rekonstrukce historické budovy

Statek v mírně kopcovité krajině Vysočiny vznikal postupně od první poloviny 19. století až do jeho konce. Dnes chalupa obrácená k příjezdové cestě kamennou zdí s dřevěnými vraty ukrývá obytný objekt situovaný na okraji pozemku s výhledem do přilehlého lesa. Rodina současných majitelů nemovitost koupila v roce 1993 a postupně začala vlastními silami upravovat exteriér domu. V roce 2020 následovala rekonstrukce interiéru prvního patra, na kterou navázala přestavba podkroví od ateliéru Plus One Architects.

Pražský magistrát připravuje dvě nové investice, které mají reagovat na dlouhodobý nedostatek míst na gymnáziích. Radní schválili vypsání zakázek na zpracování projektové dokumentace pro nástavbu Gymnázia Opatov a pro přeměnu bývalého skladiště v ulici U Pergamenky na novou školní budovu. Podle vedení města jde o jeden z kroků, jak zvýšit kapacitu středního vzdělávání v metropoli.

Mezi nominacemi na Stavbu roku Libereckého kraje 2025 se objevila i rekonstrukce objektu, jenž připomíná průmyslové kořeny Jablonce nad Nisou lépe než mnohé nové expozice a pamětní desky. Jiná huť, původně historická sklářská provozovna v Lovecké ulici nedaleko centra okresního města, prošla citlivou obnovou a dnes slouží veřejnosti v nové roli coby komunitní centrum pro obyvatele z celého okolí.

Budova bývalé meziměstské telefonní ústředny ve Fibichově ulici na Praze 3 projde v příštích letech rozsáhlou konverzí. Developerská společnost PSN plánuje zahájit rekonstrukci v létě 2026, dokončení projektu je očekáváno na podzim 2028. Historický objekt z roku 1926 se promění v prémiové nájemní bydlení doplněné o služby a veřejně přístupný parter.

O kvalitní architektuře v Česku se pořád nejčastěji mluví v kontextu Prahy, Brna a několika nejviditelnějších adres. Jenže řada podstatných proměn vzniká jinde. V menších městech, bez velkých gest a bez ambice stát se okamžitě celostátní senzací. Právě tam bývá nejlépe vidět, co architektura opravdu umí, když nejde jen o novou vizuální dominantu, ale o poctivou práci s existující stavbou, s jejím místem a s tím, jak má fungovat dál.

Brno plánuje zachránit torzo měšťanského domu ze 13. století, které archeologové odkryli při výzkumu pod budoucím Janáčkovým kulturním centrem. Fragment stavby by se mohl stát součástí nového veřejného prostoru ve vnitrobloku vznikajícího komplexu. Záměr zatím není definitivní, konečné rozhodnutí bude záviset na dopracování projektové dokumentace.

Architekti, projektanti i investoři mají k dispozici novou metodickou příručku, která jim pomůže navrhovat energeticky úsporné renovace historicky a architektonicky hodnotných budov. Dokument vznikl ve spolupráci Centra pasivního domu a Ministerstva životního prostředí (MŽP) a zaměřuje se na technická a legislativní opatření, která zlepšují energetickou účinnost bez narušení kulturního dědictví. Novinku představili autoři při zahájení letošních Dnů pasivních domů.

Budova Průmyslového paláce je stará více než 130 let. Byla postavena podle návrhu architekta Bedřicha Münzbergera u příležitosti Jubilejní zemské výstavy. Celou budovu tehdy stihli postavit i přes zdržení z důvodu povodně v roce 1890 za necelých devět měsíců.

Zámek Zákupy je koncipován jako barokní venkovská rezidence v raném barokním pojetí, ale s výraznými úpravami ve stylu druhého rokoka. Atraktivní je dvůr s nejdelším světským barokním křídlem v ČR (150 m), unikátní interiéry (např. dochovaná výzdoba, mobiliář, papírové tapety, malby), osobní výtah z roku 1870, velmi unikátní technická památka. Kontrast historických vrstev, stavební kvalita přestavby a citlivě vedené obnovy potvrzují jeho významné hodnoty jak z hlediska architektonického, tak technologického a kulturně-památkového.

Více než dvě desetiletí byl příběh továrny Elias Palme synonymem promarněného potenciálu. Chátrající areál v centru Kamenického Šenova, přezdívaný místními jednoduše Eliáška, je ovšem na prahu nové etapy. Nově vzniklý Nadační fond Eliáška ho kupuje s cílem vytvořit zde živé kulturně-společenské centrum s mezinárodním přesahem. A co víc, základní vizi pro transformaci této památky vytvořila už v roce 2016 architektka Tereza Šváchová ve své diplomové práci. Po letech bezprizornosti se tedy o slovo konečně hlásí architektura.

Frýdek-Místek dokončuje přípravu na rekonstrukci dvou budov v centru města – bývalé Národní záložny místecké a sousedního více než stoletého Národního domu. Po opravách budou součástí komplexu Nového kulturního centra.

Důležitá pozice Kroměříže na architektonické mapě České republiky je dána už tím, že zde nalezneme památky zapsané na seznam kulturního dědictví UNESCO. Nejde jen o známé zahrady, ale i o arcibiskupský zámek. Právě u něj nedávno vznikla i jedna drobnější stavba, která bude v historickém areálu reprezentovat modernější rozměr.

Správa železnic oficiálně zahájila přestavbu nádraží Praha–Bubny, které se v následujících letech promění v Centrum paměti a dialogu Bubny (CPDB). Projekt má být dokončen do března 2027. Symbolického zahájení se účastnili zástupci státu i kulturních institucí, mimo jiné ministři kultury a dopravy, velvyslankyně Izraele Anna Azariová a ředitelka CPDB Pavlína Šulcová.