05 Komínová výměna

Problematické detaily 17: Komín

Partneři sekce:
  • Prefa

Jednou z neodmyslitelných součástí každého domu je komín. Komíny jsou realizovány ideálně z nehořlavých (nebo nesnadno hořlavých) materiálů a musí obsahovat nezbytné otvory – sopouchy, kontrolní otvory, kondenzační jímku, ev. vybírací/vymetací otvory. V současné době se na stavbách setkáme s vícevrstvými komíny, jednovrstvé potkáme již pouze na stávajících objektech.

Základem vícevrstvého komínu je plášť (ochranná a nosná funkce) z betonových či keramických tvarovek. Uvnitř komína pak najdeme keramickou nebo kovovou komínovou vložku, dle druhu kotle je možná i plastová či pryžová vložka (kondenzační kotel).

Součástí skladby komínu je i izolace minerální či z perlitu. Samotný komín může procházet vnitřkem domu nebo být veden venkovním prostředím (tj. být součástí obvodu objektu). Vnitřní komín musí být oddělen od svislých konstrukcí stěn a stropů, vnější musí být opatřen vnějším pláštěm. Komín nikdy nepodpírá jiné konstrukce a jeho konstrukci nesmíme nijak narušit či zeslabit!

Víte, že?

Sopouch je otvor pro připojení kouřovodu, který vede skrz plášť i vložku. Vzájemná vzdálenost sopouchů v jednom průduchu musí být minimálně 0,3 metru.
Kondenzační jímka patří ke všem suchým komínům (mokré se odvádí rovnou do kanalizace).
Kontrolní otvor děláme u objektu, kde budou systémy na plynná paliva. Tento otvor musí být alespoň 120 x 200 mm a musí umožnit kontrolu vnitřku průduchů.
Vybírací nebo vymetací otvor děláme u objektů, kde je v plánu komín na pevná paliva. Nejmenší rozměr je 120 x 250 mm. Otvor nesmí ústit do obytných místností či prostor s hořlavinami.

Jak vysoko?

Hlavním kritériem, podle kterého se při stavbě komína musíme řídit, je správný, dostatečný tah. Ten musí být vždy větší než ztráty na spalinové cestě. Většinou se tak jedná o pět metrů, v některých případech si vystačíme i se čtyřmi metry. Součástí komína a jeho výšky je ovšem i vyústění – a to je již závislé i na typu střechy.

Šikmou střechu musí komín převyšovat o 0,65 metru (a zároveň jeden metr nad nejvyšším bodem stavebního otvoru, tj. pro okna/vikýře vzdálené méně než 1,5 metru). U ploché střechy mluvíme alespoň o jednom metru nad plochou, pokud není v patnáctimetrovém okolí nástavba. U přetlakových komínů pak platí pravidlo 0,5 metru nad střechou (šikmou i plochou), ale finální výška závisí i na, například, sněhu v dané lokalitě.

Jak na to?

V rámci přípravy potřebujeme tři důležité věci – půdorys přízemí, svislý řez budovou a montážní návod stavby konkrétního výrobce. A samozřejmě objednaný materiál pro celý komín.

Pozor!

Víte, že celkem je potřeba až pět různých druhů pojiv? První pro založení první komínové tvárnice, druhé pro zdění komínových tvárnic (maltová směs pro komínové tvárnice), třetí pro vylévání otvorů v rozích tvárnic (betonový potěr), čtvrté pro tmelení vložek (speciální spárovací hmota pro vložky) a páté pro lepení minerální vaty na zdivo (tenkovrstvá zdící malta).

První tvárnice se ukládá na rovnou, vybetonovanou plochu, kterou bychom měli mít opatřenou asfaltovým hydroizolačním pásem. Kvůli dilataci opatříme zdivo v místě zdění minerální vatou tloušťky 20 mm. Pás izolace vystačí o šířce tvárnic komína.

První tvárnice komína by měla přesahovat budoucí čistou podlahu o minimálně 50 mm – ve správném určení výšky nám pomůže řez objektem. První tvárnici ukládáme do maltového lože a po celou dobu pečlivě hlídáme její rovinnost vodováhou. Tvárnici maltou následně i vyplníme a přebytek stáhneme latí. Zde ovšem pozor – pokud první tvárnici uložíme křivě, projeví se to na celém komínu a v jeho plné výšce už se může jednat o vcelku závažný problém!

Maltu první tvárnice necháme alespoň 24 hodin tvrdnout. Pokud malta nebude dostatečně vytvrzená, opět si koledujeme – přinejmenším – o křivý komín při posunu první tvárnice. Na střed první tvárnice následně uložíme podstavec pro odvod kondenzátu a vyzdíme druhou tvárnici s otvorem pro větrací mřížku. Ve třetí tvárnici pak bude otvor pro komínová dvířka (otvor vyřízneme i v izolační rohoži, kterou umístíme dovnitř tvárnice před umístěním vložky).

Během zdění tvárnic nezapomínáme vyplňovat spáry tvárnic maltovou směsí a kontrolovat jejich rovinnost. Keramické vložky tmelíme spárovací hmotou, její přebytek otíráme vlhkou houbičkou. Ve výšce 1 600 až 1 800 mm od čisté podlahy bychom měli umístit první vložku pro kouřovod – toto vyústění může být, dle projektové dokumentace, pouze v přízemí nebo i ve vyšších patrech.

Zdění komína ukončíme vždy tak, aby se výztuž tvárnic nemohla plést s ocelí ukládanou do stropní konstrukce. Konstrukci komína pro tyto účely rovněž zakryjeme plachtou nebo deskou a ve stavbě pokračujeme až po dokončení okolních nosných konstrukcí.

Co na to normy?

  • ČSN EN 1443 Komíny – Obecné požadavky
  • ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody – Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv
red