Co chybí Praze, aby se stala městem s nejlepší kvalitou života? Praha jako většina světových metropolí podřídila svůj rozvoj hlavně hospodářskému růstu a nekontrolovaný byznys negativně změnil charakter Prahy. Centrum města se proměnilo v turistický skanzen, velké plochy města slouží pouze automobilům a bydlení se stává nedostupným pro většinu lidí. Epidemie nám ukazuje, že se něco musí rychle změnit.
V posledních letech se zvyšuje zájem odborné i širší veřejnosti o udržitelná řešení v architektuře. Sledujeme snahy o snižování energetické náročnosti budov, hledání opatření proti tepelným ostrovům ve městě a vysoušení krajiny. A zatímco některé stavby si na environmentálně šetrné principy spíše hrají a plní řádky líbivých PR článků, najdou se již i u nás světlé výjimky, které mají ekologické hledisko v podmínkách zadání a výsledné architektonické řešení z něj logicky vychází. Patří mezi ně výrobní hala společnosti LIKO-S ve Slavkově u Brna, která ukazuje, že progresivní, šetrný přístup k výstavbě a provozu budovy je možné aplikovat nejen na rodinné a bytové domy či veřejné stavby.
Funkcionalistickou vilu v Rožnově pod Radhoštěm navrhli v letech 1933–1934 významní představitelé české architektury, bratři-dvojčata Lubomír a Čestmír Šlapetovi jako rekreační objekt pro moravskoostravského advokáta Josefa Vondráčka a jeho rodinu. Vila patřila k prvním individuálním luxusním rezidenčním projektům této architektonické dvojice. Původní krásu a současný komfort bydlení vtiskli stavbě citlivou rekonstrukcí Luděk Rýzner a František Čekal z architektonického ateliéru OK Plan.
Naše města nejsou dostatečně připravena na projevy klimatické změny, jako jsou vlny horka, nedostatek vody, sucho nebo záplavy. Rostoucí rizika spojená se změnou klimatu mohou mít zásadní negativní dopady na kvalitu života obyvatel, přírodní ekosystémy i národní ekonomiku. V zahraničí se adaptační opatření již zavádějí do praxe a vyhodnocují, u nás se více plánuje, než realizuje. Co je třeba udělat pro to, abychom proces adaptace urychlili?
Nově zrekonstruovaný prvorepublikový víkendový dům ztratil již dávno před renovací mnoho ze své někdejší krásy. V letech mezi válkami vznikaly domy, které budí úžas i dnes, jen je někdy třeba jim trochu pomoci. V případě vily s fontánou přiložili ruce a svůj um k dílu architekti z libereckého studia Mjölk a vrátili jí bývalou krásu.
Vzájemný vztah prarodičů a vnoučat je oboustranně důležitý a přínosný. Rodinný dům v Jarovcích na okraji Bratislavy si nechali postavit prarodiče, kteří mají vnoučat hned devět. A protože ta k nim často jezdí, přáli si, aby odpovídal požadavkům na soužití těchto dvou generací.
Již mnohé renovace starších rezidencí dokázaly, že i byt, navržený a postavený ve zcela jiné době se zcela jinými standardy bydlení může s určitými úpravami vyhovovat i dnešním představám investorů. Často však takový objekt potenciální majitele okouzlí nejen dispozicemi a polohou, ale i jakousi nadstavbou.
Revoluci v pracovním procesu dobrovolně nezaměstnaných čili živnostníků a kreativců, přinesly „sdílené“ prostory na samostatnou práci – coworking. O nový pracovní formát je stále větší zájem a adekvátně k němu vznikají netradiční provozy sdružující různorodé kolektivy.
Rodinný dům typu bungalov se nachází v Humpolci v lokalitě zvané Panský vrch jako jeden z dalších domů a vil, postavených zde převážně v druhé polovině 20. století. Oblast je charakterizována dynamickým terénem a její nespornou a významnou předností je velmi příjemné urbanistické řešení.
Přímý přenos z udílení cen České ceny za architekturu za rok 2020 proběhne živě z Divadla Archa v pondělí 23. listopadu.
Architekt Jaromír Kročák se dlouhodobě věnuje rozvoji města Soběslav. Za jeho podporu kvalitní architektury v regionu a mnohaletou profesionální práci architekta mu bylo letos v září uděleno ocenění Architekt obci 2020. Podělil se s námi o své dosavadní zkušenosti.
České stavebnictví letos meziročně klesne o sedm až osm procent, výkon se bude snižovat i příští rok.
Jaké architektonické počiny, zásahy, návrhy či události z poslední doby si zasluhují pozitivní ohodnocení a kterým by bylo lepší se vyhnout?
Politické reprezentace měst a obcí mají potřebu radit se s odborníky při plánování svého územního rozvoje. Také stavebníci oceňují, že se kromě úředníků mohou obrátit na nestranného profesionála.
Prodejny potravin bývají obvykle řešeny jako uniformní stavby v jednotném brandu řetězce, navržené bez kontextu k místu, lidem i funkci, kterou mají plnit. Proto je projekt polyfunkčního domu v Trojanovicích od ateliéru Kamil Mrva Architects tak nadějeplný a hodný pozornosti.
