O kvalitní architektuře v Česku se pořád nejčastěji mluví v kontextu Prahy, Brna a několika nejviditelnějších adres. Jenže řada podstatných proměn vzniká jinde. V menších městech, bez velkých gest a bez ambice stát se okamžitě celostátní senzací. Právě tam bývá nejlépe vidět, co architektura opravdu umí, když nejde jen o novou vizuální dominantu, ale o poctivou práci s existující stavbou, s jejím místem a s tím, jak má fungovat dál.
Brno plánuje zachránit torzo měšťanského domu ze 13. století, které archeologové odkryli při výzkumu pod budoucím Janáčkovým kulturním centrem. Fragment stavby by se mohl stát součástí nového veřejného prostoru ve vnitrobloku vznikajícího komplexu. Záměr zatím není definitivní, konečné rozhodnutí bude záviset na dopracování projektové dokumentace.
Staroměstské náměstí je místo, kde historie není kulisou, ale živou součástí městského rytmu. Dům U Červené lišky, jehož gotické kořeny sahají až do 12. století, je toho dokonalým příkladem. Po staletí se vyvíjel, přizpůsoboval době a reagoval na potřeby města.
Architekti, projektanti i investoři mají k dispozici novou metodickou příručku, která jim pomůže navrhovat energeticky úsporné renovace historicky a architektonicky hodnotných budov. Dokument vznikl ve spolupráci Centra pasivního domu a Ministerstva životního prostředí (MŽP) a zaměřuje se na technická a legislativní opatření, která zlepšují energetickou účinnost bez narušení kulturního dědictví. Novinku představili autoři při zahájení letošních Dnů pasivních domů.
Budova Průmyslového paláce je stará více než 130 let. Byla postavena podle návrhu architekta Bedřicha Münzbergera u příležitosti Jubilejní zemské výstavy. Celou budovu tehdy stihli postavit i přes zdržení z důvodu povodně v roce 1890 za necelých devět měsíců.
Zámek Zákupy je koncipován jako barokní venkovská rezidence v raném barokním pojetí, ale s výraznými úpravami ve stylu druhého rokoka. Atraktivní je dvůr s nejdelším světským barokním křídlem v ČR (150 m), unikátní interiéry (např. dochovaná výzdoba, mobiliář, papírové tapety, malby), osobní výtah z roku 1870, velmi unikátní technická památka. Kontrast historických vrstev, stavební kvalita přestavby a citlivě vedené obnovy potvrzují jeho významné hodnoty jak z hlediska architektonického, tak technologického a kulturně-památkového.
Více než dvě desetiletí byl příběh továrny Elias Palme synonymem promarněného potenciálu. Chátrající areál v centru Kamenického Šenova, přezdívaný místními jednoduše Eliáška, je ovšem na prahu nové etapy. Nově vzniklý Nadační fond Eliáška ho kupuje s cílem vytvořit zde živé kulturně-společenské centrum s mezinárodním přesahem. A co víc, základní vizi pro transformaci této památky vytvořila už v roce 2016 architektka Tereza Šváchová ve své diplomové práci. Po letech bezprizornosti se tedy o slovo konečně hlásí architektura.
Frýdek-Místek dokončuje přípravu na rekonstrukci dvou budov v centru města – bývalé Národní záložny místecké a sousedního více než stoletého Národního domu. Po opravách budou součástí komplexu Nového kulturního centra.
Rekonstrukce Průmyslového paláce na pražském Výstavišti pokračuje čtvrtým rokem, který je pro celý projekt zásadní. Po letech plánování, projekčních prací a náročných zásahů restaurátorů i stavebních odborníků se začíná zřetelně formovat výsledná podoba všech tří křídel budovy. Na hodinové věži právě probíhají přípravy na osazení ciferníků – ty však symbolicky ožijí až v okamžiku dokončení celého objektu, které je naplánováno na červen 2026.
Důležitá pozice Kroměříže na architektonické mapě České republiky je dána už tím, že zde nalezneme památky zapsané na seznam kulturního dědictví UNESCO. Nejde jen o známé zahrady, ale i o arcibiskupský zámek. Právě u něj nedávno vznikla i jedna drobnější stavba, která bude v historickém areálu reprezentovat modernější rozměr.
Správa železnic oficiálně zahájila přestavbu nádraží Praha–Bubny, které se v následujících letech promění v Centrum paměti a dialogu Bubny (CPDB). Projekt má být dokončen do března 2027. Symbolického zahájení se účastnili zástupci státu i kulturních institucí, mimo jiné ministři kultury a dopravy, velvyslankyně Izraele Anna Azariová a ředitelka CPDB Pavlína Šulcová.
Někdejší úřední vila, později vojenský objekt, následně nechtěná nemovitost čekající na demolici. Přesně tak by se dala stručně popsat minulost Villy Fitz v Rokycanech. Dnes se tato stavba zapsala do povědomí jako příklad mimořádně citlivé rekonstrukce, která nejen zachránila historický objekt, ale také jej funkčně i výrazově posunula do současnosti. Zásluhu na tom má ateliér Luni architekti, který spolu s investorem vtiskl vile i jejímu okolí nový život.
Jedna z nejzdařilejších realizací v oblasti propojování historické a moderní architektury vzniká v Liberci. Projekt Tiskárna Kristiánov nabízí netradiční bydlení a nebytové prostory v komplexně zrekonstruovaném areálu se zajímavou historií.
Projekt podzemního parkoviště pod funkcionalistickou budovou hlavního nádraží v Pardubicích zůstává nejistý. Ačkoliv má Správa železnic stavební povolení a modernizace budovy již téměř rok probíhá, další osud parkoviště komplikuje přítomnost vzrostlého jasanu na místě plánovaného vjezdu. Generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda připustil, že situace je stále předmětem intenzivního jednání a hledání kompromisu.
Ikonická budova Horského hotelu Klínovec se po dlouhých letech chátrání dočká obnovy. Společnost Prague Season, která na konci roku 2024 podepsala s městem Boží Dar smlouvu o pronájmu, se zavázala k rozsáhlé rekonstrukci a provozování objektu po dobu 25 let.
