Tiskárna Kristiánov v Liberci: Tři století architektury pod jednou střechou

Jedna z nejzdařilejších realizací v oblasti propojování historické a moderní architektury vzniká v Liberci. Projekt Tiskárna Kristiánov nabízí netradiční bydlení a nebytové prostory v komplexně zrekonstruovaném areálu se zajímavou historií.

Za projektem stojí pražský developer Jan Konhefr, který se zaměřuje především na rezidenční projekty v Praze a Liberci. V místě bývalé tiskárny má vzniknout moderní čtvrť s devíti domy a téměř 190 byty. Jedná se o směs stylů — od pozdního baroka přes neorenesanci a industriál až po zcela současnou architekturu. Historické prvky jsou v areálu citlivě zachovány a využity.

Architektonický návrh připravila kancelář OV-A (Jiří Opočenský a Štěpán Valouch), držitelé České ceny za architekturu 2020 za rekonstrukci a dostavbu sídla sklářské firmy Lasvit v Novém Boru. Právě s firmou Lasvit bude projekt Kristiánov dále spolupracovat.

Citlivý přístup k historickému dědictví

Záměr byl konzultován s památkáři, kteří ho v konečné podobě hodnotili velmi pozitivně — přestože ne všechny původní stavby bylo možné zachovat, což je fakt, který developer příliš nezdůrazňuje. „Je to projekt, který je na jednu stranu moderní, současný a trendový, na druhou stranu zachovává celou řadu historických prvků a komponuje je do nového areálu,“ uvedl pro MF Dnes ředitel libereckého pracoviště Národního památkového ústavu Miloš Krčmář.

„Bourat se má uvnitř areálu, kde se nacházejí historické průmyslové výrobní objekty — například nejstarší část z konce 18. století. Ta je ale ve špatném technickém stavu. Propadají se klenby a záchrana není v naší moci, neboť nejde o kulturní památku,“ doplnila památkářka Alena Řičánková.

Projekt nicméně působí impozantně. Dominantou celého komplexu bude desítky metrů vysoký nefunkční komín, viditelný i z větší vzdálenosti. Na jeho budoucím designu se má podílet právě firma Lasvit.

Komfortní poloha, živý parter

Komplex se nachází v centru města a nabízí velmi dobrou dopravní dostupnost. Kromě bytů zde budou umístěny i galerie, kavárna, cukrárna, fitness centrum a další provozy občanské vybavenosti. V zadní části areálu vznikne celkem 218 parkovacích stání. Vnitroblok bude sloužit jako dětský koutek a společný venkovní prostor s kašnou určený pro setkávání obyvatel.

Jak je u moderních projektů zvykem, i zde se investor zaměřil na nízkou energetickou náročnost. Všechny byty budou vybaveny rekuperací vzduchu a podlahovým topením. Díky poloze Liberce na úpatí Jizerských hor budou mít obyvatelé přístup na terasy se zahrádkami na rovných střechách. Ostatní střechy budou osazeny fotovoltaickými panely napojenými na bateriové uložiště.

Součástí řešení bude také kogenerační jednotka pro výrobu elektrické energie a tepla pro vytápění a ohřev vody. V areálu vznikne i lokální distribuční soustava. Dešťová voda bude sváděna do jímky a dále využívána pro závlahu zeleně a splachování toalet.

Historie stará dvě a půl století

Nejstarší budovou areálu je tzv. Bergerův dům z roku 1791, kde vznikla první liberecká manufaktura. Stavba je nejatraktivnější částí dnešního komplexu. Navzdory svému stáří se jedná o pozdně barokní objekt připomínající spíše malý městský palác. V jeho okolí později vznikly další vilové domy, které byly nakonec začleněny do velkého tiskárenského areálu. Ten se v meziválečném období stal největším německým tiskařským závodem v Čechách.

Od 90. let 20. století byl objekt opuštěný, chátral a ocitl se na pokraji zániku. Nyní však dostává druhou šanci — a podle již realizovaných částí máme důvod věřit, že ji naplno využije.