Partneři sekce:

Problematické detaily 5: Ztužující věnec

shutterstock 172476434 1
Zdroj: Shutterstock

Ztužující věnec je neodmyslitelnou součástí staveb, bez které reálně hrozí závažné statické problémy či v konečném důsledku vynucená rozsáhlá rekonstrukce objektu či v nejhorším případě i demolice.

Bez věnce totiž stačí velmi málo a zdivo začne masivně praskat, boulit se či jinak deformovat, což může vyústit v zřícení celé stěny či části objektu.

Co je ztužující věnec?

Ztužující věnec je část hrubé stavby, jejímž hlavním úkolem je ztužení budovy ve vodorovném směru a přenos vodorovných zatížení (např. vítr), roznášení osamělých břemen a kotvení pozednic, zachycení tahových sil či zmonolitnění prvkové konstrukce.

Z praktického hlediska rozeznáváme tři základní typy věnců – ocelové, železobetonové a železobetonové prefabrikované, z nichž se v současné době setkáme s prefabrikovaným věncem u montovaných rámových konstrukcí a monolitickým věncem. Ten lze provádět za pomoci plného bednění či věncovky.

Co použít?

Beton by měl být předepsaný projektovou dokumentací, např. tedy C 16/20 či C 20/25. V průběhu stavby je třeba beton hutnit, aby správně obalil celou výztuž. Tato výztuž musí být z minimálně 4 kusů prutů o průměru 10 až 12 mm, které jsou propojeny třmínky o průměru 5,5 mm.

Vzdálenost třmínků je cca 400 mm. Aby se ovšem z věnce nestal tepelný most, je třeba ho vybavit i tepelnou izolací. Tato minerální či polystyrenová izolace by měla mít tloušťku minimálně 70 mm a může být součástí zateplení celého objektu.

Potřebné bednění ztužujícího věnce můžeme řešit víceméně dvěma způsoby – pomocí dřeva či pomocí věncovek.

 

POZOR!

Některé typy stropů mají svá vlastní pravidla provádění věnců. Například u stropů s vložek MIAKO musí být věnce u obvodových i vnitřních nosných stěn na úrovni stropu a výztuž stropu a věnce se spojuje. U HURDIS stropů lze věnec provést v úrovni stropu a nosníky pokládat přímo na zdivo nebo naopak věnec provést pod úrovní stropu a nosník položit na věnec – tato varianta se používá zejména u nosných zdí z plných cihel. U dřevěných stropů se trámy pokládají na ztužující věnec. Zde pozor – mezi trámem a věncem musí být řádně impregnovaný podkladek, který trámu umožní „dýchat“ a zamezí pronikání vlhkosti do dřeva.

Věnec bedněný

Při provádění věnce se nejprve připraví na místě samotné bednění, následně se uloží výztuž dle návrhu a kladečského plánu, u obvodového zdiva se nesmí zapomenout na tepelnou izolaci, a nakonec se přikročí k betonáži. Další stavba pak připadá v úvahu podle podmínek při betonáži (teplota) a způsobu využití.

Pokud betonáž proběhne v optimálních podmínkách, lze pokračovat ve stavbě zhruba po jednom týdnu. Pokud ovšem věnec slouží i jako plnohodnotný statický prvek je lepší si počkat 28 dní, než beton dosáhne normové pevnosti.

Věnec s věncovkou

Věncovky při tvorbě ztužujícího věnce lze použít jako skryté bednění, což ve výsledku usnadňuje jak přípravu před betonáží, tak i odbedňování. Pokud je věnec zároveň součástí stropu, má věncovka funkci především ztužení okraje desky proti odštípnutí během případných následných prací (např. kotvení markýz apod.).

Věncovky je, samozřejmě dle plánovaného zateplení objektu, třeba případně zateplit ještě před uložením výztuže. Tepelný izolant ukládáme na vnitřní stranu věncovky, která je uložena na vnější straně obvodového zdiva.

red