodinou a přáteli.
Autorem unikátního souboru bytových vil v Praze na Vinohradech z roku 1925 je architekt Rudolf Kvěch. Domy vznikly v návaznosti na vybudování Státního zdravotního ústavu a poskytovaly byty pro jeho zaměstnance. Vzhledem k nadčasovým kvalitám původního návrhu zachovávalo studio PAPUNDEKL ARCHITEKTI základní hmotové a dispoziční rozvržení domu včetně jeho využití – bydlení.
V souvislosti s aktuálním nedostatkem bytů se nejčastěji píše o usnadnění výstavby nových, přitom minimálně stejně důležitá je i rekonstrukce a udržování těch stávajících. Jak taková péče může vypadat, ukazuje plzeňský projekt Rezidence Kardinála Berana.
Program Nová zelená úsporám (NZÚ), který dlouhodobě podporuje energetické renovace domů v Česku, čekají změny ve způsobu financování. Stát chce nově více využívat bezúročné úvěry místo přímých dotací. Ty zůstanou především pro nízkopříjmové domácnosti v programu NZÚ Light. Podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) má nový model zajistit stabilitu programu i do dalších let.
Na dotační program Nová zelená úsporám by letos mohly směřovat čtyři miliardy korun, případně i více. V pořadu Otázky Václava Moravce to uvedl vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Podle něj vláda počítá také s využitím úvěrů a záručních nástrojů a zároveň umožní vyřízení dosud nevypořádaných žádostí podaných podle starších pravidel.
V roce 2019 oslovil architekty z Atelier Hajný klient, který zakoupil vilu na prestižní adrese v Praze. Objekt byl ve velmi špatném technickém stavu a zároveň bylo od počátku zřejmé, že očekávaný standard bydlení bude vysoký. Zadání tak spojovalo náročnou obnovu historické stavby s požadavky na současné dispoziční řešení, komfort a technologie.
Starší rodinný dům v obci Křenovice v Jihomoravském kraji koupili manželé s jasnou vizí. Nehledali pouze víkendové útočiště, ale místo, kde jednou, až děti vyrostou a odejdou, budou moci v klidu žít už jen ve dvou. Původní venkovský dům proto nevnímali jako hotovou věc, ale jako základ pro dlouhodobý plán. Výsledkem rekonstrukce a nové přístavby pod vedením ateliéru IKA architekti Brno je dnes kultivované, funkční a překvapivě současné bydlení, které si přesto zachovalo čitelný vesnický charakter.
