Hory bez sněhu. Má smysl dál stavět horské chaty?

Změna klimatu v Česku je bohužel měřitelná a, stejně jako ve světě, nejspíš nezastavitelná. Zimní sezóny se zkracují, ubývá sněhové pokrývky a nižší polohy se stávají na lyžování nejistými. V poslední době však čím dál více pozorujeme, že tradiční zimní krajiny mizí a jsou nahrazeny scenériemi bez sněhu, na které často jen prší.

Tento úbytek není jen estetickou ztrátou, má důležitý význam pro naši planetu a náš způsob života. Druhá stránka věci je komplikovanější. Takové nadělení má negativní dopady na ekonomiku horských regionů či dokonce problematické navrácení investic do rekreačních objektů.

Tradice chalup, ale i lyžování

Češi rádi jezdí lyžovat. Odhaduje se, že se tomuto zimnímu sportu věnuje až 2 miliony obyvatel. Na druhou stranu není vůbec špatný výrazný příspěvek do ekonomiky v horských regionech. Nedivme se, že si i spousta Čechů pořídila chalupu, chatu či byt někde, kde se této činnosti budou moci věnovat. Jaké je to pro ně pak překvapení, když zjistí, že například už v březnu sníh není.

Český hydrometeorologický ústav společně s Ministerstvem životního prostředí dokonce konstatoval, že trend oteplování a tím kratší a výrazně proměnlivější zimy jen tak nepřestane. Důsledkem jsou pak zkrácené lyžařské sezóny, častější období deštivých či příliš teplých zim a nutnost zavádět technická opatření pro zachování provozu, jako je zasněžování, skladování sněhu a tak dál.

Technologické možnosti dnes umožňují zasněžovat i při teplotách blízkých nule, což prodlužuje sezónu. Sláva, našli jsme řešení! Jenže má to několik omezení a nákladových položek:

• Spotřeba vody
• Energetická náročnost
• Investiční náklady
• Limity při teplejších zimách, kdy ani technologie nemusí stačit

V praxi to znamená, že areály v nižších nadmořských výškách musejí často zvažovat, zda do technologií investovat. To samé platí i pro majitele chat v horských oblastech – jestli se vyplatí alespoň na víkend se podívat na kopce, kde místo sněhu je jen bahno.

Materiály, které nebudou na obtíž

Horské prostředí dříve definoval mráz, sníh a dlouhá zima. Architektura na to reagovala robustními konstrukcemi, masivní izolací a důrazem na ochranu před vlhkostí a námrazou. Jenže parametry hor se mění. Zimy jsou kratší, stabilní sněhová pokrývka mizí, častější jsou teplotní skoky, silnější UV záření, vítr a lokální vysychání půdy.

Z toho plyne potřeba změny horské architektury. Odolnost vůči mrazu už nestačí. Stále důležitější je bránit se vůči intenzivnímu slunečnímu záření, vysychání a praskání povrchů, rychlým teplotním výkyvům nebo povětrnostní erozi.

Pohled ze zahraničí

Tradiční sruby na to nejsou ideální odpovědí. Netěsnost spár, pracující masiv, velká spotřeba dřeva, náročná údržba – to zkrátka není ideální. Na druhou stranu moderní horská chata nemusí vypadat jako srub z katalogu. Řada současných projektů, zejména v Alpách nebo Skandinávii, se už určité změny směru dobrala a jde úplně opačným směrem. Preferují čisté linie, konstrukční racionalitu a přizpůsobení jak počasí, tak okolí.

Za zmínku například stojí Gaudin House ve Švýcarsku. Kdysi se jednalo o stodolu z roku 1878, která byla ale nedávno přestavěna na zajímavý rekreační dům, pro nás chatu. Poskytuje nejen úkryt, ale i ohromující výhled na horskou scenérii. Interiér byl obložen borovým dřevem, proto prostor nemusí působit tak okázale. Dominantou je pak dlouhé okno, kterým se lze dívat na hory. Dům slouží jako rekreační rezidence s přímým přístupem na sjezdovky, ale nebrání se ani turistickému provozu. Chatka tak ukazuje nový typ alpské chaty – takové, která není atrakcí sama o sobě, ale stává se rámem pro krajinu.

Švýcarsko má zase jiný problém – tání ledovců a sesuvy masivu ohrožují malebné alpské vesnice. Obavy celkem nedávno ještě vzrostly, když byla zničena vesnice Blatten na jihozápadě země v údolí Lötschent. Země se tak musí zaobírat otázkou, zda se vyplatí ochránit každou horskou obec. Je to nelehká otázka, protože je jen málo lidí, co si dokáže Švýcarsko bez dechberoucí krajiny s přilehlými městečky představit.

Stavět se musí chytře

Přizpůsobit se. To nás čeká. Budeme muset projektovat chaty tak, aby byly atraktivní i mimo sezónu. Při stavbě v horském prostředí bylo nejdůležitější ubránit se mrazu.

Dnes roste význam odolnosti vůči jiným vlivům, jako:

• Intenzivnímu slunečnímu záření
• Vysychání
• Tepelným výkyvům
• Povětrnostní erozi

Důležité bude například zaměřit se na sporty, které budou tento princip změny podporovat, jako je cyklistika, turistika, well-being, firemní pobyty. To vše tak sníží závislost na sněhu.

Pomoci by mohly i moduly, flexibilní prostorová řešení, která lze snadno adaptovat. Například rozšířit je o více pokojů, pronájmy na kratší období za příznivou cenu.
Investovat do energetické a vodní soběstačnosti. To znamená koupit malé retenční nádrže a zaměřit se na dešťovou vodu.

Minimalizovat zásahy do krajiny. Kompaktní zástavba a použití přírodních či lokálních materiálů povede k respektu k tradiční architektuře, a tím i k minimalizaci světelného znečištění. Navíc to usnadní i povolování v CHKO/národních parcích.

Diverzifikace příjmů a spolupráce s místní komunitou. Nebát se zapojení do místních služeb, podpořit místní podnikání. Nabídnout zajímavé workshopy, zaměřené ne na zimní období, ale na letní sezónu. To vše zvyšuje lokální odolnost ekonomiky.

A hlavně nezapomenout dlouhodobě plánovat. Při posuzování návratnosti projektu uvažovat nad klimatickými scénáři v horizontu 10–30 let. Model ztráty sněhu by měl být součástí studie proveditelnosti.

Stavět se dá i nadále, ale investoři, developeři a projektanti musí opustit předpoklad stálého zimního turismu jako výhradního zdroje příjmu.

Projekty by měly být navrhované jako víceúčelové, energeticky efektivní a citlivé k přírodě. V mnoha lokalitách bude nutné počítat s investicemi do technologií (zasněžování), které ale nejsou univerzálním receptem. Technologická řešení jsou sice zajímavá, ale nezachrání lokalitu v nízké nadmořské výšce, pokud základní klimatické podmínky dlouhodobě nebudou vyhovující.

Bude to těžká cesta, a vyplatí se rozhodně inspirovat zahraničím, ale výsledek by mohl stát za to. Ocenit by ho mohli i chataři a chalupáři, protože jejich zimní chatky nejsou úplně na odpis.