Dětský hospic ovládl jubilejní ročník České ceny za architekturu 2025

Vítězem desátého ročníku České ceny za architekturu se stal dětský hospic Dům pro Julii v Brně. Projekt z ateliéru ČTYŘSTĚN architekti (Tomáš Págo, Milan Joja, Karel Kubza) ve spolupráci s krajinářským architektem Markem Holánem přesvědčil nejen mezinárodní porotu, ale získal i Cenu předsedy Senátu Miloše Vystrčila a Cenu veřejnosti.

Vyhlášení výsledků 10. ročníku České ceny za architekturu se uskutečnilo 13. listopadu na galavečeru konaném v pražském Foru Karlín a živě bylo přenášeno na iVysílání ČT. Organizátorem této soutěžní přehlídky je Česká komora architektů.

„Rostoucí prestiž České ceny za architekturu dokazuje, že odborná i laická veřejnost má o kvalitní architekturu stále větší zájem. Do dalších let přeji Ceně, ať se jí i nadále daří zviditelňovat a podporovat architekturu, která kultivuje veřejný prostor, pečuje o krajinu a přináší inspiraci soukromým i veřejným investorům. V neposlední řadě ať nezapomíná na práci kolegyň architektek,“ uvedl Jan Kasl, předseda České komory architektů a Grémia České ceny za architekturu.

Vítězný Dům pro Julii je prvním dětským hospicem v České republice a propojuje odlehčovací péči s promyšlenou architekturou, která podporuje klid, kontakt s přírodou a důstojné prožívání náročných životních situací.

Dům pro Julii je zasazen do svažitého pozemku a tvoří ho tři úrovně: provozní část v přízemí, obytné patro s pokoji dětí, společnými prostory a terasami a ubytování pro rodiče v nejvyšším patře se střešními zahradami. Centrem dispozice je atrium s jezírkem a zelení, které vytváří klidné prostředí pro pacienty i jejich blízké. Architektura pracuje s kombinací betonu a dřeva, což objektu dodává hřejivost a důstojnost.

Podle poroty „Dům pro Julii nabízí prostředí naplněné empatií, klidem a světlem – architekturu, která léčí.“ Důležitou roli v kvalitě návrhu sehrála spolupráce s klientkou, ředitelkou hospice. Její přístup umožnil vytvořit funkční program, který architekti promítli do vyvážené a lidsky orientované architektury.

Mezinárodní porota: široké odborné spektrum i konsenzus

Porotě letošního ročníku předsedal německý architekt a urbanista Roger Riewe. V porotě dále zasedli slovinský architekt Boris Bežan, slovenská architektka Andrea Klimko, izraelská krajinářská architektka Yael Moria Klain a nizozemský architekt Jeroen van Schooten. Tato rozmanitost podle organizátorů umožnila nahlížet na architekturu z různých kulturních a profesních perspektiv. Porotci osobně navštívili všech 25 realizací v užším výběru a diskutovali nejen o jejich architektonických kvalitách, ale i kontextu, v němž vznikly.

„Zjistili jsme, že architektonická kvalita přihlášených staveb je srovnatelná s projekty v celé Evropě. Výběr finalistů byl nesmírně obtížný, protože úroveň byla velmi vysoká. Rozhodnutí poroty však bylo jednomyslné a dosažené konsenzem,“ uvedli členové poroty.

Síla regionálních projektů: od parku po průmyslový objekt

Vedle hlavního vítěze zaujala porotu také Rekonstrukce a přístavba výrobní budovy ERA v Pardubicích (Bíza architekti). Projekt sjednocuje původní halu a nové kancelářské křídlo v jeden celek, jehož strohý, ale promyšlený výraz odráží technické zaměření společnosti.

Významné oživení veřejného prostoru přinesla revitalizace parku na Moravském náměstí v Brně (CONSEQUENCE FORMA architects), který kombinuje inkluzivní prostředí, vodní prvky i nové kavárenské zázemí.

Osobní rozměr vtiskli svému projektu Pavla a Martin Vymetálkovi (bydloarchitekti), kteří navrhli rodinný dům v Polance nad Odrou sami pro sebe. Dům kombinuje jednoduché formy, bioklimatickou fasádu a maximální propojení se zahradou.

Vila Sidonius (Stempel Tesař architekti) vznikla na extrémně svažitém pozemku a využívá mostní konstrukci na dvou pilířích. Dům, který působí jako technický objekt, nabízí panoramatické výhledy a precizní konstrukční řešení.

Naopak Komunitní centrum Sklad_13 v Řevnicích (Šárka Sodomková) přetváří starý železniční sklad v kulturní prostor, přičemž kombinace starých dřevěných prvků a lodních kontejnerů respektuje minulost a zároveň přináší nové využití. Tento projekt získal i první udělenou Cenu Aleny Šrámkové, která upozorňuje na přínos žen v architektuře.

Krajina jako infrastruktura a komunita

Čestné uznání poroty a Cenu Ministerstva kultury obdržel projekt ve Vohančicích (Zahradní a krajinářská tvorba). Přes 30 ha původních polí zde bylo revitalizováno s cílem zvýšit retenční schopnost krajiny, posílit biodiverzitu a obnovit vztah komunity k vlastnímu území.

„Ve Vohančicích architektky přepracovaly samotnou krajinu jako infrastrukturu, která zadržuje vodu, posiluje půdu a podporuje život,“ hodnotila porota.

Dům pro Julii získal ocenění za důstojné prostředí paliativní péče

Dům pro Julii se stal rovněž nositelem Ceny předsedy Senátu Miloše Vystrčila, který ocenil zejména důstojné prostředí a význam architektury v kontextu paliativní péče. Veřejnost pak o vítězi rozhodovala prostřednictvím hlasování, do kterého se zapojilo přes web České ceny za architekturu.

Přehled ocenění rozšířily také další ceny:

• Ministerstvo pro místní rozvoj: Předprostor lesního hřbitova v Srbsku (MED ARKITEKT)
• Ministerstvo průmyslu a obchodu: Rezidence U Pergamenky – konverze areálu Ferona (A69 – architekti)
• Agentura ochrany přírody a krajiny: Kaple Panny Marie Na Pískách u Čečelic (Chrama)
• Central Group: Victoria Palace (Jakub Cigler Architekti)
• VEKRA: Rekonstrukce vodárenského areálu na Žlutém kopci v Brně (David Prudík architekti)
• VELUX: Lesní školka Parukářka v Praze (Terra Florida a ateliér Jasné)

Ocenění za výjimečný počin v oblasti architektury získali režisér Jan Zajíček a Vladimir 518 za film Architektura ČSSR 58–89. Film přináší systematickou reflexi architektury období, které bývá veřejností často interpretováno zjednodušeně a bez hlubší analýzy.