rekonstrukce

Šéfarchitekt Winy Maas popsal svůj ambiciózní projekt proměny veřejného městského prostoru výstižně: „Jen si to představte: na jaře se tu mohou lidé koupat v torzech nákupního centra zarůstajícího džunglí. To je přeci fantastické, ne?“

Budova Nové scény Národního divadla (ND) se stala kulturní památkou. Zástupci vedení Národního divadla to oznámili při představení plánu na rekonstrukci této stavby. Spolu s ní plánuje Národní divadlo rekonstruovat i provozní budovu B, dříve známou jako restaurační budovu či Themos, kterou nedávno divadlo získalo po dvou desetiletích zpět do své správy.

Dříve průmyslová oblast Karlína v posledních letech vzkvétá a otevírá se novému životu nejen ve společenských a kulturních oblastech, ale stále častěji je vyhledávána také k rezidenčnímu bydlení, neboť nabízí velmi zajímavé lokality i typy bytů. I proto byly v této krásné a perspektivní pražské čtvrti založeny Mezinárodní jesle Malvína Karlín a akreditovaná mezinárodní mateřská školka Malvína Futurama se zaměřením na uměleckou tvorbu.

Prosluněný byt v Praze na Letné měl i ve své původní podobě všechny předpoklady pro to, aby svým majitelům poskytl komfortní a velmi příjemné bydlení. Prostorná dispozice s vysokými stropy, velkými okny a velkoryse prosklenými jedno či dvoukřídlými dveřmi byla sama o sobě perfektně promyšlená, není proto divu, že si majitelé přáli při renovaci zachovat v co největší míře původní atmosféru a vzhled.

Jeden z výrobních závodů obuvnického impéria Baťa se nachází v kanadském městě Batawa, vzdáleného 175 km východně od Toronta. Město na řece Trent v provincii Ontario bylo založeno v roce 1939 pod patronací Tomáše Bati, syna Tomáše Bati, slavného zakladatele obuvnického koncernu ve Zlíně. Tomáš Baťa jr. se do Kanady vystěhoval z rodného Československa a Batawa byla vlastně jakousi náhradou baťovského Zlína.

Funkcionalistickou vilu v Rožnově pod Radhoštěm navrhli v letech 1933–1934 významní představitelé české architektury, bratři-dvojčata Lubomír a Čestmír Šlapetovi jako rekreační objekt pro moravskoostravského advokáta Josefa Vondráčka a jeho rodinu. Vila patřila k prvním individuálním luxusním rezidenčním projektům této architektonické dvojice. Původní krásu a současný komfort bydlení vtiskli stavbě citlivou rekonstrukcí Luděk Rýzner a František Čekal z architektonického ateliéru OK Plan.

Vytvořit sídlo pro mezinárodně úspěšnou sklářskou a designérskou firmu, ve městě známém pro svou sklářskou tradici, je výzvou. Architekti Jiří Opočenský a Štěpán Valouch z ateliéru ov architekti dokázali přinést architektonické řešení, které se opírá o historii a ukazuje sebevědomou budoucnost.

Zámecký areál Hradec nad Moravicí v jižním Slezsku patří svou rozlohou k největším v České republice. Kromě Červeného zámku, o němž bude dnes řeč, zahrnuje rovněž Bílý zámek, Bílou věž a park. V roce 2001 byl tento zámecký komplex prohlášen Národní kulturní památkou.

Každá rekonstrukce může změnit stavbu v kladném i negativním smyslu. V závislosti na stavu nemovitosti může jít o přestavbu nebo pouze o „kosmetické“ úpravy vedoucí ke zvýšení její kvality. V druhém případě získá majitel jako bonus duchovní i materiální „nadstavbu“ danou dosavadní existencí objektu. Podobně jako historický dům Unger v širším centru Znojma, jenž si renovací podržel mnoho ze své letité krásy. Naštěstí.

Při vyslovení jména obce Hrusice si asi každý vybaví zasněžené idylické obrázky vesničky s kostelíkem či kocoura Mikeše a jeho kamarády z příběhů Josefa Lady. Dnešní Hrusice jsou sice již jiné, modernější, zůstávají však stále příjemným místem k životu. Pro majitele domu, který jsme tentokrát navštívili, byla právě tato skutečnost jedním z důležitých důvodů, proč se rozhodli žít právě zde.

Dům se stanovou střechou a čtvercovým půdorysem o rozměrech okolo 10 × 10 m na zvýšeném soklu. V 50. až 70. letech 20. století zaplavily české i slovenské vesnice a města. Tyto čtvercové domy se stavěly jeden vedle druhého a většinou tak stojí dodnes. Pokud jste i vy jeden z takových domů zdědili nebo v něm již déle bydlíte, společnost VELUX má pro vás návod, jak z něj udělat zdravý a moderní domov.

Opravy balkonů nejsou jednoduchou záležitostí. Zkušeností s realizacemi oprav přibylo, ale ne vždy je umíme správně zúročit. Oprava nesmí probíhat živelně, musí jí předcházet odpovědné posouzení a komplexní návrh zkušeného odborníka, který bude respektovat požadavky uživatele a zároveň splňovat všechny tepelnětechnické požadavky na konstrukci.

V současné době se škvára vozí na skládky, kde se používá k prokládání jednotlivých vrstev zhutněného směsného odpadu a pro pokrytí tělesa skládky při rekultivaci. Dříve se škvára používala do obsypů, zásypů, násypů a do škvárobetonů. Ze škvárobetonu se zhotovovaly například zdicí prvky, stropní prefabrikáty apod. Škvára se dnes objevuje na staveništi zpravidla jen při rekonstrukcích.

Zajímavým, přestože neoceněným účastníkem loňského ročníku Stavby roku byla rekonstrukce a dostavba větrného mlýna ve Zbyslavicích v Moravskoslezském kraji. Citlivé stavební zásahy ponechaly krajině dominantu v podobě válcovitého těla někdejšího větrného mlýna, tu ale doplnily o příjemně excentrické objektů pro bydlení.

Pravidelnému servisu či rekonstrukci se nevyhne žádná řádně spravovaná budova. Jak ale při servisních zásazích omezit možné finanční ztráty? V oblasti sanity nabízí Schell zdánlivě drobné, ale navýsost efektivní řešení.