Partneři sekce:
  • Rehau
  • Puren

Zimní zahrada: Celoroční zelené útočiště

Zdroj: shutterstock

Zimní zahrady bývaly běžnou součástí zámků či velkých, prvorepublikových vil, postupem času ovšem jejich obliba klesala, zřejmě i s ohledem na údržbu a s novým standardem bydlení. Nyní se zimní zahrady ovšem znovu vrací do módy a to rovnou z celé řady důvodů – především proto, že se jedná o příjemné, teplé posezení v zeleni na vlastní zahradě a to nehledě na roční dobu a počasí.

Zimní zahrada a její orientace

Samotná představa zimní zahrady bývá nejčastěji spojována s prostorem obývacích pokojů, případně venkovních teras. Protože ovšem zahrada potřebuje konkrétní mikroklima a dodržení jistých podmínek, které by zajistily příjemnou teplotu a vhodnou vlhkost prostor po celou dobu roku, je vhodné se v případě nejasností obrátit na projektanta, který má se stavbou zimní zahrady zkušenosti.

Fungování zimní zahrady může ovlivnit například volba tvaru zahrady, začlenění do objektu, provedení střechy, výběr zasklení, větrání, vhodná cirkulace vzduchu nebo typ konstrukce a volba materiálů – při vhodném výběru totiž mohou materiály například přes den akumulovat teplo a to opět pomalu vypouštět do interiéru, sotva se ochladí. A to s sebou přináší úspory za vytápění prostor.

Spotřebu energie zimní zahrady lze ovlivnit zejména orientací. | Zdroj: Shutterstock

Spotřebu energie zimní zahrady lze ovlivnit zejména orientací. Pokud orientujeme zahradu na jih, jihozápad nebo jihovýchod, bude prostor po velkou část dne přirozeně osvětlený a vyhřívaný sluncem i v zimním období. V létě se ovšem jižní orientace může rychle stát žhavým peklem, ve kterém nikdo nebude chtít trávit čas.

Severní orientace poskytne celodenní nepřímé osvětlení, ale prostor bude velmi chladný. Východní orientace zajistí příjemná rána, ale chladné večery. Na západě se rovněž bude zimní zahrada přehřívat, zejména v létě. Nejlépe pak vychází jihovýchodní strana domu, která zajistí nejen příjemná rána, ale i příjemná – a hlavně příjemně teplá – odpoledne, včetně letních měsíců. V úvahu rovněž přichází i jihozápadní orientace.

Víte, že?
Zimní zahrada není levná záležitost, je třeba počítat, že levnější stavba přijde na zhruba 100.000 Kč, dražší až na milion korun.

Konstrukce a materiály

Zimní zahrady se v současné době staví hned z několika materiálů, což umožňuje designové a vizuální sladění s objektem a exteriérem. Na stavbu proto lze použít například dřevěné, lepené hranoly s nutností ochranného nátěru jednou za šest až osm let, častěji se ovšem setkáme s plastovými konstrukcemi zpevněnými ocelovými profily. Nejčastěji se zimní zahrady dělají s použitím hliníkových profilů, které jsou levné, lehké, tvarově stálé a vykazují poměrně dlouhou životnost. Základová deska by měla být vždy betonová s výztuží a dostatečně izolovaná jak tepelně, tak hydroizolací.

Stejně jako u domů a obytných prostor, i zimní zahrada si žádá dostatečnou tepelnou izolaci –  a to nejen od základu. V případě prosklených ploch to znamená posun od dvouskel ke trojsklům. Pokud má navíc zimní zahrada zasklenou i střechu, je nutné ji promyslet tak, aby snesla i větší zatížení, zejména zatížení sněhem. K určení vhodného zatížení je samozřejmě třeba konkrétní objekt lokalizovat na sněhové mapě České republiky.

Důraz na větrání a teplotu

Aby se zimní zahrada nestala líhništěm plísní, mělo by být možné 25 až 35 % zasklené plochy otevřít – ať už plně či alespoň formou vyklápění nebo posouvání. Vhodné jsou i mikroventilační klapky. Nutné je zejména zajištění příčného odvětrání prostoru, tj. na protilehlých stranách a na čelní straně. Pokud lze otevírat i část střešní plochy, je to vítaný bonus.

Nevytápěné zahrady mohou v zimě vymrznout i na 8 °C či méně | Zdroj: Shutterstock

Druhým důležitým faktorem je teplota – v létě a při vhodné orientaci je její udržení daleko snazší než v zimě. Nevytápěné zahrady mohou v zimě vymrznout i na 8 °C či méně (samozřejmě dle venkovního počasí a přiléhající konstrukce domu). Pro teplomilné rostliny tak bude třeba zimní zahradu přitápět. A při nedostatečném větrání se v zimní zahradě rovněž mohou v chladném počasí objevit i již zmíněné plísně.

Jak na stavební povolení?

Ne všechny zimní zahrady vyžadují stavební povolení – a ne všechny zahrady můžeme bez povolení postavit. Nejjednodušší je zimní zahradu zahrnout už do projektu při stavbě či rekonstrukci domu, pokud se ovšem jedná o dodatečné zvelebení domu, je vhodné se vždy informovat na příslušném stavebním úřadu.

Rozhodujícím faktorem bývá velikost zastavené plochy, ta určuje, zda bude třeba získat stavební povolení či postačí jen ohláška. Pro konzultaci s příslušným úřadem je proto třeba vždy přinést rozměrově a ideálně i staticky jasnou představu, jak bude zimní zahrada provedena a řešena.

Redakce