Komentář: Datová centra jsou ošklivé boudy. Přesto je Evropa zoufale potřebuje

Evropská komise letos v červnu předložila Cloud and AI Development Act. Do sedmi let chce ztrojnásobit kapacitu evropských datových center zrychlením jejich povolování. Překážkou přitom podle ní nejsou jen technologie, ale přístup k půdě, vodě a elektřině.

Mění se geografie. Datová centra plánovaná na roky 2026 až 2028 leží v průměru 175 kilometrů od velkých měst. U těch postavených v letech 2022 až 2025 to bylo 46. Nelze se divit.

Je to nový typ stavby, který v našem systému nemá kategorii. Nejsou to výrobní haly ani technická infrastruktura. Obce o nich rozhodují bez nástrojů a srovnání. A rozhodují v době, kdy je veřejnost vůči umělé inteligenci otevřeně nepřátelská. Jen v USA bylo letos zamítnuto nebo omezeno 282 projektů. Šéfové slibují, že jejich produkty buď za deset let vezmou všem práci, nebo skoro až s radostí sdílejí odhady procentuální pravděpodobnosti konce světa (aktuálně 10 procent do 10 let). S podobnými sliby se na veřejné projednání jde těžko, i když datové centrum může být skutečně důležitá budova, která by navíc dala Evropě naději být méně závislá na amerických technologiích i vrtoších.

Jedno z těch českých, Prague Gateway DC, roste mezi Zbraslaví a Jílovištěm. Katastrálně za hranicí Prahy, fakticky uprostřed metropolitního regionu. Vyjednávat o něm bude malá obec, i když o strategii mluví stát, který se na stejném místě uchází o evropskou AI gigafactory.

Architektura tu nemá co nabídnout. Klíčová budova je překvapivě malá a vypadá jako běžná výdejna se skladem. Regulace a budoucí užitnost proto míří přes energetiku. Německo od července vyžaduje u nových center využití desetiny odpadního tepla, od roku 2028 pětiny. Tady tak leží jedna velmi konkrétní a praktická příležitost, kterou datová centra nabízejí svému okolí. Přes rostoucí vzdálenost od metropolí asi tisíc velkých evropských center stojí do tří kilometrů od soustavy zásobování teplem. Česko má síť hustší než většina Evropy. Vytěžit lokální teplo tak může být dobrá cesta, jak zvýšit celoevropskou konkurenceschopnost.

Článek vyšel v časopisu ASB 4/2026. Titulek je redakční.