Řemeslníci by při úpravách keltského hradiště Závist v katastru Dolních Břežan u Prahy měli použít kámen a nikoliv beton, jak se původně plánovalo. Tento způsob bude podle odborníků lépe respektovat prostředí památky, informovala Zuzana Žídková z krajského úřadu.
Do příček jako nenosných konstrukcí mohou být probourávány otvory, částečně je lze odstranit nebo mohou být, pokud jsou z prefabrikátů, zcela demontovány. Mnohem komplikovanější je situace u nosných stěn tvořených železobetonovými panely. Ty totiž spoluvytvářejí základní nosný systém vícepodlažních panelových budov. A pro ně platí zcela jiná pravidla.
Příspěvková organizace hlavního města Pražská developerská společnost (PDS) připraví projekt dostavby nedokončené budovy Nová Palmovka, kde by v budoucnu mohla sídlit evropská kosmická agentura EUSPA. Magistrát také na městských pozemcích kolem Palmovky plánuje postavit novou čtvrt s nájemními byty, obchody a parkem.
Čtyři z pěti Čechů, kteří od začátku koronavirové epidemie loni na jaře rekonstruovali dům či byt, se zaměřili na úpravu jeho vnitřku. Cíl vytvořit pracovnu potřebnou pro práci z domova měla ale jen dvě procenta úprav. Vyplývá z průzkumu agentury STEM/MARK.
Devítiletá rekonstrukce dálnice D1 skončila 1. října, Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zprovozňuje poslední opravovaný úsek. Rekonstrukce vyšla na 21,8 miliardy Kč bez DPH, což je proti původním předpokladům asi o dvě miliardy méně. Dokončení oprav se ovšem zdrželo o tři roky, termín byl dvakrát odsouván.
Ostrava začala hledat investičního partnera, který by se s městem podílel na rekonstrukci mrakodrapu v Ostrčilově ulici. Návrh na přestavbu domu o 22 podlažích připravilo české studio známé architektky Evy Jiřičné.
Šéfarchitekt Winy Maas popsal svůj ambiciózní projekt proměny veřejného městského prostoru výstižně: „Jen si to představte: na jaře se tu mohou lidé koupat v torzech nákupního centra zarůstajícího džunglí. To je přeci fantastické, ne?“
Budova Nové scény Národního divadla (ND) se stala kulturní památkou. Zástupci vedení Národního divadla to oznámili při představení plánu na rekonstrukci této stavby. Spolu s ní plánuje Národní divadlo rekonstruovat i provozní budovu B, dříve známou jako restaurační budovu či Themos, kterou nedávno divadlo získalo po dvou desetiletích zpět do své správy.
Dříve průmyslová oblast Karlína v posledních letech vzkvétá a otevírá se novému životu nejen ve společenských a kulturních oblastech, ale stále častěji je vyhledávána také k rezidenčnímu bydlení, neboť nabízí velmi zajímavé lokality i typy bytů. I proto byly v této krásné a perspektivní pražské čtvrti založeny Mezinárodní jesle Malvína Karlín a akreditovaná mezinárodní mateřská školka Malvína Futurama se zaměřením na uměleckou tvorbu.
Prosluněný byt v Praze na Letné měl i ve své původní podobě všechny předpoklady pro to, aby svým majitelům poskytl komfortní a velmi příjemné bydlení. Prostorná dispozice s vysokými stropy, velkými okny a velkoryse prosklenými jedno či dvoukřídlými dveřmi byla sama o sobě perfektně promyšlená, není proto divu, že si majitelé přáli při renovaci zachovat v co největší míře původní atmosféru a vzhled.
Jeden z výrobních závodů obuvnického impéria Baťa se nachází v kanadském městě Batawa, vzdáleného 175 km východně od Toronta. Město na řece Trent v provincii Ontario bylo založeno v roce 1939 pod patronací Tomáše Bati, syna Tomáše Bati, slavného zakladatele obuvnického koncernu ve Zlíně. Tomáš Baťa jr. se do Kanady vystěhoval z rodného Československa a Batawa byla vlastně jakousi náhradou baťovského Zlína.
Funkcionalistickou vilu v Rožnově pod Radhoštěm navrhli v letech 1933–1934 významní představitelé české architektury, bratři-dvojčata Lubomír a Čestmír Šlapetovi jako rekreační objekt pro moravskoostravského advokáta Josefa Vondráčka a jeho rodinu. Vila patřila k prvním individuálním luxusním rezidenčním projektům této architektonické dvojice. Původní krásu a současný komfort bydlení vtiskli stavbě citlivou rekonstrukcí Luděk Rýzner a František Čekal z architektonického ateliéru OK Plan.
Vytvořit sídlo pro mezinárodně úspěšnou sklářskou a designérskou firmu, ve městě známém pro svou sklářskou tradici, je výzvou. Architekti Jiří Opočenský a Štěpán Valouch z ateliéru ov architekti dokázali přinést architektonické řešení, které se opírá o historii a ukazuje sebevědomou budoucnost.
Zámecký areál Hradec nad Moravicí v jižním Slezsku patří svou rozlohou k největším v České republice. Kromě Červeného zámku, o němž bude dnes řeč, zahrnuje rovněž Bílý zámek, Bílou věž a park. V roce 2001 byl tento zámecký komplex prohlášen Národní kulturní památkou.
Každá rekonstrukce může změnit stavbu v kladném i negativním smyslu. V závislosti na stavu nemovitosti může jít o přestavbu nebo pouze o „kosmetické“ úpravy vedoucí ke zvýšení její kvality. V druhém případě získá majitel jako bonus duchovní i materiální „nadstavbu“ danou dosavadní existencí objektu. Podobně jako historický dům Unger v širším centru Znojma, jenž si renovací podržel mnoho ze své letité krásy. Naštěstí.
