Problematické detaily 18: Schodiště v číslech a dokumentaci

Partneři sekce:

Každé schodiště by mělo být bezpečné, vyhovující pro účel použití a dispozičně a konstrukčně správně řešené.

S ohledem na tyto proměnné je třeba mít na paměti zejména tyto hodnoty:

  • šířka 900 mm (rodinný dům), 1 200 mm (bytový dům), 550 mm pruh požární únikové cesty,
  • 16 schodů v rameni, max 18 u rodinného domu, minimálně 3 schody,
  • běžný sklon se pohybuje mezi 25 a 35°, strmější schodiště uvažujeme pouze ve výjimečných případech,
  • podchodná výška minimálně 2 100 mm,
  • stupeň 2*výška + šířka = 630 mm,
  • nášlapnou plochu schodu uvažujeme ideálně mezi 250 a 300 mm (minimálně 210 mm), při zkosení schodu může nejužší místo být min 130 mm široké,
  • výšku schodu bereme konstantní pro celé schodiště – a to ideálně mezi 17 a 18 cm, pokud se schodiště skládá jen z nášlapných ploch (tj. bez podstupnic), za bezpečnou výšku považujeme 120 mm, pak je třeba instalovat zábrany proti propadnutí dětí mezi schody,
  • zábradlí je alespoň 110 cm vysoké, členění je maximálně 120 mm od sebe či rovnou uvažujeme plnou výplň kvůli bezpečnosti dětí.

Z konstrukčního hlediska je schodiště složeno z nosné konstrukce, stupňů a zábradlí – a může být samonosné nebo nesené svislými konstrukcemi. Běžně používaným materiálem je železobeton, ocel, dřevo, sklo či dokonce plast. Pro správný návrh je stěžejní znalost velikosti plánovaného schodiště a jeho pozice v prostoru objektu.

Návrh

V první řadě bychom měli vždy mít představu jak bude schodiště řešeno z konstrukčního hlediska – tedy zejména zda bude vetknuto do okolních nosných stěn nebo zda bude jeho statika řešena jinak. Kromě hodnot uvedených v úvodu je třeba myslet i na další kritéria. Pokud potřebujeme na překonání výšky více než 16 schodů, měli bychom zvážit osazení podesty.

Délka takové podesty je 630 mm (násobek délky kroku) + násobek šířky stupně. Šířka podesty by měla být shodná s šířkou schodiště. Přestože se ovšem průchozí šířka schodiště udává jako 90 cm, užitná šířka stačí reálně 80 cm. Pravidla platí i pro zábradlí. Výška madla se pohybuje od 90 cm nad hranou schodu, pokud ovšem hloubka schodiště přesáhne 3 metry (například v bytových domech), pak je třeba madlo umístit alespoň do výšky 100 cm, lepší je pak 110 cm.

Kvůli dětem lze umístit ve výšce 40 – 70 cm nad schodem dětské madlo. Právě z důvodu bezpečnosti dětí se doporučuje plná výplň zábradlí, lze ale uvažovat i mřížovou, sloupkovou či tabulovou, pokud zvolené mezery nepřesáhnou doporučenou vzdálenost. Důležité je se rovněž při návrhu schodiště vyhnout kluzkým materiálům a ostrým hranám.

 Víte, že? Vřetenová zábradlí

Vřetenové schodiště není jen kruh nakreslený v půdorysu – stropní otvor by měl odpovídat návrhu schodiště (tj. nebýt posunutý, ale osově shodný se schodištěm) a o 6-10 cm větší než průměr schodiště. Pamatovat musíme i na zábradlí, jelikož mezi madlem a stěnou má být alespoň 50 mm prostoru pro ruku.

Přenesení návrhu do praxe

Při nákresu schodiště a tvorbě projektové dokumentace bychom se měli zejména řídit platnou normou, tedy ČSN 73 4130 Schodiště a šikmé rampy – Základní požadavky (platná od 04/2010). V rámci dokumentace je tak třeba udat všechny výše zmíněné hodnoty, jako například šířku stupně, výšku stupně, výšku zábradlí, podchodnou výšku, rozměry podesty atd.

Pro celou řadu těchto údajů je stěžejní znalost výškového rozdílu z patra do patra (a od pochozí vrstvy k pochozí vrstvě), kterou bude schodiště překonávat – a to nás samozřejmě přivádí i k tomu, že by v dokumentaci neměl chybět například i pohledový výkres nebo řez schodištěm (dáno normou). Zní to jednoduše, ale to rozhodně neznamená, že na to pamatují všichni. Výkresy by pak měly obsahovat i podrobnosti a popisy typu způsob ukotvení zábradlí, navržené materiály či řešení výplně zábradlí.

V rámci zjednodušení práce všech zúčastněných v procesu od návrhu až do uvedení do provozu je také vhodné rýsovat v měřítku, které bude snadno pochopitelné a uplatnitelné v praxi pro každého řemeslníka. Schodiště je rovněž vhodné řádně očíslovat na každém stupni a okótovat, aby nevznikly žádné pochybnosti o šířkách a výškách nejen samotných schodů, ale i podest či zrcátek mezi rameny.

V neposlední řadě je pak vhodné se nad návrhem ještě před jeho finalizací a začátkem stavby zamyslet a zvážit, zda schodiště bude vyhovovat nejen aktuálním potřebám investora/zadavatele, ale zda se po něm bude dát pohodlně chodit i za dvacet let, zda umožní instalaci plošiny pro osobu se sníženou možností pohybu či zda nejsou stupně příliš vysoké či strmé pro malé dítě nebo starší osobu. Schodiště není jen nástrojem, jak se dostat z patra do patra, je to část konstrukce, která bude sloužit po celou dobu životnosti stavby a po spoustu životních etap majitelů – a právě na tyto etapy je třeba myslet při každém návrhu.

red