Co týden dal: Ovčín, který zaujal víc než leckteří architektoničtí favorité. A Praha 8 v pohybu

Nejčtenějším článkem týdne se stal ovčín. Ano, stavba pro ovce. A nejen podle čísel návštěvnosti: výrazně se o ní diskutovalo také na Instagramu. Je to docela výmluvná připomínka, že zájem o architekturu se nemusí točit jen kolem ikonických domů, luxusních interiérů a velkých developerských projektů.

I ovčín může být skvělým architektonickým skvostem

Ovčín ve Třtí od ateliéru Sodomka Sodomková Architekti vychází z jednoduchého tvaru venkovské stodoly. Dřevěná konstrukce, betonový sokl, promyšlené osvětlení a větrání i upravená střecha tu nejsou samoúčelným designem. Všechno má svůj důvod a slouží provozu. Prostě ovčín. Michaela Irová ve svém článku popisuje, že krása nemusí být k funkci přidána navíc. Může z ní přímo vyrůstat. Fakt. Koukám jak blázen.

Možná právě proto ovčín tolik zaujal. Nesnaží se být něčím jiným, než čím je. A přesto dokazuje, že i ta nejobyčejnější stavba může nabídnout neobyčejně dobrý výsledek.

Nejlepší stavby podle inženýrů: když se počítá i to, co není na první pohled vidět

Vedle ovčína stojí za pozornost také ohlédnutí za Cenami inženýrské komory za rok 2025. Výběr oceněných projektů je zajímavý právě svou rozmanitostí. Najdeme v něm protipovodňová opatření na Svratce v Brně, zavěšený most v Pardubicích, dopravní stavbu ve Vsetíně i proměnu historického mlýna na bydlení v Boršově nad Vltavou (psali jsme zde). Cenu veřejnosti získala přeměna bývalého pivovaru v Kralupech nad Vltavou.
Ocenění připomínají, že architektura a stavebnictví mají také méně viditelnou, ale zásadní stránku: bezpečnost, technickou náročnost, odolnost a schopnost řešit skutečné potřeby lidí. V článku přinášíme zajímavý přehled, který stojí za přečtení i jako mapa toho, kam se české stavebnictví posouvá. To si určitě dejte. V článku máme i moc pěkné fotky.

Praha 8 na pochodu aneb pane jo, na Osmičce se staví spousta zajímavých budov

Praha 8 je oblast, kde se toho teď děje hodně. Proměna Libně a Karlína přitahuje pozornost nejen díky novým bytům, ale také proto, že se tu střetávají různé vrstvy města: industriální dědictví, historická zástavba, nové kanceláře, bydlení i nároky na kvalitní veřejný prostor.

Na Palmovce vyhrál soutěžní dialog návrh ateliérů Aulík Fišer Zalabák architekti a Lasovsky Johansson Architects. Nový městský blok u Elsnicova náměstí má propojit bydlení, administrativu a veřejná prostranství. Dan Zeman se věnuje návrhu, který nechce do místa jednoduše vložit další soubor budov, ale navázat na jeho dosavadní charakter.

O několik ulic dál, v Kollárově ulici v Karlíně, se zase připomíná průmyslová minulost jiným způsobem. Nový polyfunkční dům Konstanta od studia Karlínblok pracuje s rezavým odstínem cortenové fasády a zachovává bývalý tovární komín z červených cihel.

Oba projekty jsou rozdílné měřítkem i přístupem. Spojuje je ale důležitá otázka: jak stavět nové město, aniž by se smazalo to staré? V Praze 8 to není abstraktní debata pro architektonické poroty. Je to téma, které se dotýká ulic, každodenního života i toho, jak budou zdejší čtvrti vypadat za deset nebo dvacet let. Co myslíte? Jsou tyto projekty dobrým příkladem proměny?