Dětský hospic ovládl jubilejní ročník České ceny za architekturu 2025

Vítězem desátého ročníku České ceny za architekturu se stal dětský hospic Dům pro Julii v Brně. Projekt z ateliéru ČTYŘSTĚN architekti (Tomáš Págo, Milan Joja, Karel Kubza) ve spolupráci s krajinářským architektem Markem Holánem přesvědčil nejen mezinárodní porotu, ale získal i Cenu předsedy Senátu Miloše Vystrčila a Cenu veřejnosti.

Vyhlášení výsledků 10. ročníku České ceny za architekturu se uskutečnilo 13. listopadu na galavečeru konaném v pražském Foru Karlín a živě bylo přenášeno na iVysílání ČT. Organizátorem této soutěžní přehlídky je Česká komora architektů.

„Rostoucí prestiž České ceny za architekturu dokazuje, že odborná i laická veřejnost má o kvalitní architekturu stále větší zájem. Do dalších let přeji Ceně, ať se jí i nadále daří zviditelňovat a podporovat architekturu, která kultivuje veřejný prostor, pečuje o krajinu a přináší inspiraci soukromým i veřejným investorům. V neposlední řadě ať nezapomíná na práci kolegyň architektek,“ uvedl Jan Kasl, předseda České komory architektů a Grémia České ceny za architekturu.

Vítězný Dům pro Julii je prvním dětským hospicem v České republice a propojuje odlehčovací péči s promyšlenou architekturou, která podporuje klid, kontakt s přírodou a důstojné prožívání náročných životních situací.

Dům pro Julii je zasazen do svažitého pozemku a tvoří ho tři úrovně: provozní část v přízemí, obytné patro s pokoji dětí, společnými prostory a terasami a ubytování pro rodiče v nejvyšším patře se střešními zahradami. Centrem dispozice je atrium s jezírkem a zelení, které vytváří klidné prostředí pro pacienty i jejich blízké. Architektura pracuje s kombinací betonu a dřeva, což objektu dodává hřejivost a důstojnost.

Podle poroty „Dům pro Julii nabízí prostředí naplněné empatií, klidem a světlem – architekturu, která léčí.“ Důležitou roli v kvalitě návrhu sehrála spolupráce s klientkou, ředitelkou hospice. Její přístup umožnil vytvořit funkční program, který architekti promítli do vyvážené a lidsky orientované architektury.

Mezinárodní porota: široké odborné spektrum i konsenzus

Porotě letošního ročníku předsedal německý architekt a urbanista Roger Riewe. V porotě dále zasedli slovinský architekt Boris Bežan, slovenská architektka Andrea Klimko, izraelská krajinářská architektka Yael Moria Klain a nizozemský architekt Jeroen van Schooten. Tato rozmanitost podle organizátorů umožnila nahlížet na architekturu z různých kulturních a profesních perspektiv. Porotci osobně navštívili všech 25 realizací v užším výběru a diskutovali nejen o jejich architektonických kvalitách, ale i kontextu, v němž vznikly.

„Zjistili jsme, že architektonická kvalita přihlášených staveb je srovnatelná s projekty v celé Evropě. Výběr finalistů byl nesmírně obtížný, protože úroveň byla velmi vysoká. Rozhodnutí poroty však bylo jednomyslné a dosažené konsenzem,“ uvedli členové poroty.

Síla regionálních projektů: od parku po průmyslový objekt

Vedle hlavního vítěze zaujala porotu také Rekonstrukce a přístavba výrobní budovy ERA v Pardubicích (Bíza architekti). Projekt sjednocuje původní halu a nové kancelářské křídlo v jeden celek, jehož strohý, ale promyšlený výraz odráží technické zaměření společnosti.

Významné oživení veřejného prostoru přinesla revitalizace parku na Moravském náměstí v Brně (CONSEQUENCE FORMA architects), který kombinuje inkluzivní prostředí, vodní prvky i nové kavárenské zázemí.

Osobní rozměr vtiskli svému projektu Pavla a Martin Vymetálkovi (bydloarchitekti), kteří navrhli rodinný dům v Polance nad Odrou sami pro sebe. Dům kombinuje jednoduché formy, bioklimatickou fasádu a maximální propojení se zahradou.

Vila Sidonius (Stempel Tesař architekti) vznikla na extrémně svažitém pozemku a využívá mostní konstrukci na dvou pilířích. Dům, který působí jako technický objekt, nabízí panoramatické výhledy a precizní konstrukční řešení.

Naopak Komunitní centrum Sklad_13 v Řevnicích (Šárka Sodomková) přetváří starý železniční sklad v kulturní prostor, přičemž kombinace starých dřevěných prvků a lodních kontejnerů respektuje minulost a zároveň přináší nové využití. Tento projekt získal i první udělenou Cenu Aleny Šrámkové, která upozorňuje na přínos žen v architektuře.

Krajina jako infrastruktura a komunita

Čestné uznání poroty a Cenu Ministerstva kultury obdržel projekt ve Vohančicích (Zahradní a krajinářská tvorba). Přes 30 ha původních polí zde bylo revitalizováno s cílem zvýšit retenční schopnost krajiny, posílit biodiverzitu a obnovit vztah komunity k vlastnímu území.

„Ve Vohančicích architektky přepracovaly samotnou krajinu jako infrastrukturu, která zadržuje vodu, posiluje půdu a podporuje život,“ hodnotila porota.

Veřejnost, Senát i agentura ochrany krajiny ocenili stejný projekt

Dům pro Julii se stal rovněž nositelem Ceny předsedy Senátu Miloše Vystrčila, který ocenil zejména důstojné prostředí a význam architektury v kontextu paliativní péče. Veřejnost pak o vítězi rozhodovala prostřednictvím hlasování, do kterého se zapojilo přes web České ceny za architekturu.

Přehled ocenění rozšířily také další ceny:

• Ministerstvo pro místní rozvoj: Předprostor lesního hřbitova v Srbsku (MED ARKITEKT)
• Ministerstvo průmyslu a obchodu: Rezidence U Pergamenky – konverze areálu Ferona (A69 – architekti)
• Agentura ochrany přírody a krajiny: Kaple Panny Marie Na Pískách u Čečelic (Chrama)
• Central Group: Victoria Palace (Jakub Cigler Architekti)
• VEKRA: Rekonstrukce vodárenského areálu na Žlutém kopci v Brně (David Prudík architekti)
• VELUX: Lesní školka Parukářka v Praze (Terra Florida a ateliér Jasné)

Ocenění za výjimečný počin v oblasti architektury získali režisér Jan Zajíček a Vladimir 518 za film Architektura ČSSR 58–89. Film přináší systematickou reflexi architektury období, které bývá veřejností často interpretováno zjednodušeně a bez hlubší analýzy.