Hasičská zbrojnice jinak: Jirčany vsadily na transparentní plášť a tvar venkovské stodoly

V Dolních Jirčanech, rychle se rozvíjející části obce Psáry jižně od Prahy, byla v roce 2024 dokončena nová hasičská zbrojnice pro místní jednotku sboru dobrovolných hasičů. Stavba, označovaná jako Hasičárna Jirčany, představuje zajímavý moderní příklad tradičního typu veřejné architektury, kterou najdeme téměř v každé větší české vesnici.

Novostavba spojuje technické požadavky provozu s důrazem na urbanistické začlenění do okolního prostředí a díky péči, která byla návrhu věnována, se dostala až do finále České ceny za architekturu.

Záměr vycházel z nevyhovujícího stavu původního objektu. Stávající budova neodpovídala současným prostorovým ani technickým požadavkům. Problémem byl jak její technický stav, tak omezené možnosti dalšího rozvoje na původním místě. Obec proto přistoupila k výstavbě zcela nové zbrojnice, která poskytne odpovídající zázemí pro jednotku SDH Dolní Jirčany.

Projekt byl současně podpořen z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), jehož cílem je mimo jiné zvyšování připravenosti a vybavenosti jednotek dobrovolných hasičů.

V souladu s tradicemi venkova

Nová budova byla postavena na obecním pozemku v severozápadní rozvojové části Dolních Jirčan, poblíž nového školního areálu. Investorem projektu byla obec Psáry. Autorem návrhu byla kancelář SOA architekti, přičemž výstavba byla zahájena v roce 2023 a dokončena v roce 2024.

Architektonické řešení vychází z jednoduché archetypální formy venkovské stodoly. Stavba má obdélníkový půdorys a sedlovou střechu, což jsou prvky běžně spojované s tradiční hospodářskou architekturou. Její umístění na okraji obce, s bezprostředním přístupem k dopravní infrastruktuře, zajišťuje hasičům výhodnou polohu pro rychlé a efektivní zásahy.

Tvar a výška budovy byly navrženy tak, aby citlivě reagovaly na okolní zástavbu. Plní tedy nejen funkční, ale i estetickou úlohu – vytváří symbolický přechod mezi soukromým charakterem rodinných domů a veřejným rázem školy. Důležitým urbanistickým aspektem je vztah ke stávající Základní škole Amos, která se nachází na protější straně komunikace a byla rovněž navržena ateliérem SOA architekti. Obě stavby pracují s podobným objemovým řešením a sedlovou střechou, čímž vytvářejí vzájemně provázaný celek veřejných budov.

Ve třech zónách

Jedním z hlavních principů návrhu je rozdělení objektu do několika provozních a tepelných zón. Architekti to popisují jako systém exteriér – garáž – vestavba, který umožňuje efektivní provoz budovy s ohledem na rozdílné nároky jednotlivých částí.

Budova je navržena jako ocelová hala doplněná transparentním polykarbonátovým pláštěm. Za touto vnější obálkou je umístěna samostatná dřevěná vestavba obsahující provozní a administrativní zázemí hasičské jednotky. Toto řešení umožňuje oddělit různé provozní části budovy a zároveň vytvořit přehlednou organizaci vnitřních prostor. Střecha se skládá ze sendvičových polyuretanových panelů ve skladbě plech – PUR – plech. Nad prostorem garáže a schodiště jsou ve střeše umístěny prosvětlovací panely.

Polykarbonátová fasáda plní několik funkcí současně. Poskytuje ochranu techniky před povětrnostními vlivy, umožňuje prostup denního světla do interiéru a zároveň vytváří vizuální propojení mezi interiérem a exteriérem. Transparentní obálka také výrazně ovlivňuje vzhled budovy během dne i po setmění. Architekti totiž cíleně pracovali s myšlenkou, že na hasiče má být vidět. Proto jsou součástí stavby i velkoformátová okna, která umožňují nahlédnout do vnitřního prostoru garáže i zázemí. Transparentnost zde není pouze estetickým prvkem, ale také symbolem otevřenosti dobrovolného hasičského sboru vůči místní komunitě.

Specialisté na veřejné stavby

Tvůrcem úspěšného návrhu je pražské architektonické studio SOA architekti, založené v roce 2015 architekty Štefanem Šulekem, Ondřejem Pírhtem a Ondřejem Lacigou. Název SOA znamená „Sons of Architecture“ a odráží jejich důraz na kreativní dialog, respekt ke kontextu a odpovědný přístup k navrhování. Studio se z původního zaměření na interiéry a rodinné domy postupně zaměřovalo na veřejné a vzdělávací stavby. Mezi nejvýznamnější realizace patří Základní škola Amos v Psárech a Dolních Jirčanech, Cherry Tree House v Praze, Rodinný dům Lhotka, školy Maple Bear v Olomouci a Brně či Park historie Aš.

Plocha pozemku, na kterém vznikla Hasičárna Jirčany, činí 1 970 m², zastavěná plocha 425 m² a celková podlažní plocha 594 m². Investiční náklady byly uvedeny ve výši přibližně 26,5 milionu korun.

Závěrečné otazníky

Tady by náš článek asi mohl končit, ale nelze se ubránit otázkám, zda se na projekt nedá dívat i odlišnou optikou – tam, kde někdo vidí dokonalý design, někdo jiný může spatřovat v celku Hasičárny a školy Amos chladné, odlidštěné, možná dokonce antiutopické stavby, které jsou na kraji české vesnice jako pěst na oko, a nic s tím neudělá samotná forma sedlové střechy.

Mohl by poukázat na to, že tradiční vesnická architektura je barevná (byť nijak křiklavě), celobílá střecha zde působí jako UFO a třeba ony venkovské stodoly často využívaly drobných (byť často opravdu velmi drobných) dekorativních prvků, které je ozvláštňovaly. A že jirčanské stavby z ateliéru SOA jsou v přímém rozporu s tím, na co se odvolávají, a místem, kde vyrostly. Ale to už si každý čtenář musí posoudit sám.