brownfieldy

Byl učiněn zásadní krok, který usnadní budoucí výstavbu nové městské čtvrti. Pražští zastupitelé potvrdili směr, který nastavila téměř dokončená Územní studie Holešovice – Bubny – Zátory.

Rada hl. m. Prahy koncem dubna 2020 schválila založení nové městské příspěvkové organizace s názvem Pražská developerská společnost (PDS). Ta se bude s účinností od 1. června 2020 profesionálně věnovat správě nemovitostních aktiv hlavního města Prahy.

V čelní budově někdejšího nákladového nádraží Žižkov by měl v budoucnu sídlit Národní filmový archiv (NFA), v severním křídle má vzniknout základní škola a v jižním by měla firma Sekyra Group vybudovat komerční prostory a střešní nástavbu s byty. Vyplývá to z dohody o dalším využití budovy, jejíž znění dnes schválili pražští radní. Podepsat by se mělo v únoru, samotné majetkové řešení podle radního Jana Chabra přijde na řadu zřejmě v roce 2022.

Developerská společnost Finep ve spolupráci s firmou Starochodovská postaví v Praze na Jižním Městě čtvrť Nový Opatov zhruba za pět miliard korun. Stavět by se mělo začít příští rok, dokončení je plánováno na rok 2026. Na setkání s novináři to včera řekl generální ředitel Finep Tomáš Pardubický. Nová čtvrť u stejnojmenné stanice metra bude podle něj zahrnovat byty, kanceláře, obchodní plochy a veřejná prostranství včetně parku. Obyvatelé se mohou s projektem seznámit v novém infocentru ve vestibulu stanice metra Opatov.

Společnosti Contera a TPG Real Estate společně investovaly do brownfieldu ve Slezské Ostravě, který se má do roku 2025 změnit na průmyslový areál. První hala nového areálu, jehož název Contera Park Ostrava D1 odkazuje na výborné dopravní spojení na dálnici, má být otevřena ve třetím čtvrtletí roku 2021.

V půdorysech českých měst a obcí se vzhledem k proměně průmyslu v posledních třiceti letech skrývají velmi často rozsáhlá území, která nejsou v dostatečné míře využívána, jejichž objekty chátrají a která mají poměrně často problémy s ekologickými zátěžemi v důsledku předchozí výroby. Ačkoli by se to nemuselo zdát, právě tato místa jsou pro obce ideálním prostorem pro růst a další rozvoj. Jak si v česku umíme poradit s brownfields?

V říjnu loňského roku vyhlásilo město Brno mezinárodní ideovou soutěž, jejímž cílem bylo proměnit nevyužívanou plochu v okolí brněnské teplárny v novou chytrou městskou čtvrť. V soutěži uspěl návrh studia Aulík Fišer architekti, který vnáší do území hlavní rozvojové osy, od nichž se má odvíjet další výstavba.

Ministr kultury Daniel Herman odebral památkovou ochranu jedné z nejvýznamnějších brutalistních staveb v České republice. Unikátnímu objektu Transgas tak hrozí demolice. Odborníci bijí na poplach a vyzývají veřejnost k účasti na demonstraci SOS Transgas. Věří, že tlak veřejnosti ještě může objekt zachránit před zkázou.

Veřejné budovy ovlivňují veřejný prostor a obráceně. Tento vztah někdy probíhá zvolna a nepostřehnutelně, jindy velmi bouřlivě a veřejně. Zejména v těch případech, kdy změny postupují za pomoci rekonstrukcí a nahrazování původní zástavby. Otázkou je, zda nové projekty povedou ke zlepšení veřejného prostoru, jeho revitalizaci, nebo k jeho degradaci.

Byty, obchody, restaurace, mateřská škola, zeleň, voda, ovocný sad, bylinková zahrada…To vše zahrnuje unikátní rezidenční projekt Rezidence Park Kavčí Hory, který na pozemku v sousedství nejvyšší pražské budovy City Tower a areálu České televize na Kavčích Horách připravuje developerská společnost Central Group. Autorem projektu je přední český architekt Josef Pleskot.

Na území někdejší továrny Walter vyrábějící automobily a později letecké motory v pražských Jinonicích vzniká nová administrativně rezidenční čtvrť. První stavbou rozsáhlého komplexu je budova Aviatica, která maximalizuje využití energie z obnovitelných zdrojů.

Pomalu končí příprava nového územního plánu Prahy a nadchází příležitost porovnat si jeho „filosofická“ východiska s výsledným tvarem a ptát se, zda a jak byly veřejně dané přísliby dodrženy.

Lze si jen těžko představit autentičtější prostředí, ve kterém by se vzdělávací projekt Science and Technology Centra mohl rozvinout lépe. Nachází se totiž v autentickém prostředí, ve kterém se po dobu téměř dvou staletí těžilo uhlí, vyráběl koks a surové železo. A nejenom to – zde se surové železo zušlechťovalo v ocel a z ní se pak v rámci těžkého strojírenství vyráběly špičkové strojírenské výrobky.

Chátrající historické památky dnes zachraňují různé iniciativy nadšenců, snaží se o to i obce, ale především těm menším chybějí peníze. Aktuálně se připravuje nový památkový zákon, který si klade za úkol zajistit účinný, transparentní a odborně garantovaný způsob nakládání s památkovým fondem. Co by se podle vás mělo zlepšit především? Je možná symbióza památek a nových architektonických prvků?

Architekti vám vždy řeknou, že navrhují stavbu pro několik generací, a v tom je jejich obrovská odpovědnost. Ve skutečnosti to ale často bývá jen jejich přání. Účel, styl či umístění stavby leckdy nepřežijí ani generaci jedinou. Takový Karlův most se zkrátka podaří výjimečně.