Veřejné budovy ovlivňují veřejný prostor a obráceně. Tento vztah někdy probíhá zvolna a nepostřehnutelně, jindy velmi bouřlivě a veřejně. Zejména v těch případech, kdy změny postupují za pomoci rekonstrukcí a nahrazování původní zástavby. Otázkou je, zda nové projekty povedou ke zlepšení veřejného prostoru, jeho revitalizaci, nebo k jeho degradaci.
Byty, obchody, restaurace, mateřská škola, zeleň, voda, ovocný sad, bylinková zahrada…To vše zahrnuje unikátní rezidenční projekt Rezidence Park Kavčí Hory, který na pozemku v sousedství nejvyšší pražské budovy City Tower a areálu České televize na Kavčích Horách připravuje developerská společnost Central Group. Autorem projektu je přední český architekt Josef Pleskot.
Na území někdejší továrny Walter vyrábějící automobily a později letecké motory v pražských Jinonicích vzniká nová administrativně rezidenční čtvrť. První stavbou rozsáhlého komplexu je budova Aviatica, která maximalizuje využití energie z obnovitelných zdrojů.
Pomalu končí příprava nového územního plánu Prahy a nadchází příležitost porovnat si jeho „filosofická“ východiska s výsledným tvarem a ptát se, zda a jak byly veřejně dané přísliby dodrženy.
Lze si jen těžko představit autentičtější prostředí, ve kterém by se vzdělávací projekt Science and Technology Centra mohl rozvinout lépe. Nachází se totiž v autentickém prostředí, ve kterém se po dobu téměř dvou staletí těžilo uhlí, vyráběl koks a surové železo. A nejenom to – zde se surové železo zušlechťovalo v ocel a z ní se pak v rámci těžkého strojírenství vyráběly špičkové strojírenské výrobky.
Chátrající historické památky dnes zachraňují různé iniciativy nadšenců, snaží se o to i obce, ale především těm menším chybějí peníze. Aktuálně se připravuje nový památkový zákon, který si klade za úkol zajistit účinný, transparentní a odborně garantovaný způsob nakládání s památkovým fondem. Co by se podle vás mělo zlepšit především? Je možná symbióza památek a nových architektonických prvků?
Architekti vám vždy řeknou, že navrhují stavbu pro několik generací, a v tom je jejich obrovská odpovědnost. Ve skutečnosti to ale často bývá jen jejich přání. Účel, styl či umístění stavby leckdy nepřežijí ani generaci jedinou. Takový Karlův most se zkrátka podaří výjimečně.
Negrelliho viadukt je jedinečnou technickou a kulturní památkou spojující vltavské břehy, do roku 1910 dokonce nejdelší viadukt v Evropě. Místo toho, aby byla vnímaná jako infrastrukturní překážka, se stavba po plánované rekonstrukci (2016-2018/19) může proměnit v aktivátor veřejného života lokalit, kterými prochází. Pokud se již od začátku bude specifikovat jeho identita směřovaná ke kulturně kreativnímu využití, stane se viadukt a jeho okolí prostorem celoměstského významu.
Bývalá skladiště, výrobní haly, důlní areály s ekologickou zátěží, nevyužívané železniční objekty – takovými lokalitami se zabývali studenti a mladí architekti do 33 let v soutěži Young Architect Award 2014. Soutěžící hledali možnosti, jak do problematických městských lokalit navrátit život a využít je co možná nejlépe ve prospěch obyvatel města. Do uzávěrky 3. 7. 2014 se přihlásilo celkem 54 prací, nejvíce účastníků pochází z ČR, mezinárodní rozsah však soutěži dávají také práce autorů ze Slovenska. Soutěž se koná již 6. rokem a podporují ji přední čeští architekti v čele s Bořkem Šípkem a dalšími osobnostmi.
Mezi 43 nově prohlášenými kulturními památkami v prvním pololetí 2014 je například rabínský dům, mateřská škola a klubovna tenisového klubu.
Chátrající vile z roku 1912 a staré výrobní hale v areálu firmy Jihlavan nedaleko centra Jihlavy vdechli Mjölk architekti nový život. Základním principem rekonstrukce bylo nalezení starých skrytých kvalit a jejich doplnění současným designem tak, aby komplex vyhovoval provozu moderní administrativní budovy a školicího centra.
Komplex textilky Slezanu ve Frýdku-Místku je podle nejvyššího profesního sdružení architektů v ČR stavbou zcela výjimečnou a jako taková má být zachráněna. Ministerstvo přijalo do řízení návrh na prohlášení objektu kulturní památkou a 1. dubna o tom informovalo zástupce města, Národní památkový ústav a správce konkurzní podstaty, jenž zastupuje vlastníka tovární budovy. Demolice zadního traktu objektu v rozporu s památkovým zákonem však i nadále pokračují.
Nedávno zmizely poslední zbytky karlínské Rustonky, nejstarší pražské strojírny z roku 1832, zánik hrozí havířovskému nádraží postavenému v tzv. bruselském stylu nebo například bývalé přádelně bavlny firmy A. Landsberger ve Frýdku-Místku. Lze proti tomu něco dělat?
V nákupní a zábavní centrum se přeměnil historický pivovar v Děčíně. Investice do areálu ve čtvrti Podmokly činila 790 milionů korun, z toho zhruba 80 milionů korun stála koupě objektu. Brány Centra Pivovar, kde najde práci zhruba 300 lidí, se otevřou veřejnosti 18. dubna. ČTK podrobnosti sdělil mediální zástupce investora Aleš Stupka.
Soukromý investor Uniuris zahájil revitalizaci brownfieldu o rozloze 6,5 hektaru nedaleko výstaviště v Praze - Letňanech. Vyrostou tam obchodní a výrobní budovy. Dnes o tom informovala realitní poradenská společnost Cushman & Wakefield, která prostory pronajímá. První budova z pěti bude dokončená už letos na podzim.
